Tur domácí (Bos primigenius f. taurus) též nazývaný skot nebo hověží dobytek je chovaný pro mnohostranný hospodářský užitek, zejména hovězí maso a kravské mléko. Společně s kurem domácím jde v celosvětovém měřítku o nejpočetnější druh chovaného hospodářského zvířete.
Po narození se mládě nazývá tele. Odrostlá samice, která ještě nerodila, je jalovice. Po připuštění – oplodnění se gravidní samice označuje pojmem březí nebo stelná. Samice po porodu – otelení se nazývá dojnice – kráva. V období, kdy kráva nedojí, se z hlediska mléčné užitkovosti užívá označení odstavená, zaprahlá nebo zasušená kráva. Samec se nazývá býk nebo jalovec, vykastrovaný býk se označuje slovem vůl. Vůl je méně agresivní, snáze ovladatelný a má chutnější maso než býk.
Maso z tura domácího se nazývá hovězí, z mláďat do půl roku věku je telecí. Své využití nachází také hovězí kůže (kožené oblečení, boty), kosti (mýdla, kostní moučka), z výkalů se připravuje hnůj, sloužící na hnojení rostlin. V Indii a v Tibetu se sušenými kravskými výkaly topí. Skot byl od starověku symbolem plodnosti a blahobytu. V Indii a v Nepálu uctívají hinduisté skot jako posvátná zvířata, která je zakázáno zabíjet.
Nejstarším způsobem chovem skotu je extenzivní pastevectví., často kočovné, při němž je skot celoročně chován venku a živí se výhradně přirozenou pastvou. Kočovní pastevci s dobytkem putují krajinou, aby zabránili devastaci krajiny nadměrným vypásáním. Na rozdíl od koz a ovcí je skot poměrně náročný na kvalitu píce a potřebuje napajedla, proto jej nelze chovat v pouštních a polopouštních oblastech.
Moderní specializovaná plemena jsou na podmínky chovu poměrně náročná. Dojnice jsou dnes chovány ve vazných stájích. Tyto stáje jsou však již postupně nahrazovány bezvaznými stájemi s volným pohybem zvířat ve stáji, výběhu a případně i pastvině. Dojnice jsou vybaveny čipy pro jejich identifikaci. Dojení probíhá v dojírně, kam dojnice sama dochází.
Skot chovaný pro maso se poráží ve věku 12 - 14 měsíců a poskytuje kvalitní hovězí maso. Krávy dojných plemen jsou chovány pro mléko, poprvé jsou oplodněny (obvykle inseminací) ve věku 2,5 roku a po prvním otelení začínají dávat mléko. Dojivost krav stoupá do 6. roku života, ale po 10. roce začne opět klesat a krávy se poté vyřazují. Mléko dojných plemen je užíváno pouze pro lidskou výživu, telata se odchovávají odděleně od krav v teletnicích na mléčných směsích. Býčci poskytují telecí maso.
Březost krávy trvá prúmerně 285 dnů, někdy i déle v závislosti na celkovém fyzickém stavu a plemenné příslušnosti. Kráva rodí jedno tele, zřídkakdy dvojčata. Pohlavní dospělost nastává ve věku 7 - 12 měsíců, tělesná dospělost ve věku 4 - 5 let.
Tur domácí je přežvýkavec, jeho složený žaludek se skládá z bachoru, čepce, knihy a slezu. Zatímco změna potravy z pastvy na seno krávě neublíží, překrmení obilovinami a škrobovími krmivy pro ni může být nebezpečné. K podpoře činnosti mikroorganismů se donedávna přidávala do krmiva pro skot masokostní moučka, což však mělo fatální následky ve formě onemocnění BSE (nemoc šílených krav).
Farmářova šifra:
N 49° 08. ??? E 16° 23. ???
Během odlovu využívejte jen přístupové cesty a nevstupujte do žádné z ohrad!
Nežeňte se slepě za šipkou, v okolí keše se nachází několik malých lůmků a jam.
Přeji úspěšný lov!