Co je zde dnes a jak to tu vypadalo dříve? Zkusme trochu nakouknout pomyslným oknem do minulosti. Kdyby se našel někdo, kdo by měl o místu nějaké další informace a nebo zajímavé fotografie ať mě prosím kontaktuje - doplním je do listingu.
Lékárna U Černého orla
KDY: v pondělí 24.1.2022 v 17:30 (zdržíme se do 18:00)
KDE: na výchozích souřadnicích, které jsou na Malostranském náměstí
Lékárny byly v Praze zakládány již ve 12. století. Úplně nejstarší byla lékárna (od roku 1135) v Týnském dvoře. Další vznikaly postupně, zprvu při klášterech a špitálech a poté i jako měšťanské praxe. Rozmach nastává od 14. století. Na počátku 15. století se na území Prahy nacházelo již zhruba dvacet lékáren. Většinou to ale byly lékárny na Starém městě. Zmínka o první lékárně na Malé Straně – U Černého orla, pochází až z roku 1488.
Lékárna se původně nacházela v domě č. p. 205 (dnes v sídlí v č. p. 203), který stojí na rohu ulice Ostruhové (dnes Nerudova – k přejmenování došlo ve 20. století) a Zámecké. Od počátku své existence lékárna mnohokrát změnila majitele. Prošla jí celá řada lékárníků. Někteří byli úspěšnější (např. Antonín V. Proš, který byl lékárníkem U Černého orla třiatřicet let, Antonín Purman či dvorští lékárníci Jan Vindiš, Václav Chmelský a Matěj Sallaba), jiným se dařilo méně. Svou roli hrály často i historické události na území Prahy. Dne 1. září 1857 koupil lékárnu Benjamin Fragner, a tím začíná téměř stoletá etapa lékárny U Černého orla ve vlastnictví rodu Fragnerů.
František Benjamin Fragner se narodil 19. července 1824 v Plzni. Jeho otec byl soukenický mistr Benjamin Filip Fragner, matka Kateřina rozená Šrámková. Benjamin měl dvě sestry Antonii a Moniku. Benjamin brzy osiřel. Matka zemřela roku 1832 na tuberkulózu, otec se roku 1833 zastřelil při prohře v kartách. Všech tří dětí se po smrti rodičů ujal strýc Filip Fragner, jenž byl farářem na poutním místě Svatá Máří u Vimperka. Původně se měl Benjamin učit soukeníkem, nakonec však vystudoval premonstránské gymnázium. Byl dobrým studentem a rozhodl se, že se bude věnovat farmacii. Svou předstudijní praxi vykonal v lékárnách ve Vimperku, dále v Plzni, v Salcburku, v Českých Budějovicích a dva roky pobyl také v Linci. V roce 1851 přišel ve svých sedmadvaceti letech do Prahy. Tehdy si přivydělával jako sustentant v lékárně U Černého orla, kterou v té době vlastnil Jan Purman. Studium farmacie Benjamin ukončil na Karlo-Ferdinandově univerzitě v roce 1852. Po promoci odešel do Písku a pracoval tam v lékárně lékárníka Stockého. Zde poznal svou budoucí choť Cecílii Ottovou. Za Cecíliino věno koupil Benjamin od lékárníka Jana Purmana v roce 1857 dům č. p. 205 s lékárnou U Černého orla. Cena byla stanovena na 15 800 zlatých. Spolu s manželkou se na Malou Stranu přistěhovali po svatbě v roce 1858. Rok poté se manželům Fragnerovým narodil první potomek, dcera Barbora Cecilie Fragnerová (provdaná Betty Steinerová). O dva roky později přišel na svět syn Karel Jakub Benjamin, po třech letech Marie Anna Catharina.
Benjamin se v Praze naplno začal věnovat lékárnické profesi. Zaváděl v tradičním lékárenství mnoho nového. Bylo mu jasné, že vyrábět léčivé přípravky v co největším možném množství je zároveň nejekonomičtější. Právě v jeho lékárenské činnosti jsou vidět prvopočátky průmyslové farmacie u nás. Pražská domácí mast z roku 1866 si udržela ohromnou popularitu celých 80 let (vyráběla se ještě roku 1945).
Dne 19. září 1886, po třiceti letech strávených v Praze, zemřel Benjamin Fragner ve věku třiašedesáti let v domě č. p. 205, údajně na onemocnění ledvin. Pohřben je na Olšanských hřbitovech v Praze po boku své ženy Cecílie, která jej přežila o třicet let.
Karel byl jediným synem Benjamina Fragnera, a tudíž předurčen k pokračování v otcově povolání. Benjamin svému synovi umožnil studovat na pražské univerzitě. Karel dále absolvoval rovněž několik let studia v Paříži na Sorbonně a v ústavu Pharmacie central. Odtud se ale musel předčasně vrátit, neboť ho zde v roce 1886 zastihla zpráva o otcově smrti. Karel převzal otcovu lékárnu. Následuje jeho myšlenku na rozšíření lékárny, z tohoto důvodu přikoupil k domu č. p. 203, který za svého života zakoupil Benjamin, druhý z Myllnerovských domů – vedlejší dům č. p. 204. Začal s budováním nové, lépe vyhovující lékárny. Karel se 28. října 1890 oženil s Angelikou, rozenou Jahnovou, s níž měl osm dětí. Stejně jako jeho otec se i Karel angažoval v nejrůznějších spolcích a neomezoval se jen na vlastní lékárnu. Měl bohaté zkušenosti ze zahraničí a byl dosazován na přední místa v nejrůznějších odborných spolcích. Psal knihy a učebnice pro mladé začínající farmaceuty, účastnil se tyrocinálních zkoušek. Řadu let byl předsedou České lékárnické společnosti, zároveň i jejím pokladníkem. Celý život se věnoval aktivně lékárnické profesi. Objevil například dva zcela nové alkaloidy amaryllin a bellamarin. Aktivně se věnoval i otázce účinku extraktů a tinktur nebo třeba chemickému rozboru rostlin či hodnocení kvality přípravků. Dne 25. dubna 1926 však Karel náhle zemřel. Příčinou bylo zřejmě onemocnění nervů.
Dalším pokračovatelem rodinné lékárnické tradice v lékárně U Černého orla byl Jiří Fragner. Narodil 3. září 1900 jako sedmé dítě Karla a Angeliky Fragnerových. Již v sextě na gymnáziu začal vykonávat předuniverzitní praxi v otcově lékárně. V roce 1918 odmaturoval, složil tyronicnální zkoušku a zahájil studium farmacie na Karlově univerzitě. Zároveň si však zapsal i druhé studium, a to na Vysoké škole chemickotechnologické. V roce 1920 je Jiří promován na magistra farmacie a o dva roky později pak na inženýra chemie, v roce 1924 na doktora technických věd. V říjnu roku 1925 odjel na studijní pobyt do USA, kde také pracoval. Na své cestě do USA se Jiří zastavil v Paříži, kde se setkal se slečnou Marianou Radimskou, se kterou se 15. srpna 1927 oženil. Během pobytu v USA začaly v roce 1926 docházet Jiřímu zprávy z domova o nemoci otce Karla Fragnera. Jiří s bratrem Richardem se ujali vedení lékárny a zakrátko dali do pořádku nepříznivou finanční situaci spojenou s vyplácením dědických podílů. Jiří se naplno věnoval lékárně, sledoval odbornou literaturu a zaváděl nové speciality. Ještě v roce 1926 zřídila firma B. Fragner sklad i na Moravě, v lékárně U Panny Marie Vítězné v Brně.
Po další rodinné poradě, která se konala v září roku 1927, bylo rozhodnuto, že výroba se musí z lékárny přesunout do kapacitně odpovídajících prostor. V únoru 1929 byl zakoupen pozemek v Dolních Měcholupech. Bratr Jaroslav, povoláním architekt, byl pověřen projektováním stavby firmy. Manžel sestry Cecílie, ředitel banky Pevný, měl za úkol vytvořit ekonomický odhad financování celého projektu. Se zahájením stavby se mělo začít v dubnu roku 1929, což se ovšem nepodařilo a stavba byla nakonec zahájena až v prosinci. Již v červenci započalo stěhování výrobního zařízení a 15. srpna 1930 byla ukončena velkovýroba specialit na Malé Straně a začala výroba v nové továrně B. Fragner. Stejně jako Karel a Benjamin se i Jiří angažoval v mnoha spolcích, byl členem například výboru Československé lékárnické společnosti nebo farmaceuticko-chemické sekce Sdružení chemického průmyslu v Praze.
Richard Fragner se narodil 23. února 1893 jako prvorozený syn Karla Fragnera. Právě Richard byl předurčen k pokračování v otcově profesi. Během války byl však souzen pro urážku Jeho Veličenstva, později odveden na italskou frontu, kde došlo k neštěstí (sesuv laviny) a Richard Fragner utrpěl vážná zranění. Po válce se vrátil do Prahy a oženil se s Ludmilou Pavlíkovou, s níž měl syna Petra a dceru Angeliku. V roce 1944 Ludmila zemřela. Jeho druhou ženou byla Anežka Kačerová. Po smrti svého otce se Richard podílel na chodu lékárny a později na vybudování podniku B. Fragner v Dolních Měcholupech společně s bratrem Jiřím. Po přesunutí výroby do továrny v roce 1930 zůstává Richard nadále na Malé Straně jako vedoucí lékárník. Ředitelem firmy v Dolních Měcholupech, nesoucí tradiční jméno B. Fragner, zůstal až do konce druhé světové války Jiří Fragner. V podniku postupně zaváděl nové chemické postupy a realizoval i některé velmi náročné projekty, byl také iniciátorem vývoje prvního českého penicilinu. Jejich penicilin úspěšně skryli před nacisty, kterým namluvili, že hledají účinnou látku ničící plísně ve vojenských skladech. Roku 1946 byla společnost znárodněna a měcholupský podnik Spofa Fragner se stal základem pro nově ustanovený národní podnik Léčiva.
Tak zase někdy příště na viděnou.