Havlíček v Rusku
Havlíček byl Šafaříkem doporučen Pogodinovi za vychovatele. Ten se vracel z pobytu ve Francii a měl se s Havlíčem setkat ve Vídni, kam přijel Pogodin 29. října a 1. listopadu odjeli společně směrem do Moskvy. Havlíček však odjel narychlo bez cestovních dokumentů, proto nebyl puštěn přes hranice. Na vyřízení dokladů čekal ve Lvově skoro 3 měsíce. I v Kyjevě se zdržel, protože místní úředníci od něj očekávali úplatek. Havlíček si na ně stěžoval a jeho doklady byly urychleně vyřízeny. Po cestě pak pokračoval s ruskými důstojníky, a zbývající vzdálenost do Moskvy urazili za 60 hodin.
Do Moskvy přijel 5. února 1843. Po příjezdu do Moskvy zjišťuje Havlíček, že místo vychovatele v rodině profesora Pogodina je již obsazeno! Ten však nabízí Havlíčka jako vychovatele do rodiny svého kolegy a známého profesora ruského písemnictví na moskevské univerzitě.
Stěpan Petrovič Ševyrjov byl ruský literární kritik, literární historik, básník, veřejná osobnost slovanského přesvědčení, profesor a děkan Moskevské univerzity, akademik Petrohradské akademie Vědy.
Narodil se ve šlechtické rodině, získal domácí vzdělání. Od mala mluvil rusky, francouzsky a německy. Studoval na Penzionu pro šlechtické studenty u Moskevské Univerzity, školu absolvoval se zlatou medailí. Studoval dějiny umění a architektury ve Švýcarsku a Itálii. Poté, co získal titul doktora filozofie, se v roce 1837 se stal profesorem na Moskevské univerzitě. V letech 1838-1840 pobýval Ševyrjev v zahraničí, navštěvoval přednášky archeologického ústavu v Římě, poslouchal přednášky v Berlíně, Mnichově, Paříži, Londýně, pracoval v knihovnách, setkal se se západoevropskými vědci. Byl oceněn doktorem filozofie na Univerzitě v Paříži, zvolen členem Umělecké společnosti v Aténách, filologické společnosti v Agramu (nyní Záhřeb,Chorvatsko). Po svém návratu začal opět pracovat na univerzitě.
Společně s M. P. Pogodinem publikoval a editoval časopis Moskviťjanin (1841-1856).
V roce 1843 napsal tato slova v nepublikované básni:
Nečinnost nerozumně vytýkají tobě.
Neznají osudy země své rodné.
Tlupa pustých lidí směje se tobě...
Smích ubohý její však nicotný je tebe.
Děkanem Filozofické fakulty byl v letech (1847-1855). 1860 navždy opouští Rusko, umírá v Paříži.
Havlíček vychovatelem u Ševyrjeva
Ševyrev byl ženatý se Sophií Borisovnou Zelenskou, nemanželskou dcerou prince B. V. Golicyna, která vlastnila panství Vjazma, kde rodina trávila několik let letní měsíce. Havlíček byl přijat jako vychovatel jejich syna Borise, učil ještě i jejich synovce. Práce mu zabírala přiblížně pět hodin denně, proto měl čas seznamovat se s životem v Moskvě a děním kolem Moskevské university. Právě v prostředí těchto vzdělanců Havlíček začal pohlížet na Rusko očima slavjanofilů. Svědčí o tom Obrazy z Rus i jeho korespondence.
V létě odjíždí s rodinou do Vjazmy, kde se má mimo výuku věnovat knihovně.
Pobyt na venkově jej však velmi rychle rozčaruje. Na vlastní oči vidí situaci poddaných, pozoruje také vztah ke služebnictvu. Když viděl svého svěřence Borise bít sluhu, tak mu, aby mu ukázal jak rány bolí, bití opatil. Paní domu mu to neodpustila a pobyt mu velmi znepříjemňovala.
Ševyrev si stěžuje, že Havlíček měl tímto způsobem vzbudit negativní emoce dětí vůči Slovanům.
Havlíček Moskvu opustil již 6. července 1844. V Moskvě, a později v Praze, pracoval na črtách, které také publikoval v pražských časopisech Květy, Česká včela, Časopis Českého muzea. Cesta do Ruska umožnila Havlíčkův kontakt s českymi, ruskymi, polskými a ukrajinskými kulturními osobnostmi.
Sám Havlíček shrnuje svůj myšlenkový přerod z panslavisty na austroslavistu takto:
„…v nejtužších mrazích klusal jsem na kibitce do Moskvy, zahříván nejvíce horkostí své srdečné všeslovanské vzájemnosti. Ruské mrazy a ostatní ruské věci uhasily ve mně poslední jiskru všeslovanské lásky; kosmopolitický jsem beztoho nikdy neměl ani za mák v těle, a tak jsem se vrátil do Prahy Čechem, pouhým neústupným Čechem, ba s jakousi tajnou kyselostí proti jménu Slovana, které mi, seznavšímu dostatečně Rus i Polsko, jakousi ironií zavánělo.“
Ke keši:
Nalezněte životopisná data profesora Ševyreva a dolňte údaje do vzorce.
*A0.1B.1C0D – †E0.5.186F
N 49° 34.(A-B)(B+C)A E 017° 12.(C-A+E)F(A+E)