Naučná stezka Kolem jezera Poděbrady
Naučná stezka o délce asi 3 km vedoucí kolem jezera Poděbrady má 6 informačních panelů, na kterých se dozvíte o životě v řece, jezerech a co ho ovlivňuje.
Rozsáhlá vodní plocha v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví se nachází přibližně 5 km od Olomouce. Jezero vzniklo těžbou štěrkopísků a patří k nejčistším přírodním koupalištím v kraji. Část břehů je upravena na pláže, okolí jezera je v letní sezoně udržováno. Občerstvit se můžete v zrekonstruované hospodě s velkou terasou, situovanou k vodě. Jezero je využívané k relaxaci, vodním sportům i rybaření.
Stage 1: N 49° 37.433 E 017° 13.646 – Cestou štěrku
Štěrkem jsou nazývány úlomky zvětralých hornin. Od kamínků, o málo větších než zrnko písku, až po úlomky o průměru až 25 cm. Štěrk se do řeky dostává zvětráváním hornin a erozní činností. Z horních čístí povodí unáší řeka štěrk do nížin, kde dochází k jeho usazování. Štěrk se v minulosti těžil přímo z říčních koryt. V současnosti se těží hlavně v nivách nížinných řek. Po vytěžení se třídí podle velikosti a dále se využívá zejména jako stavební materiál.
A = počet písmen v rodovém jméně ryby na obrázku
B = počet pisíků obecných na jednom z obrázků na tabuli
Z důvodu chybějící tabule: A = 5; B = 5.
Stage 2: N 49° 37.521 E 017° 13.699 – Život u břehu
Mělčiny při březích jezera zarůstá orobinec širolistý s charakteristickými "doutníky", které jsou složeny z obrovského množství drobných ochmýřených semen. Na bahnitých březích pak rostou trávám podobné ostřice a další vlhkomilné byliny. V létě tyto rostliny tvoří hlavní složku potravy bobra evropského, který se na Poděbradech před několika lety usídlil. Většina porostů na břehu jezera vznikla samovolně po ukončení těžby šterku. Zarostlé mělčiny jsou vhodným místem pro rozmnožování obojživelníků, kteří zde nacházejí ůkryt před predátory.
C = počet písmen v druhovém jméně hlodavce na obrázku
D = počet písmen názvu páchnoucí tekutiny, kterou bobři využívají pro vyznačování teritoria
Stage 3: N 49° 37.691 E 017° 13.837 – Jak se čistí voda v jezeře?
Jezero Poděbrady slouží jako přírodní koupaliště od 60. let 20. století. Je oblíbené hlavně díky čistotě vody, která je udržována pouze přírodními procesy. Zdejší štěrkopískové podloží funguje jako výborný filtr, který čistí vodu přicházející z řeky Moravy. Čištění vody zajišťují bohaté porosty vodních rostlin. Rostliny odčerpávají živiny z vody a tím zabraňují rozvoji řas a sinic. Na čištění vody se podílí i slávička mnohotvárná. Tento drobný mlž u nás není původní. Jezero Poděbrady osídlila pravděpodobně při povodních v roce 1997. Slávičky filtrují vodu a vychytávají fytoplankton a organické zbytky.
E = počet písmen v rodovém jméně ptáka na obrázku
F = velikost slávičky v cm na obrázku na tabuli
Stage 4: N 49° 37.861 E 017° 13.982 – U Mlýnského potoka
Vodní energie byla na území CHKO Litovelské Pomoraví využívána člověkem již ve středověku k pohonu mlynů, od první poloviny 19. století také k výrobě elektrické energie. Hlavními mlýnskými náhony v Litovelském Pomoraví jsou Malý Voda a Střední Morava, nazývaná též Mlýnský potok. Nacházíte se na místě, kde se z Mlýnského potoka odděluje odlehčovací kanál, který při zvýšených stavech převádí vodu do řeky Moravy. V roce 2006 zde Povodí Moravy vybudovalo malou vodní elektrárnu. Staré mlýnské náhony jsou vhodným prostředím pro řadu druhů rostlin a živočichů. Mlýnský potok je se svými břehovými porosty významným migračním koridorem pro řadu živočichů. Menší druhy zde mohou žít i trvale.
G = počet písmen rodové jména mínus počet písmen druhového jména rostliny na obrázku
H = počet stovek stowatových žárovek, které rozsvítí vyrobená energie při optimálním výkonu (jednociferné liché číslo)
Stage 5: N 49° 37.853 E 017° 13.359 – Kulturní krajina
Severní břehy jezera Poděbrady sousedí s intenzivě obhospodařovanými poli. Zemědělská krajina bývá někdy označována termínem kulturní step, podobně jako v přirozených stepích tu totiž téměř chybí stromy. Na rozdíl od stepi přirozené, kde je výskyt stromů limitován suchem, je naše kulturní step udržována působením člověka i na místech, kde by jinak rostl les. Také někteří živočichové, které známe z našich polí, se původně vyskytovali jen ve stepích. V zemědělské krajině dochází ke každoročním změnám pěstovaných plodin a pooraná pole zůstavají po část roku zcela bez vegetačního krytu. V této době hledá většina obyvatel polí náhradní ůkryty na nezoraných okrajích. V minulosti, kdy byla drobná políčka rozdělena mezemi, byla nabídka úkrytů mnohem větší než dnes a také počty zajíců, koroptví a skřivanů bývaly mnohem vyšší. Pro život v polích má proto velká význam každý remízek nebo i úzký pás křovin podél polní cesty.
I = počet písmen rodové jména mínus počet písmen druhového jména ptáka na obrázku
J = počet modrých bobulí trnky obecné na obrázku na tabuli
Stage 6: N 49° 37.476 E 017° 13.377 – Ryby a ptáci
Vodní ptáci na jezeře Poděbrady hnízdí v příbřežních porostech na méně dostupných místech. Jezero je také samostatným rybářským revírem. Složení rybí osádky je proto významně ovlivňováno rybářským hospodařením, které spočívá ve vysazování a lovení ryb. V jezeře žije téměř 20 druhů ryb.
K = počet písmen v rodovém jméně ryby na obrázku
L = přibližná nejnižší výška nad vodou, kam si moudivláček lužní staví hnízdo
N 49° 37.(E-H)(I+L)(F-K)
E 017° 13.(A-G)(D-J)(C-B+K)
Kontrola: A+B+C+D+E+F+G+H+I+J+K+L = 59