Jednoduchá a nenáročná městská multinka věnovaná trochu opomíjené žatecké památce.
Hrázděnka
Tak jako každé město, i Žatec se v průběhu věků rozrůstal. Zejména v 19. a 20. století pohltil okolní předměstí a osady, přičemž jednou z nich byly i Mlynáře nacházející se při východním úpatí žateckého ostrohu. Z původní zástavby se, stejně jako v jiných okrajových částech dnešního města, dochovalo kvůli řadě demolicí a přestaveb pramálo, avšak právě v Mlynářích jedno původní stavení přečkalo a vydrželo až do dnešních dnů.
Současný pohled na hrázděnku od severovýchodu
Při začátku ulice Pod Střelnicí můžeme nalézt dům s číslem popisným 581, který je většině místních znám především pod jménem „hrázděnka“. Dle dostupných informací v katalogu Národního památkového ústavu pochází dům z roku 1787, avšak dle encyklopedie zdejšího Regionálního muzea se datací použitého dřeva zdá, že byl postaven už kolem roku 1673. Řadí se tak k nejstarším objektům svého druhu v celé České republice. První písemná zmínka o hrázděnce pak pochází z roku 1685, kdy ji vlastnili dědicové jistého Bartoloměje Jeníka.
Stavebně se jedná o prostorné jednopatrové stavení s archaicky strmou střechou a valbičkou na předním štítu (malá sešikmená trojúhelníková část střechy, která seřezává vrchol štítu u sedlové střechy). Přízemí je zbudováno ze smíšeného zdiva s převahou kamene (opuka s pálenými i nepálenými cihlami), předsazené patro i spodní část předního štítu jsou hrázděné (typ zdění, kdy je dřevěná trámová nosná konstrukce vyplněna nejčastěji dřevěnými tyčkami omazanými hliněnou maltou) a zadní štítové průčelí je pak, s výjimkou vrcholu, celé zděné. Jako střešní krytina byl původně použit šindel (dřevěné destičky břitovitého tvaru), avšak později byl zakryt lepenkou, jenž přispěla k postupné destrukci střechy i krovu.
 |
 |
|
Hrázděnka na historických fotografiích z 1. a 2. poloviny 20. století
|
Výtvarná pozornost stavitelů se zcela pochopitelně soustředila na reprezentativní přední štítovou stranu domu. Mimořádné a u nás ojedinělé je především dekorativně ztvárněné hrázdění v parapetech patra i štítu, jež tvoří ondřejské kříže (šikmý kříž připomínající tvarem písmeno X) proložené kosočtverci s prohnutými stranami. Použitá forma hrázdění je vzácným svědectvím o silných kulturních vlivech z Chebska, Durynska a Frank.
Přestože je dnes dům obklopen mladší rozměrnou zástavbou, stále působí monumentálním a neobyčejně starobylým dojmem. Nicméně současný stav a vzhled hrázděnky rozhodně neodpovídá kulturní památce, jíž je. Poslední trvalé obyvatele měl dům ještě v 50. letech minulého století, avšak poté přestal sloužit původnímu obytnému záměru. Jeden čas v něm bývala klubovna pionýrské organizace, nicméně poté přestal být, i kvůli stále se zhoršujícímu stavu, jakkoli trvale využíván, což v kombinaci s absencí údržby vedlo ke stále rychlejšímu chátrání. Na opravy památkově chráněného domu se nikdy nenašli peníze a stál vždy ve stínu, obrazně i doslova, městské památkové rezervace, kam byly směřovány dotace a další příspěvky.
 |
 |
 |
|
Hrázděnka na dobových pohlednících a fotografii z 1. poloviny 20. století
|
Roku 1990 v rámci restitucí změnil dům majitele. Ten se jej obratem snažil prodat, což se mu nepodařilo. Až o dva roky později hrázděnku zakoupil majitel žatecké pohřební služby, který údajně nevěděl o její památkové ochraně. Jeho záměrem bylo provést demolici a uvolněnou plochu využít jako parkoviště a garáže vozového parku své firmy. To se mu naštěstí nepodařilo a roku 1998 se dům vrátil do majetku města. Následně došlo k výměně střechy a krovů a celkově tímto zásahem i k záchraně hrázděnky téměř doslova „za pět dvanáct“ před zničením. Bohužel, na další opravy se už nenašli peníze. Od roku 2009 je pak dům v majetku paní Jany Fousové ze Žatce, která jej koupila od města. Hrázděnka však i nadále chátrá a nikdo s jistotou neví, co bude dále...
Současný pohled na hrázděnku od severozápadu
Jak na kešku
Na úvodních souřadnicích kešku rozhodně nehledejte. Tam se pochopitelně nachází hrázděnka, která si zaslouží, abyste se u ní zastavili, neboť návštěvníci města do těchto míst zavítají asi jen v případě, že zabloudí. Pro nalezení keše se od hrázděnky budete muset trochu vzdálit, jelikož přímo u ní by žádná krabička zřejmě dlouho nevydržela.
Pokud se na úvodních souřadnicích postavíte čelem k domu, uvidíte kovovou tabuli mezi zazděnými okny s textem a číslem ve tvaru AB nacházejícím se v levém dolním rohu. Poté se otočte ke zdi za vámi tak, abyste měli dům za zády. Uvidíte skříň na elektriku s číslem ve tvaru CDE nacházejícím se v levém/pravém horním rohu
Nyní již máte všechny potřebné indicie k tomu, abyste se mohli vydat pro kešku. Krabičku naleznete na souřadnicích:
N 50° 1(E),(E-A)(B)(D-C)
E 013° 3(C+D-E),(A)(B)(E-C)
Finálka není od úvodních souřadnic nijak daleko a pohodlně k ní dojdete pěšky, aniž byste se museli obávat třeba bláta. Snad jen kvůli posledním několika metrům doporučuji odlov spíše za sucha. A pokud by se v okolí zrovna nacházeli mudlové, tak samozřejmě počkejte na okamžik, kdy vás nikdo nebude sledovat.
Ke keši se, prosím, chovejte opatrně, ať vydrží co nejdéle. A jako vždy platí, že připojíte-li ke svému logu nějakou fotografii hrázděnky, potěšíte mne. :-)
Hrázděnka na malbě od Gustava Richtera z roku 1912