Vítejte u série keší věnované symbolům Vánoc.
Souřadnice finální keše zjistíte vyluštěním hodnoty následujícího slova:
Jako hvězda v dálce svítí,
ocas s sebou vleče.
Když jí někdo za něj chytí,
už mu neuteče.
N 49° 39.(135-X) E 017° 21.(770-X)
Počátky tradice strojení věnce sahají do první poloviny 19. století, kdy začátkem adventu 1838 pověsil hamburský teolog Johann Heinrich Wichlern nad dveře svého sirotčince vyřezávaný dřevěný věnec a každý den na něj dal jednu zapálenou svíci. Do pokladničky pod věncem mohli lidé házet peníze pro děti na Vánoce. Tento zvyk se pak rozšířil do dalších krajů Německa a v 30. letech i za německé hranice. Zelené adventní věnce se začaly vyrábět i z větviček jehličnanů.
Dnes se na něj místo 24 svíček pro každý adventní den připevňují 4 veliké svíce pro každý adventní týden, přičemž adventní čas začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi. Každou neděli se zapaluje o svíci více – Slunce narůstá a světla tím přibývá. Svíce na věnci jsou totiž symbolem Slunce – života, naděje, tepla, vitality a světla v temnotách. V křesťanství plamen svíček symbolizuje Krista jako světlo ozařující plamenem lásky každého člověka. Živý věnec pak znamená věčný život přislíbený věřícím od Ježíše Krista a kruh jednotu společenství lidí a Boha.
Tato keš a celá série bude na jaře 2023 archivována!