❗ DŮLEŽITÉ ❗
Prosím, pořádně si přečti informace pro dárce, zda splňuješ kritéria a můžeš darovat nebo jsi dlouho nebyl/a a už nevíš, jak to chodí.
Pokud jsi byl/a v zahraničí nebo jsi po očkování na covid, koukni sem.
Potýkáme se s nedostatkem krve a potřebujeme každého, kdo může a pomůže.
Jestli splňuješ všechny podmínky, TAK PRÁVĚ TEBE POTŘEBUJEME
Krevní skupina AB je univerzální příjemce, zatímco 0 je univerzální dárce. Tuhle poučku jste už nejspíš slyšeli. Krevní skupiny nás nejvíc zajímají ve chvíli, kdy máme v nemocnici podstoupit transfuzi. Jak je ve skutečnosti pro nás tato informace důležitá?
Celosvětově je Nejčastější krevní skupina A (42%), následuje 0 (32%), dále krevní skupina B (18%) a nejvzácnější AB (8%). V Česku převažuje skupina A, následovaný nulou.
I kdybyste měli svou krevní skupinu potvrzenou v dokladech nebo třeba vytetovanou na ruce, při případech rychlého převozu do nemocnice vám to nebude nic platné. V situaci, kdy je znalost krevní skupiny nezbytná pro záchranu zdraví či života, musí zdravotníci ze zákona ověřit, jakou skupinu máte, aby nedošlo k záměně krve s následně fatálními následky.
Rh faktor
Kromě krevních skupin lze krev rozlišit také podle takzvaného Rh faktoru, který je buď Rh +, nebo Rh-. Člověk s Rh negativní krví nesmí dostat transfuzi s Rh pozitivní krví, lidé s Rh + ale MOHOU dostat krev s oběma faktory. Většina lidí (85 %) má Rh faktor pozitivní.
Jedinou rizikovou situací je stav, kdy má matka krev Rh- a plod je Rh +, a to ještě teprve v tom případě, jde-li o druhé těhotenství. Při prvním těhotenství totiž krvinky plodu neprocházejí placentou do krevního oběhu matky a naopak – lidově řečeno se krvinky ve společném oběhu nesmíchají. To může nastat až při samotném porodu, kdy krvinky plodu s Rh + proniknou do krevního oběhu matky, její tělo je považováno za cizorodé a začne proti nim vytvářet protilátky.
Krevní skupiny a nemoci
Krevní skupiny mají určité charakteristické rysy a u jejich nositelů se vyskytují četnější sklony k některým konkrétním druhům onemocnění. Riziko propuknuvšího onemocnění je vždy jen nepatrně vyšší než u ostatních krevních skupin.
U krevní skupiny 0 se častěji setkáváme s vředovou chorobou žaludku a dvanáctníku, ale naopak není četněji zastoupen výskyt rakoviny žaludku. Vedle toho se uvádějí alergie, problémy se štítnou žlázou, vyšší krvácivost a výskyt zánětlivých onemocnění.
U krevní skupiny A je častější výskyt některého karcinomu, a to zejména tlustého střeva a rekta, dělohy a vaječníků, ischemická choroba srdeční a postižení žlučových cest. Vedle toho se uvádějí sklony k anémii, cukrovce a onemocnění jater.
U krevní skupiny B je častější výskyt onemocnění typu astma a bronchiale. Dále se uvádějí vyšší sklony k cukrovce, roztroušené skleróze, chronické únavě a celkově potíže s imunitním systémem.
U krevní skupiny AB jsou častěji nádory slinných žláz, chronická leukémie a cukrovka. Dále se uvádějí vyšší sklony k onemocněním srdce, k rakovině celkově, potíže s imunitním systémem a anémie.
Narazila jsem na zajímavý
článek tak schválně, jestli i na tebe sedí.