Pátá zastávka transformátorové série keší vás přivádí do obce Zbraslav. Katastrální úřad vede tuto obec jako Zbraslav u Štědré. První zmínka o vesnici pochází z roku 1379. V okolí můžete odlovit keš GC1QJTA Zbraslavský špičák .
Věžové trafostanice jsou historické nejstarší z trafostanic – štíhlé domky v obci nebo krajině s rovnou nebo sedlovou střechou, od kterých se rozbíhají vedení nízkého napětí do všech obydlených koutů. Vysoké napětí je k věžové trafostanici přivedeno v horní části jedné ze stěn, ostatní tři strany většinou slouží jako startovací těleso paprskových nízkonapěťových čtyřvodičových nadzemních rozvodů. Alternativou samozřejmě mohou být nízkonapěťové závody zemními kabely.
Věžová trafostanice je pomyslně po výšce rozdělena na tři části. V horní třetině se na vnější straně nachází izolátory k upevnění vstupních a výstupních vedení a bleskojistka, chránící vedení vysokého napětí před přepětím způsobeným bleskem. V prostřední části jsou na vnitřním sestupném vysokonapěťovém vedení proudové pojistky. V dolní části trafostanice je na úrovni země postaven distribuční transformátor a proti němu na zdi je umístěn rozvaděč nízkého napětí. Pro případ poruchy je pod transformátorem vybudována jímka pro zachycení uniklého oleje. Věžové trafostanice mívají často malá okýnka se žaluziemi, sloužící k odvodu tepla a odvětrávání vnitřního prostoru stanice.
Na úvodních souřadnicích najdete věžovou transformační stanici, jak jinak správný termín pro tento objekt. Jejich výstavba probíhala v době mezi oběma válkami. Jak je to uspořádáno uvnitř transformovny můžete vidět na obrázku. Postupně byly nahrazeny sloupovými transformátory nebo se budují i pod zemí. Tyto budovy tedy můžeme považovat za dědečky budování elektrifikace. Na mnoha místech dnes již úplně mizí, nebo jsou přetvářeny pro jiné využití. Na budově transformátorovny naleznete jeho označení v distribuční síti ve furmátu KV ABCD , toto číslo se vám bude hodit pro výpočet souřadnic.
Osobnost ze světa elektrotechniky:
Osobnosti pro tuto kešku je Nikola Tesla, který se narodil 10. července 1856 ve Smiljanu a zemřel 7. ledna 1943 v New Yorku. Byl vynálezce, fyzik a konstruktér elektrických strojů, zařízení a přístrojů srbského původu, dlouhodobě žijící v Americe. Byl všeobecně respektován jako nejvýznamnější americký elektrotechnický inženýr. Jeho práce daly základ elektrotechnice mnoho jeho objevů moderních mělo zásadní význam pro budoucnost. V roce 1888 učinil objev, že lze vytvořit točivé magnetické pole, pokud jsou dvě cívky, postavené do pravého úhlu, napájeny střídavým proudem s fázovým posunem 90 stupňů. Tento objev nabízí vynález střídavého indukčního motoru, jenž se dnes obvykle nazývá asynchronní motor. Hlavní výhodou asynchronního motoru (proti stejnosměrným a komutátorovým motorům) je to, že ke své činnosti nepotřebuje komutátor, proto je levnější, má vyšší životnost a hlavně účinnost. Tímto vynálezem sledoval poslední překážku pro rozvoj distribučních sítí střídavého proudu. V roce 1960 byla po něm v soustavě SI pojmenována jednotka magnetické indukce.
Jak na souřadnice:
Na obrázku je zobrazený transformátor s primárním vinutím a dvěma sekundárními vinutími. Primární vinutí má 111 100 závitů a je napájeno ze stejného vedení, jako náš navštívený transformátor. Ze sekundárního vinutí N odebíráme napětí stejné, jaké odebíráme z našeho transformátoru. Ze sekundárního vinutí E odebíráme čtyřnásobné napětí než je u našeho transformátoru. Opět budeme předpokládat, že transformátor je ideální. Vypočítej si počet závitů na obou sekundárních vinutí.
N 50° (počet závitů vinutí N)
E 013° (počet závitů vinutí E)
+ (B-2) (C+1) (A) z čísla transformovny
