Naše sovy Mystery Cache

Naše sovy

Další z našich ptačích keší je věnovaná úžasným nočním ptákům – sovám.

Sovy (Strigiformes) jsou poměrně početný řád masožravých ptáků čítající více než 200 druhů. Vyskytují se na všech světových kontinentech s výjimkou Antarktidy. Většina sov jsou samostatně žijící noční živočichové (ačkoli existují i výjimky, např. sýček králičí) s řadou adaptací, které jim umožňují lovit za tmy.

U nás jsou všechny sovy chráněné nebo celoročně hájené, protože se jedná o druhy velmi užitečné hubením myší, hrabošů a jiných škodlivých savců, ale také velkých druhů hmyzu, zejména chroustů a můr.

Sovy jsou ptáci velmi věrní svému hnízdišti a bez vážného důvodu je nemění. S největší pravděpodobností zastihneme týž pár sov, který jsme letos objevili, na stejném hnízdišti i v příštích letech.

Nejčastěji uslyšíme puštíka obecného, naši nejhojnější sovu. V předjaří a na jaře se ozývá táhlým houkáním, zakončeným trylkem. Hnízdí i ve městech na věžích a půdách, ve starých stromech v parcích i v lesích. Ve městech a vsích se také vzácně objevuje kdysi hojná sova pálená, kterou poznáme podle ošklivého chrčivého hlasu.

V okolí lidských sídel se ještě místy vyskytuje sýček obecný, ozývající se naříkavým voláním kůvit-kůvit nebo i jekotem.

V rozsáhlejších lesích žije kulíšek nejmenší, ozývající se melodickým pískáním, trochu podobným hlasu hýla, sýc rousný, v době toku se ozývající trojslabičným "pu-pu-pu", a hlavně kalous ušatý, upozorňující na sebe na jaře dvouslabičným húu, přičemž druhý tón je výrazně nižší. Samec kalouse v době toku tleská křídly pod tělem.

Vzácně můžeme obdivovat daleko slyšitelné houkání výra, které se ozývá již v zimních měsících. Velmi vzácně na polích nebo holých pláních zahnízdí i pustovka, jejíž samec provozuje vzdušné tance, provázené hlasitým "bu-bu-bu".

Pokud se nám nepodaří zjistit stanoviště sov podle hlasu, poohlédneme se po vývržcích. Jsou to válečkovité chuchvalce nestrávených zbytků potravy. Sovy nemají v žaludku dostatečné množství kyseliny solné, která rozpouští kostičky myší a jiné kořisti, a proto musí vyvrhnout vše nestravitelné, tedy i chlupy, drápky, peří apod.

Vývržky tvarem připomínají zvířecí trus, ale prosvítající bílé kostičky nebo čelisti prozrazují, že jde o vývržky sovy. Velikost se liší podle druhu sovy. Puštík a kalous mají vývržky téměř stejné, dlouhé 4 až 7 cm a široké 2 až 3 cm. Jejich šedé zbarvení způsobuje množství myších chlupů. Sova pálená má vývržky téměř stejně velké, ale zbarvené většinou černě a potažené lesklou, jakoby asfaltovou blankou. Sýček má vývržky dlouhé pouze 2 až 6 cm a silné 1,5 centimetru, převážně šedé a obsahující větší množství zbytků hmyzu (krovky brouků apod.).

Vývržky nalézáme na určitých místech, kde sovy pravidelně odpočívají. Jejich rozbor nám prozradí složení jídelníčku našich sov. Většinou v něm převládají hraboši a myši, méně ptáci. Nejjednodušší jídelní lístek má kalous, živí se převážně hlodavci. Sova pálená si potrpí na rejsky - tvoří celou čtvrtinu její potravy. Puštík má nejpestřejší menu - loví hlodavce i malé ptáky, plazy, obojživelníky i různý hmyz. Sýček také rád hmyz a malé obojživelníky a plazy, ale jinak loví vše, nač si podle svých sil troufne. Velké sovy kupodivu jen zřídka loví větší savce. Výr si například velmi potrpí na ježky. Pokusně bylo zjištěno, že zbytky zvěře, které se ve výřím hnízdě nacházejí, často pocházejí ze zvířat uhynulých, například po střetu s automobily na silnici.

Pozorování sov je napínavé, vzrušující a krásné. Tito neslyšní letci a zruční lovci jsou důležitým prvkem v naší přírodě a okrasou noční krajiny. Nesmíme dopustit, aby tito nádherní, trochu tajemní ptáci vyhynuli. Sovy jsou důležitým článkem potravního řetězce a dotýkají se jich škodlivé zásahy do přírody, zejména používání přípravků proti hmyzu a hlodavcům. Je proto dobré sovy chránit, abychom těmito prostředky proti škůdcům nemuseli plýtvat.

U nás hnízdí:

• Puštík obecný
• Kalous ušatý
• Sova pálená
• Výr velký
• Kulíšek nejmenší
• Sýc rousný
• Sýček obecný
• Puštík bělavý

Hnízdí příležitostně

• Výreček malý
• Kalous pustovka

Zalétají k nám

• Sovice krahujová
• Sovice sněžná

Sovy bývají také považovány za symbol moudrosti a učenosti a  toto označení se objevuje již ve starověkém Řecku. Ve starověkých Athénách měli minci v hodnotě čtyř drachem, která měla z jedné strany symbol sovy a z druhé symbol Atheny, řecké bohyně moudrosti a patronky Athén. Sova byla také strážkyně Akropole. Jako symbol moudrosti ji uvádí také římský státník Plinius Starší.
Sova jako symbol moudrosti se zjevuje i v křesťanské tradici, kde reprezentuje moudrost Ježíše Krista. Sova se také objevuje v legendě o kouzelníkovi Merlinovi, který byl vždy zobrazen se sovami na svých ramenech. V Japonsku se obrázky a sošky se sovami dávaly před dům, aby chránily před hladomorem a epidemiemi.

A teď ke keši. Abyste našli krabičku, musíte odpovědět na několik sovích hádanek:

1. 1. Která naše sova je nejušatější?  A = počet písmen v českém druhovém jménu – 1?
   2. Která naše sova je největší?  B = počet písmen v českém rodovém jménu?
   3. Která naše sova je podle pověr nejobávanější (věští vám neštěstí)? C = počet písmen v českém rodovém jménu - 2?
   4. Která naše sova je nejmenší? D = počet písmen v českém rodovém jménu - 3?
   5. Která naše sova je nejrozšířenější? E = počet písmen v českém rodovém jménu + 1?
   6. Která naše sova pochází z tajgy a je nejvzácnější? F= počet písmen v celém českém názvu - 2?
   7. Která naše půvabná sova má latinský název Tyto alba? G = počet písmen v celém českém názvu - 3?
   8. Které evropské město má ve znaku sovu? H= počet písmen v mezinárodním názvu města - 4?

      A soví finálku najdete:

N49° 5A.BCD   E015° 4E.FGH