Co jsou to Shogi
Japonské šachy neboli shogi či šógi jsou starodávná strategická hra japonských samurajů a vojevůdců. Ve své domovině mají shogi dlouholetou tradici a těší se velké oblibě i v dnešní digitální době.
Na první pohled jsou japonské šachy těm klasickým velmi podobné – oba soupeři střídavě pohybují herními kameny s různými hodnostmi a hra končí v okamžiku, kdy jeden z králů dostane mat. V shogi však můžete kameny, které zajmete soupeři, vrátit zpět do hry a nechat je bojovat na vaší straně. Hrací kameny lze navíc během hry povyšovat, čímž získají nové vlastnosti. Shogi jsou tak daleko dynamičtější i útočnější než klasické šachy – a téměř při nich nedochází k remíze!
Základní razestavění kamenů
Pravidla
Začínajícího hráče určuje tradiční losování neboli furigoma. Ten, kdo je v shogi silnější, vezme do hrsti pět pěšců, zatřese s nimi a vrhne je na hrací desku jako kostky. Pokud dopadnou alespoň tři kameny červenou stranou nahoru, bude partii zahajovat protihráč. V případě, že si jsou oba hráči výkonnostně rovni, dohodnou se mezi sebou, kdo z nich furigomu rozhodí.
Po furigomě se pěšci vrátí na hrací desku a zahajující hráč provede první tah. Následně se oba hráči střídají ve hře vždy po jednom tahu. V každém tahu může hráč buď přemístit jeden kámen, nebo vrátit na hrací desku jednoho zajatce. Svého tahu se nesmí vzdát. Hráč není povinen táhnout kamenem, kterého se již dotkl. Zakázáno není ani zvednout kámen z hrací desky a podívat se, co je na jeho druhé straně. Nicméně když je kámen již přemístěn a hráč jej pustí z ruky, je tah považován za dokončený a nemůže už být vrácen.
Cíl hry
Cílem hry je dát soupeři mat (japonsky „Tsumi”), tj. dostat jej do situace, kdy nemůže svého krále zachránit od toho, aby byl v příštím tahu sebrán.= situace, kdy hráč nemůže odvrátit nebezpečí a jeho král bude v každém případě v příštím tahu sebrán. Tehdy hru prohrává. Pokud jeden z hráčů dostane soupeřova krále do šachu a hrozí, že jej v příštím tahu zajme, není povinen to oznamovat. Jestliže protihráč tuto hrozbu neodhalí a neodvrátí, partii prohraje.
Výjimečně může partie skončit i remízou, která nastane v případě, že se stejná herní pozice zopakuje na desce čtyřikrát po sobě. Pokud se ovšem jedná o věčný šach, kdy jeden z hráčů schválně vytváří nekonečnou řadu po sobě jdoucích šachů, prohrává partii šachující hráč. Domluvená remíza odporuje duchu hry a je považována za neetickou. Jestliže oba králové postoupili do tzv. povyšovací zóny a zároveň nemá ani jeden z hráčů možnost dát mat a nemůže doufat, že získá nějaké další kameny, dosáhla partie jishogi. V tomto případě se o vítězi rozhodne tak, že si oba hráči sečtou body za své kameny na desce a za kameny, které zajali. Za každého střelce i věž a jejich povýšené varianty dostane hráč pět bodů a za všechny ostatní kameny kromě krále po jednom bodu. Hráč, který má méně než 24 bodů, prohrává. Pokud získali oba hráči více bodů, hra končí remízou. Nechce-li jeden ze soupeřů hru z nějakého důvodu dokončit, může partii vzdát a přiznat tak vítězství protihráči. V profesionálních i vážných amatérských utkáních ihned prohrává hráč, který provedl nepovolený tah.
Pohyb kamenů
Povyšování kamenů
Pro každého z hráčů představují poslední tři řady na protilehlé straně hrací desky tzv. povyšovací zónu. Pokud hrací kámen svůj tah zahájí nebo ukončí v povyšovací zóně, může být na konci tahu povýšen obrácením na červený znak, tzn. včetně situace, kdy z povyšovací zóny vycouvá. U většiny hracích kamenů se může hráč rozhodnout, zda je v daném tahu chce povýšit nebo ne. Výjimku tvoří kameny, které by se bez povýšení již nemohly dále pohybovat, tzn. jejich příští tah by směřoval pouze mimo hrací desku. Proto musejí být pěšci a kopiníci povýšeni pokaždé, když se ocitnou v poslední řadě hrací desky, a jezdci jsou vždy povyšováni na posledních dvou řadách.
Kámen se povyšuje vždy na konci svého tahu, tzn. jde o součást tahu; kámen nelze povýšit na místě bez pohybu. Povýšením ztrácí své původní vlastnosti a v dalším tahu se již pohybuje tak, jak je na něm vyznačeno červenými znaky, které jsou vidět po obrácení kamene. V pravém dolním rohu každého povýšeného kamene je znázorněn pomocný znak, který ukazuje, jak kámen vypadal před povýšením. Kámen, který byl již jednou povýšen, se na hrací desce nikdy nemůže obrátit zpět.
Zajímání kamenů
Kameny se zajímají tak, že útočící kámen zaujme místo, kde se doposud nacházel nepřátelský kámen. Ten je tímto zajat a získává ho útočící hráč, který si jej nepovýšenou stranou nahoru odloží vedle hrací desky tak, aby byl dobře viditelný pro oba hráče. Zajímání kamenů není povinné.
Vkládání kamenů
V každém tahu může hráč buď posunout jeden ze svých kamenů po hrací desce, anebo vložit kámen, který dříve zajal, zpět do hry na kterékoliv volné pole. Vložený kámen si hráč nastaví tak, aby jeho špička směřovala k soupeři, a v příštím tahu s ním může hrát jako se svým vlastním. Kámen se na hrací desku vkládá vždy v nepovýšeném tvaru, a to i tehdy, když je vložen do povyšovací zóny.
Kámen musí být vložen tak, aby se mohl v dalším jeho tahu pohnout, tj. příští tah nesmí směřovat mimo hrací desku. Pěšce a kopiníka tedy nelze vložit do poslední řady hrací desky a jezdce do posledních dvou řad. Pěšci se nemohou vkládat do sloupce, ve kterém se už nachází jiný vlastní pěšec. Toto pravidlo však neplatí pro povýšené pěšce. Vložením kamene lze provést šach i mat. Výjimku tvoří vložený pěšec, který sice může dát krále do šachu, ale nesmí mu dát mat. V tahu, který následuje po jeho vložení na desku, však již pěšec mat provést může. Vkládaný kámen lze i představit mezi krále a kámen, který jej ohrožuje šachem.
Průběh partie shogi
Ze začátku se hra sice rozbíhá pomaleji, ale ke konci je často plná zvratů. Díky možnosti vkládání kamenů jsou totiž shogi dynamičtější a také bojovnější hrou než klasické šachy. Je proto důležité nehrát pasivně, ale vydávat se často do útoku. To ale v žádném případě neznamená bezhlavé zajímání soupeřových kamenů, které často vede jen k nečekaně rychlé prohře. Během partie je totiž nutné myslet nejen útočně, ale i strategicky. Jde tu více o čas než o materiální převahu. Velký význam má budování vlastních silných pozic na hrací desce, které poskytují obranu před soupeřovými výpady i pevnou základnu pro útok na protihráče. Strategicky výhodným krokem bývá nezůstávat s králem na výchozí pozici, ale přesunout ho na bezpečnější místo, kde bude chráněn několika kameny. Ty kolem něj utvoří tzv. hrad neboli pevnou formaci, na kterou nelze snadno zaútočit. Nezapomeňte, že kvůli možnosti vkládání zajatých kamenů do hry je vždy nutné chránit krále ze všech stran!
Ke Keši
Pro nalezení keše bude třeba odehrát níže uvedenou partii shogi. Ale neděste se, nemusí te jí hrát podle japonských pravidel, ale asi bude stačit ji odehrát podle těch našich, GEOCACHINGOVÝCH.
Pěkný lov vám přeje celý team Mi-Lu-Ji.
Zdroj:https://www.shogi.cz/