V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měly významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.
Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"
Volně koncipovanou sérií "Po stopách KHB" chceme šířit povědomí o této mimořádné osobnosti a navštěvovat místa spojená s životem a životním odkazem KHB.
Jméno KHB je neodmyslitelně spojené s havlíčkobrodským regionem - narodil se v nedaleké Borové u Přibyslavi, ale jeho opravdovým domovem se stal tehdejší Německý Brod, kam se mnohokrát ze svých životních cest vracel. Odkaz KHB můžeme hledat v mnohých koutech naší země, ale i v zahraničí. Coby student rád cestoval a na svých toulkách zavítal i do Polska a na Slovensko. Rok pobýval v carském Rusku. Coby novinář pak působil v Praze (Národní noviny) a v Kutné Hoře (Slovan). A připomeňme si také čtyřletou konfinaci v Brixenu.
Na desítkách míst se můžeme setkat se sochami, bustami či pamětními deskami věnovanými KHB. Snad v každém českém či moravském městě nalezneme Havlíčkovu ulici, někde i Havlíčkovo náměstí. Také některé spolky nesou Havlíčkovo jméno hrdě ve svém názvu. Některá místa jsou všeobecně známá a mají svou slavnou minulost. Někde budeme tápat. A tak se vydejme po stopách KHB ... je skutečně co objevovat!
Úvodní souřadnice nás zavedou na starý hřbitůvek u kostela Narození sv. Jana Křtitele, kde nalezneme skromný náhrobek kněze a vlastence, vikáře Jana Brůžka.
"Tu odpočívá zdejší duchovní pastýř, biskupský vikář, konsistorní rada, učitel Karla Havlíčka Borovského JAN BRŮŽEK, narozen v Praze 21. června 1787, zemřel v Přibyslavi 27. listopadu 1845."
Dne 31. října 1821 odpoledne - po ranním narození - pokřtil tehdejší farář borovské fary Jan Brůžek Karla Havlíčka, druhorozeného syna místního kupce Matěje Havlíčka a jeho ženy Josefy Dvořákové z Horní Cerekve.
Jan Brůžek měl na malého Karla rozhodující vliv a byl mu dokonce bližší než rodiče, kteří vzpurného syna doma nezvládali. Karel si k přísnému a vzdělanému muži brzy vybudoval silný vztah. Farář, který ve vzdorovitém a neposlušném chlapci poznal výjimečné vlohy a nevšední povahu, se stal určující autoritou Havlíčkova dětství.
"Zatímco rodiče si s Karlem často nevěděli rady, zahrnovali ho výčitkami a tresty, páter Brůžek zůstával vlídný. Chlapec za ním od malička běhal jako pes, který hledá sucho a teplo. Začal Brůžkovi ministrovat. Na jeho faře i zahradě trávil prázdniny. Dal se jím přesvědčit, že člověk má hodně znát. Zlepšil si časem i prospěch. Se svými mimořádnými intelektuálními schopnostmi získal pak osobním studiem mimo školu rozsáhlé znalosti Bible, dějepisu, matematiky. Samozřejmou ochotou sloužit bližním se mu Brůžek stal lidským vzorem. I on, Karel, musí být jednou knězem, rozhodl se."
Ovlivněn Brůžkovým příkladem Havlíček vstoupil do kněžského semináře „se srdcem planoucím pro církevní službu". V semináři však prošel krizí, vystoupil z něho a stal se sarkastickým kritikem kléru.
Faráře Brůžka si však Havlíček i v pozdější době vážil jako vzdělaného a lidového kněze. Za svým učitelem vytrvale chodil na přibyslavskou faru. Páter Brůžek sloužil v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Přibyslavi od roku 1839 až do své smrti v roce 1845. V době Brůžkova skonu bylo Havlíčkovi 24 let.
Stage 1 - Náhrobek vikáře Jana Brůžka (N 49° 34.566 E 015° 44.262)
Náhrobek si pozorně prohlédněte a uctěte jej alespoň krátkou chvilkou ticha.
Nicméně tady žádné indicie hledat nebudeme a přesuneme se ke dvěma náhrobkům vpravo.
ABCD = Pod křížem na pamětní desce nalezněte jeden letopočet, který se tu opakuje dvakrát.
E = Počet písmen křestního jména zlatým písmem na první řádce pod sochou Jéžíše
F = Počet písmen příjmení zlatým písmem na první řádce pod sochou Jéžíše
Stage 2 - Starý hřbitůvek za kostelem (N 49° 34.542 E 015° 44.259)
Nemohu si odpustit nepozvat vás také na druhou stranu za kostel. Nachází se tu několik letitých náhrobků a nabízí se tu moc hezký výhled přes hřbitovní zeď.
Nás bude pro zjištění finálních souřadnic zajímat deska zapuštěná do zdi o čtyřech slovech.
G = Počet písmen prvního slova desky zapuštěné do zdi
H = Počet písmen druhého slova desky zapuštěné do zdi
I = Počet písmen třetího slova desky zapuštěné do zdi
J = Počet písmen čtvrtého slova desky zapuštěné do zdi
Finální souřadnice:
N 49° 34 . (E-A) (F) (B-C)
E 015° 44 . (G-J) (H) (D+I-H)
Přeji vám příjemnou procházku a omlouvám se za trochu nešťastné uložení keše - na původně zamýšleném místě jsem se bohužel nacházel v kolizi.
Tato keš je FTF friendly!
Každý, kdo odloví keš v den publikace (tj. 30.10.2021),
má nárok logovat svůj nález jako FTF.-)