Hermann Buhl
Hermann Buhl je považován za nejlepšího rakouského horolezce poválečného období a jednoho z nejlepších světových horolezců všech dob.Datum narození 21.9.1924 Innsbruk Rakousko. Úmrtí 27. června 1957 Čogolisa Pakistán.
Hermann Buhl přišel již ve čtyřech letech o matku, jeho otec, nadšený turista, mu představil krásu hor. Dobrodružství si užíval také jako skaut (dokud tato organizace nebyla nucena zrušena). Postupně začal trávit veškerý volný čas na kopcích kolem rodného Innsbrucku. Začátky opravdového horolezení byly divoké – například na Brandjoch (2372 m) vylezli s kamarádem v ponožkách jako pomocí prádelní šňůry. V roce 1939 se stal členem Innsbrucké sekce Alpenvereinu a začal velmi obtížné cesty. Ve válce musel narukovat k horským myslivcům a dostal se do amerického zajetí. Po návratu do Innsbrucku se žilo různých pomocných prací, později složil zkoušky horského vůdce a mohl se opět naplno věnovat lezení v Alpách a Dolomitech, kde objevil řadu prvovýstupů. Maukspitze (2231 m) – prvovýstup západní stěnoudéky těmto úspěchům ho v roce 1953 pozval Dr. Herligkoffer na expedici na stále nezdolanou a tragédiemi opředenou osmitisícovkou Nanga Parbat (8125 m). Horu nakonec zdolal po 41 hodinách trvajícím sólo výstupu a sestupu a bez použití umělého kyslíku. V té době nevídaný výkon! Za výstup byl vyhlášen Rakouským sportovcem roku. V roce 1957 zorganizoval o poznání menší expedici na Broad Peak (8047 m), který také nebyl do té doby zlezen. Všichni čtyři členové (kromě něj i Kurt Diemberger, Marcus Schmuck a Fritz Wintersteller) stanuli 9. června 1957 na vrcholu. Jednalo se opět o prvovýstup osmitisícovky velmi hodnotným stylem. Po návratu do základního tábora se rozhodl s Kurtem Diembergerem pokusit se o výstup na Chogolisu (7654 m). Pouhých 300 metrů pod vrcholem se s Hermannem Buhlem utrhla převěj a zřítil se.V roce 1957 zorganizoval o poznání menší expedici na Broad Peak (8047 m), který také nebyl do té doby zlezen. Všichni čtyři členové (kromě něj i Kurt Diemberger, Marcus Schmuck a Fritz Wintersteller) stanuli 9. června 1957 na vrcholu. Jednalo se opět o prvov&yac>ute;stup osmitisícovky velmi hodnotným stylem. Po návratu do základního tábora se rozhodl s Kurtem Diembergerem pokusit se o výstup na Chogolisu (7654 m). Pouhých 300 metrů pod vrcholem se s Hermannem Buhlem utrhla převěj a zřítil se.
Vybrané výstupy Hermana Buhla:
Maukspitze (2231 m) – prvovýstup západní stěnou,Cima Grande (2999 m) – severní stěna, Marmolada (3344 m) – jižní pilíř – direttisima, později zimní prvovýstup jihozápadní stěnou, Civetta (3220 m) – severozápadní stěna, Mont Blanc (4810 m) – severní stěna Aiguille Blanche (4112 m), Piz Badile (3308 m) – severovýchodní stěna (do Švýcarska a zpět na kole),Grandes Jorasses (4205 m) – severní stěna, Walkerův pilíř,Piz Bernina (4052 m) – Biancograt za 6 h včetně návratu, Chamonixské jehly (okolo 3500 m) – první úplný traverz, Eiger (3970 m) – osmý výstup severní stěny, Watzmann (2712 m) – sólo výstup východní stěnou v zimě a v noci, Nanga Parbat (8125 m) – první výstup na vrchol (teprve třetí zdolaná osmitisícovka), Broad Peak (8047 m) – první výstup na vrchol.
Jak na keš:
Cima Grande - Maukspitze = X Gangkhar Puensum - Qullai Ismoili Somoni = Y
N 49°22.X E 016°40.Y
