Tato jednoduchá mysterka je o bývalé škole v Jestřabí Lhotě a procházce po této vsi k finálce
Byla jedna škola malá, co hodně dětí vychovala.
Malá škola v malé vsi stála přímo na návsi.
Dvě třídy měla ve svém těle i byt pro pana učitele.
Dvojtřídka to tedy byla, v každé třídě dva ročníky vzdělávala.
V každé z těch dvou tříd velká kamna stála,
v zimě meluzínou hučela a krásně hřála.
Ze dvou vsí jsme děti do té školy chodily a
vesele se skrz ty vsi spolu škorpily.
Denně po zdolání učební látky nám paní učitelka četla pohádky.
I dětské hry jsme v rozhlase poslouchali,
seděli s rukama za zády a ani nedutali.
A když se na podzim za okny šeřilo, to se zvlášť hezky poslouchalo.
V jedné třidě pan učitel televizi měl,
občas ji k naší radosti s chutí pouštěl.
To nás pak všechny posadil do řady a my v ní sledovali dětské pořady.
Někdy v letním horku jsme na školním dvorku vařili polívku,
polívku z pytlíku v začouzeném kotlíku.
Na školním dvoře chutnala opravdu dobře.
I na výlety a do divadel jsme se školou jezdili a
na vycházky do lesa a na hřiště chodili.
Školička moje milovaná už dávno nefunguje,
jen ta stará budova stále existuje.
Když kolem projíždíme, vždycky jí zamávám a
dokonce života si ji v paměti uchovám.
K získání souřadnic finálky je potřeba zjistit tyto údaje:
Škola stála
u rybníka: A=5
na návsi: A=3
na náměstí: A=0
Vařili
polívku z pytlíku: B=6
rajskou omáčku: B=1
rizoto: B=7
Televize byla
ve dvou třídách: C=9
v žádné třídě: C=4
v jedné třídě: C=1
Vzorec finálky:
50 05.(A+C)(B-5)C
15 16.(A-C)B(B+C)
Přejeme šťastný lov