Vítejte u série keší věnované symbolům Vánoc.
Souřadnice finální keše zjistíte vyluštěním hodnoty následujícího slova:
Není vidět ani cítit,
nemůžeš jí ani chytit.
Když ji ale v uchu máš,
zavřenou pusu nenecháš.
N 49° 38.(834-X) E 017° 22.0(59-X)
Na Štědrý den si lidé vždy dávali dárky – tovaryšové svým mistrům, hospodáři své čeládce, příbuzní mezi sebou, ale hlavně se dárečky dávaly dětem. Těm dříve nosil dárky sv. Mikuláš, avšak v 16. století se rozmohlo obdarovávání dětí na Štědrý den – a to přičiněním protestantského reformátora M. Luthera, který nechtěl dávat svým dětem dárky na katolický svátek sv. Mikuláše, a tak jim je dával až na Štědrý den. Dnes se u nás naštěstí udržují obě tradice!
Dárky měly původně symbolický význam, lidé věřili v magickou moc dárků. Proto byly dárky mnohdy každý rok stejné. Děti a mladí lidé dostávali červená jablíčka (zdraví, síla a dlouhověkost), ořechy (moudrost a zralost) a sladké perníky (radost a slasť mládí). Mládenec nebo panna dostávali obvykle nějakou ozdobu (štěstí a bohatství). Dítě starší dvanácti let dostávalo každý rok stříbrnou či zlatou minci, jež se o půlnoci uschovala. V chudých rodinách se pak darovala znovu a v těch majetnějších se peníze rok co rok střádaly a před svatbou se použily na nějakou užitečnou věc. Dospělí si nadělovali lahve s vínem, sladkosti a kandované ovoce (sladký život), magickým dárkem byla purpurová látka se zlatou či stříbrnou nití (vitalita, dostatek lásky i rodinného tepla), vonná mast či voňavka (sláva, štěstí a mnoho krásných chvil).
Tato keš a celá série bude na jaře 2023 archivována!