Na úvodních souřadnicích se nenachází keš, ale dlouholeté bydliště Františka Česala a přes silnice odtud mu byla 4. prosince 2021 odhalena pamětní deska. Pojďte si něco přečíst o této možná pozapomenuté brněnské legendě.
Největší silák a první král železa byl z Husovic
„Trhal řetězy, rukou zatloukal hřebíky, přes prsa mu přejížděla nákladní auta, prostě dovedl toho tolik, že lidé se na jeho kousky jen hrnuli. Začínal jako zápasník, pomáhal na nohy husovické tělovýchově – má nemalé zásluhy o její vzestup, měl vždycky blízko k lidem, chtěl jim dát zábavu, udivit je, vyrazit jim dech. Byl lidovým hrdinou, tak populárním, že se dodnes o něm vyprávějí legendy.“ To se psalo k jeho jubileu v červenci 1971 v Rovnosti. V prosinci téhož roku bohužel vyšel nekrolog, pod kterým je podepsaný Franta Kocourek a který končí slovy: „Zemřel mi učitel, král železa. V našich srdcích však nikdy nezrezaví. Čest jeho památce!“ Čas letí a je tomu už padesát let, dávno už nežije ani další král železa Franta Kocourek a vzpomínky na jeho učitele zapadly prachem. Ten by letos oslavil stotřicáté narozeniny, a to by mohla být ta pravá chvíle připomenout si tuto neobyčejnou postavu a vzdát hold velkému sportovci a prvnímu králi železa, Františkovi „Fráňovi“ Česalovi.
I když se v rodinném albu a na základě toho ve většině dostupných pramenů uvádí rok 1890, z úředních dokumentů vyplývá, že František Česal se narodil 6. července 1891. Někde se říkám, že v Husovicích, jiné prameny uvádějí, že v Králově Poli. Vyučil se v Královopolské strojírně zvané tehdy „Porgeska“. A tam také začal pracovat jako kotlář. Práce to byla fyzicky náročná a postavou sporý František Česal tak získal neobyčejnou sílu. Práce kotláře ho ale také na celý život poznamenala, při odsekávání nýtů ho zasáhl úlomek kovu do oka, na které oslepl. V té době ho zlákal zápas a začal chodit do klubu těžké atletiky Hellas. Tělocvična byla v Zábrdovicích na ulici Marxova (dnešní Spolková). Tady se František Česal setkal mimo jiné i s o jedenáct let starším řeznickým tovaryšem Gustavem Frištenským a dá se předpokládat, že se tady spolu utkávali. František Česal se brzy vypracoval a stal se v celoevropském měřítku úspěšným profesionálním zápasníkem. Vedle zápasu se účastnil i vzpěračských soutěží, ve kterých sklízel úspěchy. Možná mohl jít co do úspěchů a popularity ve stopách Gustava Frištenského. Ale Česal nebyl spokojený, při mnohých zápasnických duelech, na které se tehdy sázely nemalé částky, byl výsledek předem domluvený, a to se mu nelíbilo.
z levé strany: Fr. Česal, Leo Roháček, X? a František Fischer (dle uživatelky Eva Pešek Bar v komentáři na fb příspěvek, na který se odkazuji pod článkem)
Někdy v té době, patrně kolem roku 1920 se ocitl na vystoupení německého siláka a lamželeza, tehdejší evropské celebrity Siegmunda „Zische“ Breitbarta. A František Česal měl o své další dráze jasno. Jestliže se Siegmund Breitbart označoval za „nejsilnějšího muže světa“, František „Fráňa“ Česal se tituloval jako „nejsilnější muž dnešní doby, král železa a mistr Č.S.R“. A podle svědectví a dokladů si to mohl dovolit, protože všechna Breitbartova čísla zopakoval. Breitbartově popularitě a věhlasu, kdy Breitbart dobýval svými kousky v polovině dvacátých let Ameriku, se Fráňa Česal rovnat nemohl, ale po stránce sportovních a siláckých výkonů ho nepochybně překonal. Dochovaly se pozvánky na jeho vystoupení, ve kterých inzeroval 20 čísel programu charakterizovaných třemi slovy: „Přijděte! Uzříte! Žasnete!“ Mezi těmito výkony bylo mimo jiné uvedeno ležení holými zády na prkně s 2500 ostrými hřebíky a na prsou se 140kg kovadlinou na kterou bijí dva muži těžkými kladivy; překousnutí silného řetězu; ohýbání železné 7 metrů dlouhé traverzy na hlavě; stočení podkovového hřebíku v prstech do šroubu; rozbití 50 kilogramového kamene na hlavě a na prsou; pouze zuby tažení vozu zatíženého 15 muži nebo přejíždění až patnáctimetrákovým automobilem. Dobovou zmínku o takovém vystoupení můžeme najít třeba v brněnské Rovnosti z srpna 1923, kde pozvánka na nedělní slováckou veselici v Dělnickém domě v Husovicích láká na „nepřekonatelné výkony“ a „samá prvotřídní čísla“ Krále železa Fráni Česala.
Kdy se František Česal oženil, se mužeme jen dohadovat, podle dochované fotografie z roku 1916, kde je se svojí ženou, to bylo nejpozději v tomto roce. Manželství ale zůstávalo bezdětné. Když František Česal v roce 1922 při návštěvě nemocnice uviděl osiřelého čtyřletého chlapečka, kterému právě zemřela na záškrt matka i jeho bratr a jeho otec, válečný zajatec, zmizel v transportním vlaku do Ruska, rozhodli se s manželkou, že si sirotka osvojí. Poručenský slib složil František Česal v 14. srpna 1922. V té době bydleli Česalovi v Husovicích na adrese Brandlova 69 (dnešní Valchařská). Jejich adoptivní syn Karel Česal měl dva syny, z nich dnes žije už jen vnuk Fráni Česala, Rostislav Česal. Ten pečuje o dokumentaci , která se po Fráňovi Česalovi dochovala. Album s dobovými fotografiemi, novinové výstřižky a především medaile, které získal Fráňa Česal za své zápasnické kariery. O svém pradědečkovi psala na internetu i dcera Rostislava Česala Leona Malčíková. Odkaz Fráni Česala tak stále žije.
Fráňa Česal provozoval siláctví zhruba třicet let. Své představení, tzv. arénu, na kterou měl koncesi, předváděl pod širým nebem nebo v sálech. Jak je vidět z dobového letáku, představení inzeroval se stolovým uspořádáním, začínalo se v 8 hodin večer a v rámci hospodářské krize třicátých let bylo vstupné sníženo na 2 Kč pro dospělé a 1 Kč pro děti. Kdo v publiku nevěřil, že při vystoupení nejde o železo nebo opravdové kameny, mohl se sám přesvědčit, že je vše pravé. V té době patrně, soudě podle letopočtů některých medailí, také zápasil a vzpíral. A mimo to hrál i fotbal za Arsenal Husovice.
Nedlouho po válce se poměry změnily a Fráňa Česal už nemohl provozovat svoji siláckou arénu. Společensky přijatelná byla jeho zápasnická kariéra a z Krále železa Fráni Česala tak byl Mistr zápasu Franta Česal. Ve školách vyprávěl o svém zápasnickém mládí a samozřejmě to vždy okořenil nějakým siláckým kouskem, ze kterého byla školní mládež unešená. Svá silácká čísla předváděl také užaslým štamgastům na rohu ulic Elgartova a Nováčkova v restauraci u Mikulášků, která se tehdy jmenovala Blaník. Není divu, že zde byl velice oblíbený a jako jeden z mála byl držitelem raritního odznaku restaurace Blaník. Jako husovický patriot byl velkým fanouškem husovického sportu a pomáhal v rámci TJ Spartaku Husovice, který ho za jeho činnost ve prospěch jednoty mnohokrát ocenil. Součástí oslav kulatých výročí jednoty, slavených v roce 1958 a 1968 v prostorách nad kinem Sibiř na Dukelské, byly také výstavky zápasnických trofejí Fráni Česala. A jak dokládají fotografie, měl jich opravdu mnoho. Byl pravidelným návštěvníkem zápasů svého milého Arsenalu Husovice a fotbalistům ukazoval ještě ve svých skoro sedmdesáti letech plný tucet ze svých někdejších siláckých čísel, třeba narovnání podkovy. Jak stárnul, už mu zrak nesloužil, tak si nechal vyrobit speciální neobyčejně silné brýle, aby mohl stále chodit na fotbal a fandit. Pravidelně také sledoval zápasnický oddíl Zbrojovky a chodil do Obřan na ligovou soutěž vzpěračů.
Po válce bydleli Česalovi na Svitavském nábřeží 57, v témže domě se svým synem a dvěma vnuky. František Česal pracoval kousek odtud, u malé benzínové pumpy na ulici Dačického. Plných osmnáct let obsluhoval motoristy a sem tam přitom obveselil zákazníky ohýbáním hřebíků mezi prsty. Mnozí vůbec nevěděli, že ten příjemný starý pán v brejličkách je legendární silák, který se mohl v zápase úspěšně měřit s Gustavem Frištenským a v siláckých výkonech s legendárním Sigmundem Breitbartem. Některým se tato nevědomost nevyplatila. Jednou přepadli pumpu tři mladíci a chtěli po starém a poloslepém Fráňovi Česalovi peníze. „Chlapci, já mám strach“, řekl jim. „No to bys měl, dědku“, oni na to. „Já mám ale strach o vás“, řekl Fráňa Česal. Lupiči nedbali varování a vrhli se na něho. Musel se tedy bránit, jednomu z nich přitom zlomil ruku, všechny je zvalchoval na hromadu a předal policii. I po sedmdesátce v něm král železa a mistr zápasu pořád doutnal. Někdy v roce 1966 ho na Svitavském nábřeží navštívil mladý písmomalíř František Kocourek, který věděl, o koho jde. Fráňa Česal se na něj podíval a dal se do smíchu: „Franto, vždyť máš ruce jako holič a krk jako manekýnka. A to chceš něco lámat? Leda tak slaný tyčinky!“ Franta Kocourek se ale zatnul a dosáhl svého, Fráňa Česal se stal jeho učitelem a on po něm převzal žezlo krále železa a lidového baviče.
Poslední roky života už špatně chodil a nejraději seděl před domem na Svitavském nábřeží na lavičce u řeky. A mohl v klidu vzpomínat na svůj dlouhý a neobyčejný život. Velký husovický patriot a sportovní legenda František „Fráňa“ Česal zemřel v osmdesáti letech 2. prosince 1971. Má tedy letos dvojí výročí, narodil se před sto třiceti lety a zemřel před padesáti lety. Čest jeho památce a ať je jeho odkaz mnohým inspirací!
(Za poskytnutí veškerých materiálů a vzpomínky děkuji Rostislavu Česalovi.)
Článek převzat se souhlasem a posvěcením autora z listopadového čísla 2021 zpravodaje městské části Brno-Sever Severník, autorem článku je Martin Maleček, starosta MČ. Fotografie a obrázky z článku a z facebookového příspěvku autora.
Jak na keš?
Keš se nachází nedaleko jednoho z míst, kde Fráňa Česal bydlel. Je to malá small krabička. A na jakých souřadnicích ji hledat? Vyjděte z výchozích souřadnic a na pozicích setin minut přičtěte číslo ABC u severní šířky a DEF u východní délky (tj. N XX° XX.(XXX+ABC)' E YY° YY.(YYY+DEF)'), kde N XX° XX.XXX' E YY° YY.YYY' jsou úvodní souřadnice keše, čísla A, B, C, D, E a F zjistíte zodpovězením následujících otázek. Pozor, u jednoho výpočtu dojde k přechodu přes tisícovku, takže pohnete i s jednotkami minut. Na místě nic nerozebírejte, nikam nelezte, místo si prohlédněte, použijte geočuch a pak vezměte do ruky jeden předmět, který keš zakrývá. A máte ji. Logbook prosím vracejte do sáčku, maskování (onen zmíněný předmět) vracejte na původní místo. Není to místo nijak zamudlené, ale i tak si na ně dávejte prosím pozor, ať nám keš dlouho vydrží.
1. S kým se setkal Fráňa Česal, že to způsobilo, že se dal na dráhu krále železa a siláka
a) Gustavem Frištenským A=2
b) Siegmundem Breitbartem A=4
c) Frantou Kocourkem A=8
2. Co dělal Fráňa Česal z podkovových hřebíků
a) šrouby B=0
b) rýsováčky B=1
c) placky B=2
3. Kdy se Fráňa česal oženil
a) před rokem 1917 C=2
b) po roce 1923 C=4
c) v roce 1920 C=8
4. V jaké ulici se nacházela benzinová pumpa, kde Fráňa Česal pracoval?
a) Elgartova D=0
b) Brandlova D=2
c) Dačického D=4
5. Kolik a jakých měl Fráňa Česal dětí?
a) syna Rostislava a dceru Leonu, oba vlastní E=0
b) adoptivního syna Karla E=1
c) dva syny, adoptivního Rostislava a vlastního Karla E=2
6. Jak dopadli tři mladíci, kteří přepadli benzinovou pumpu, kde Fráňa Česal pracoval?
a) dobře, utekli s lupem a nikdo je nikdy nenašel F=3
b) špatně, FČ je přepral a předal policii F=4
c) vyděsili se slov slavného siláka a utekli F=5.
Poděkování ownera
Panu starostovi MČ Brno-sever Martinovi Malečkovi velmi děkuji za to, že takový osvětový článek připravil.
Děkuji reviewerovi Voyager Reviewer za trpělivost se mnou při hledání bezkolizního místa pro uložení keše.
Děkuji S@fik a rock_princess za betatest.
A děkuji majitelům pozemku (nebudu spoilovat, takže anonymně) za souhlas s umístěním keše, dalo mi práci je sehnat, ale nakonec to bylo příjemné setkání a vypadá to, že keš je v dobrých rukou.