Nehoda na holedečském mostě Multi-cache

Nehoda na holedečském mostě

Jedno staré známé přísloví praví, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. A někdy mívá takové neštěstí i trochu zvrácený smysl pro humor. Avšak to bych hned na úvod předbíhal. Začněme od začátku.

Celkový pohled na současnou podobu holedečského mostu (listopad 2021)

Předtím než byl vybudován obchvat Holedeče, procházela hlavní silnice mezi Žatcem a Rakovníkem přímo skrz ves. Původní brod přes říčku Blšanku, který se zde v dávné minulosti jistě nalézal, nahradil v průběhu staletí stabilní dřevěný most. Na přelomu 19. a 20. století pak byl z praktických důvodů nahrazen mostem novým, železným, který sloužil svému účelu téměř tři čtvrtě století. Jeho osud se však naplnil na jaře roku 1975.

K oslavě třicátého výročí osvobození Československa Rudou armádou a ukončení druhé světové války byla v Praze na Letenské pláni připravována na 9. května, kdy se tehdy slavil státní svátek, velká vojenská přehlídka. Armádní technika se do hlavního města sjížděla i s několikatýdenním předstihem, a to nejen aby byla na místě včas, ale také kvůli tomu, aby vojáci nacvičili některé úkony spojené s přehlídkou. A žatecká posádka na takovéto akci samozřejmě nemohla chybět.

Spadnutý most s tankem a „vejtřaskou“ (duben 1975)

Mimo dalšího vybavení a vojáků se na konci dubna 1975 vydal na cestu do Prahy i tzv. vyprošťovací tank. Přesun probíhal již od časných ranních hodin, aby se tolik nekomplikoval provoz na silnicích, přičemž celý konvoj vozidel zamířil ze Žatce právě do Holedeče. Vyprošťovací tank byl převážen na podvalníku taženém Tatrou 813 a doprovázela jej skříňová Praga V3S. Právě v momentě, kdy souprava s tankem již opouštěla zdejší most, došlo k tomu, že železná konstrukce povolila. Most se i s vyprošťovacím tankem zřítil do koryta říčky pod ním. A jelikož nákladní „vejtřaska“ jela těsně za soupravou s tankem, nestihl její řidič zareagovat a skončil „na dně“ spolu s mostem a tankem. Vyprošťovat tedy nakonec bylo nutné samotný vyprošťovací tank.

Tou dobou se lidé zrovna chystali do práce a vycházeli ven, tudíž to pro ně musel být nezvyklý a nezapomenutelný zážitek. Naštěstí se tehdy nikomu nic nestalo (asi až na pár modřin řidiče) a neobvyklý příběh zůstal zapsaný v kronikách jen jako zajímavost. A jak k tomu došlo? Jednou z pravděpodobných možných příčin je, že transport probíhal bez patřičného zajištění, které v podobných případech spočívalo v podepření mostních konstrukcí dřevěnými kůly. Přesný důvod už se však asi nikdy nedozvíme.

Spadnutý most a „vejtřaska“ během vyprošťování (duben 1975)

Nový most

Ačkoli vojáci následky nehody po několika dnech až týdnech uklidili, místní si na nové spojení obou břehů museli pár let počkat. Nejprve zde armáda nechala vystavět jen provizorní pontonovou lávku asi o sto metrů dále a o něco později, přímo v místě zříceného mostu, vznikla bytelnější dřevěná lávka. Ani jedna z lávek však nebyla plnohodnotným přemostěním Blšanky nahrazující chybějící silniční most.

Nový most nakonec Holedeč získala až roku 1981 z Radonic, kde se vlivem podemletí středového pilíře naklonil tamní železný most a musel být rozebrán (i k tomu vedl poměrně zajímavý řetězec událostí). Jeho polovina pak byla převezena právě do Holedeče.

Nicméně radonický most původně vůbec nebyl mostem radonickým. Železná mostní konstrukce byla totiž roku 1884 ve Vojtěšských hutích na Kladně vyrobena pro obec Počedělice. Tam sloužila až do 30. let minulého století, kdy došlo k výstavě mostu betonového. V Radonicích železný most úspěšně plnil svou funkci od prosince 1936 až do jara 1981, kdy došlo při velké vodě k jeho naklonění. Most musel být podruhé rozebrán a jeho část byla následně využita právě v Holedeči.

Pohled na rozdíl šířky opěr, vpravo sloupek původního mostu (listopad 2021)

Jak na kešku

Dnešní holedečský most je oproti svému předchůdci o polovinu užší a je určen jen pro osobní auta či nanejvýš dodávku, a to vždy jen v jednom směru. Kamenné boční opěry na březích Blšanky jsou však původní a právě při pohledu na ně jsem nejednou přemýšlel nad tím, proč je současný most menší než ony. Ačkoli je maximální možná šířka omezená, občas se snaží přejet na druhou stranu i trochu větší vozidla, což dobře dokumentují pokroucené a odřené části konstrukce zejména v místech obou nájezdů, kde jsou dobře patrné i zbytky autolaků. O tom se ostatně budete moci přesvědčit na vlastní oči.

Celá multinka, od úvodních souřadnic po finálku, má délku asi 2,5 km a na její odlov si tedy raději rezervujte trochu více času (nebo vyrazte na kole). Krabička je záměrně umístěna dosti daleko od úvodních souřadnic, neboť druhotným cílem této multinky totiž je vytáhnout vás i na menší procházku, abyste se jednak trochu protáhli třeba po náročném dni nebo měli cíl pro váš výlet, a jednak by vám chtěla ukázat i pár zajímavých míst. Nečeká vás žádná náročná procházka a většinu trasy absolvujete po cestě, která však může být v určitých místech po deštích trochu rozbahněná.

Stage 1: Železný most

Na úvodních souřadnicích naleznete železný most spolu s původními kamennými opěrami na obou březích. Můžete si z blízka prohlédnout nýtovanou konstrukci a také kovovou tabulku s názvem výrobce a letopočtem. Nad těmito údaji se na prvním řádku odshora nachází čtyřmístné číslo. Toto číslo je X. Dosaďte jej do následujícího vzorce a pokračujte k druhému zastavení:

N 50° 15,(X-250)
E 013° 34,(X-584)

Stage 2: Objekt cestou

Nyní jste se přesunuli k jednomu zajímavému objektu, který se nachází při cestě. Účel objektu vám, doufám, dojde. Prohlédněte si jej a odpovězte na pár následujících otázek.

A = hodnota římského čísla nad vstupními dveřmi.
B = jakou barvu mají vstupní dveře? Černá = 3 / Zelená = 5 / Modrá = 7
CD = počet jednotlivých skleněných výplní, z nichž se skládá nebo by se mělo skládat jedno z téměř čtvercových oken objektu (ne to výrazně obdélníkové!).

Finálka

Nyní již máte všechny potřebné indicie k tomu, abyste se mohli vydat pro kešku. Krabičku naleznete na souřadnicích:

N 50° 15,DBD
E 013° 34,ACB

Pro nalezení kešky není třeba nic složitého vymýšlet, nečeká vás nic záludného. Přibližte se co nejvíce po cestě (až budete cca 100 m od keše, doporučuji odbočit na cestu vlevo), přičemž trochu horší přístup by vás měl čekat až v samotném závěru na posledních zhruba 50 m (myšlena kolmá vzdálenost z cesty). Nočnímu odlovu se, prosím, vyhněte, ať zbytečně nevyrušujete obyvatele zdejšího lesa. Přeci jen je to jejich domov.

Ke keši se, prosím, chovejte opatrně, ať vydrží co nejdéle a při odchodu ji opět důkladně zamaskujte. Závěrem prosím, abyste k logu nepřikládali fotky objektu na druhé stagi ani z místa finálky. Pokud však ke svému logu připojíte nějakou fotografii mostu, potěšíte mne. :-)

Použité zdroje