Rok se sešel s rokem a nastává čas adventu. Pro děti je to doba plná očekávání, zatímco my dospělí ho většinou prožijeme v naprostém shonu. A protože pravý opak má být pravdou, připravil jsem pro Vás na letošní prosinec celkem 24 keší Adventního kalendáře. Od prvního prosincového dne až do Štědrého dne se budete moci vypravit do lesa mezi Stropešínem a Dalešicemi, kde najdete jeden dárek v podobě novotou svítící krabičky. Všechny kešky budou mysterky, ale to jen proto, aby nakonec vytvořily na geocachingové mapě obrazec. Nebojte, luštění nebude nijak složité. Prostě takové kešky na pohodu a zpříjemnění adventu.
Děkuji Alexovi za publikaci všech keší, stejně jako všem, kdo mi s jejich výrobou pomáhali.
ADVENTNÍ KALENDÁŘ 2021 - Okénko *12
LIDOVÉ BETLÉMY
Téma, které v dnešním adventním okénku otevíráme, by samo o sobě vydalo možná i na celou sérii adventních keší. Tradice betlémářství je v českých zemích hluboce zakořeněná a téměř v každém regionu naší vlasti bychom našli nějakou tu zajímavost a specialitu, co se týče materiálu nebo způsobu zpracování vánočního tématu.
Uděláme si jen takový krátký, jednoodstavcový úvod do historie stavění "jesliček", jak se tyto scenérie o narození Ježíše Krista nazývají. A potom si trochu více povíme o těch našich, třebíčských.
Historie stavby jesliček se datuje od roku 1223, neboť toho roku si pozval italský šlechtic Giovanni di Velita Františka z Assisi, aby strávil Vánoce na jeho panství. Muž, kterého známe jako svatého Františka, se rozhodl, že pro svého hostitele i obyvatele z okolí připraví výjev narození Páně. Pro svůj záměr našel jeskyni na skalnatém vrcholku poblíž vesničky Greccio, kterou upravil jako skalní kapli. Když nastala půlnoc, mohli očití svědkové spatřit, jak svahem kopce stoupají k jeskyni vesničané s rozsvícenými loučemi. Pohled do jeskyně jim ukázal jesličky, u nichž stálo telátko a oslík. Kněz tu odloužil první půlnoční mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia. Za dalším pokračováním betlémářské tradice se musíme vydat na začátek 17.století, kdy se v období manýrismu rozšířily skříňky (kabinety), uvnitř kterých se skrýval malý oltářík, často se slonovinovými nebo stříbrnými figurkami. Zcela logicky pak další, nepoměrně větší betlémy, stavěli řeholníci v kapucínských či františkánských kostelích. Z této doby také pochází asi nejhonosnější český barokní betlém, který je postaven v kapucínském kostele Panny Marie Andělské při Loretě v Praze. Jeho zajímavostí jsou figury v životní velikosti, oděné do barokních oděvů. Naši rychlou exkurzi po historii ukončíme v období vládnutí Josefa II., kdy v období reforem byly některé církevní stavby uzavřeny. Tím z nich jednak zmizely betlémy, ale na druhou stranu se pozlacovači a malíři museli začít živit jinak. A tou obživou byla výroba betlémů.
Betlém v kostele Panny Marie Andělské při Loretě v Praze
A jak to bylo s historií betlémářství v Třebíči? To se dozvíte, když budete číst pozorně další část listingu. A bude se Vám to hodit i pro získání souřadnic této kešky.
Po celé zemi se rozšířila tradice stavění betlémů jak v kostelích, tak i v domácnostech. V některých regionech byly zhotovovány šikovnými řezbáři dřevěné figurky. Pro Třebíč byl ale typický jiný materiál. Na počátku 19.století se objevily první betlémy, malované na kartonech. Nebyl to ale tak úplně původní "vynález" našich stavitelelů betlémů. První papírové figurky si prý donesl domů Pavel Papírník, který sloužil na vojně jako rakouský kyrysník (příslušník těžkého jezdectva). Z Itálie si přinesl domů dvě figurky z betlému, které se tam tehdy stavěly. Když figurky ukázal malíři Hartmannovi, společně se rozhodli, že namalují další a tak vznikl první třebíčský betlém. Příběh je to hezký, že? Jenže bohužel asi není úplně pravdivý, neboť zde asi došlo k časovému posunu vlivem nepřesností při jeho převyprávění.
Co je ale určitě pravdou, je osoba malíře Hartmanna. Avšak ani u něj se historikové, betlémy se zabývající, neshodují na křestním jménu. Podle pana Vaclíka (autor knih o lidových betlémech) se tento malíř jmenoval František, podle znalce třebíčského betlémářství, pana Žamberského, bylo jeho jméno Václav. Nu co, na tom asi nesejde... Tento malíř začal malovat postavičky na podlepený papír. Z něj je pak Papírník vyřezal, míchal barvy a následně je Hartmann vymaloval. Někdy byly archy s figurkami prodávány nerozstříhané na jarmarcích. V každém případě jsou oni dva právem považováni za zakladatele betlémářské tradice v Třebíči.
Pojďme k dalšímu jménu a tím je Antonín Čeloud. Původní profesí byl soukeník (to bylo pro několik generací betlémářů typické povolání) a když soukenictví upadalo, přeškolil se na pozlacovače, lakýrníka a písmomalíře. Odtud byl již jen malý krůček k malování betlémů. Jeho zcela novátorským postupem při stavbě betlémů bylo pozadí (tzv. "krajina" neboli "dálina"). Druhou zajímavostí je to, že figurky v popředí jeho betlémů jsou větší a směrem dozadu se zmenšují. Za zmínku stojí i to, že je zřejmě autorem postupné proměny rozestavení figur od putování Josefa s Marií k Betlému, přes scénu jesliček v jeskyni až po scenérii klanění Tří králů. Ve svých 66 letech podnikl cestu do Palestiny, aby načerpal insporaci pro svoji tvorbu.
Betlém Antonína Čelouda v Muzeu Vysočina
Říká se "do třetice všeho dobrého". A ne jinak tomu bude i v našem vyprávění. Posledním autorem betlémů a také završitelem velké betlémářské tradice v Třebíči je Adolf Jelínek. Betlémář, který proslul vytříbenou malířskou technikou. Jeho betlém byl vystaven na Světové výstavě Expo 1966 v Torontu a výraznou měrou dopomohl k úspěchu české expozice na této výstavě. Za svůj dlouhý tvůrčí život namaloval asi 12 velkých betlémů a nespočet drobnějších domácích. V posledních letech života jich prý maloval na zakázku až 10 ročně. V šedesátých letech 20. století se také podílel na vzniku expozice betlémů v tehdejším Západomoravském muzeu v Třebíči.
Betlém Adolfa Jelínka z výstavy EXPO
Dočetli jste pozorně až sem? Potom stačí zodpovědět dvě jednoduché otázky a můžete vyrazit pro krabičku.
Kde tedy najdete dnešní kešku?
Souřadnice severní šířky získáte, když správně určíte, jaký materiál je typický pro třebíčské betlémy :
a) dřevo - potom XXX = 099
b) papír - potom XXX = 088
Pravděpodobným autorem změny scenérií betlémů během adventu a následných vánočních svátků je :
a) Antonín Čeloud - pro YYY bude toto trojčíslí : 867
b) Václav Hartmann - v tomto případě je YYY v tomto tvaru : 677
Výsledné souřadnice pak budou mít tento tvar :
N 49°09.XXX' E 16°05.YYY'
Pokud si nejste jisti správností Vašich odpovědí, máte k dispozici ověřovač.
Většina z Vás ho ale asi nebude potřebovat :)
Všechny keše z této série jsou uloženy v lese. Pokud se na ně vydáte za soumraku, mějte s sebou, prosím, rozsvícenou baterku. Les je plný posedů a mohlo by se stát, že si vás lovec splete s lesní zvěří.
Do každé keše jsem pro začátek vložil 8 CWG, vydaných k této sérii. Měňte je, prosím, kus za kus. Kromě toho jsou v každé z nich ještě speciální CWG pro ty, co obsadí bednu. Ty jsou odměnou pro prvonálezce.
Souřadnice jsem v terénu zaměřoval několikrát. I přes zprůměrování naměřených hodnot činí občas odchylka zhruba 4 - 6 metrů. S tím bohužel nic nenadělám. Myslím si ale, že vzhledem k tomu, jak velké krabičky hledáte, neměl by z tohoto důvodu nikdo zapsat DNF.
Přeji Vám klidný advent.