KPŽL
Vítejte u první kešky začínající série KPŽL. Jistě Vás bude zajímat, co tato zkratka vlastně znamená a čeho se bude celá tato série týkat. Jedná se o zkratku dvou geomorfologických celků po kterých se budeme v rámci této série pohybovat. Ano jde o Kyjovskou pahorkatinu a Ždánický les. Tedy oblast, která je nám, místním kačerům, důverně známá a kterou bych rád přiblížil i kačerům přespolním.
Postupně se zaměříme na některá zajímavá místa, která stojí za návštěvu. Také bych Vám rád ukázal některá zapadlá místa kam se člověk jen tak prostě nevydá. A nakonec vás jistě pozvu na místa kam by jste se rádi někdy podívali, ale zatím se nenašla příležitost a čas se tam podívat…
Teď si něco povíme o těchto dvou celcích:
Kyjovská pahorkatina je geomorfologický celek na jihu Moravy v okolí města Kyjov, na přechodu mezi Dolnomoravským úvalem na jihu a Chřiby a Ždánickým lesem na severu. Má pahorkatinný až vrchovinný ráz a rozlohu 482 km⊃2;. Nejvyšším bodem je Babí lom (417 m n. m.), střední výška je 235 m n. m. a střední sklon 3°30'.
Kyjovská pahorkatina je částí geomorfologické oblasti Středomoravských Karpat, které jsou částí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty.
Dělí se na čtyři geomorfologické podcelky:
• Mutěnickou pahorkatinu
• Věteřovskou vrchovinu
• Vážanskou vrchovinu
• Kudlovickou pahorkatinu
Podloží je různorodé, v severní části je převážně tvořeno paleogénimí jílovci a pískovci račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v západní a jihozápadní části paleogenními jílovci a pískovci ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. V jižní části, hlavně na hranicích s Dolnomoravským úvalem, je tvořeno především sarmatskými a panonnskými sedimenty Vídeňské pánve.
Nadloží je tvořeno spraší a sprašovými hlínami. Dna údolí jsou tvořeny fluviálními a delovfluviálními písčitohlinitými sedimenty.
Oblast je odvodňována Kyjovkou, Trkmankou, Dlouhou řekou a Salaškou, které se vlévají do Dyje a Moravy.
Ještě do poloviny 19. století se zde nacházela poměrně velká jezera ledovcového původu, Kobylské a Čejčské jezero. Postupně se zanášela sedimenty a v první polovině 19. století byla uměle vysušena a přeměněna na ornou půdu. V dávnější minulosti zde existovala i další menší jezera.
V Kyjovské pahorkatině se daří vinohradnictví a sadařství teplomilných druhů, jako jsou meruňky a broskvoně, lze zde nalézt i oskeruše.
Lesy jsou většinou dubové pařeziny, přirozené dubohabřiny nebo borové porosty s dubem.
Místy se vyskytují stepní trávníky.
Ždánický les je plochá vrchovina s rozlohou 470 km⊃2;, nejvyšším vrcholem U Slepice 438 m n. m., střední výškou 270,7 m n. m. a středním sklonu 4° 54´.
Nachází se na jihovýchodní Moravě v okresech Hodonín, Břeclav, Brno-venkov a Vyškov v Jihomoravským krajem. Sousedí s Litenčickou pahorkatinou, Dyjsko-Svrateckým úvalem, Dolnomoravským úvalem a Kyjovskou pahorkatinou.
Geomorfologický celek Ždánický les je částí geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty , které jsou součástí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty, jež jsou částí geomorfologické provincie Západní Karpaty.
Samotný Ždánický les se dělí na tři geomorfologické podcelky:
• Hustopečská pahorkatina
• Boleradická vrchovina
• Dambořická vrchovina
Podloží Ždánického lesa je tvořeno především paleogenní sedimenty ždánické a pouzdřanské jednotky vnější skupiny příkrovů. Velmi rozšířené jsou mohutné překryvy kvartérních spraší a sprašových hlín.
Ždánický les je odvodňován Litavou, která se vlévá do Svratky, a Trkmankou, jež se vlévá do Dyje.
Nižší polohy oblasti jsou pro své velmi úrodné půdy využívány k zemědělství, daří se zde vinohradnictví a sadařství teplomilných druhů jako jsou meruňky a broskvoně, lze zde nalézt oskeruše či mandloně .
Souvislejší lesní porosty se vyskytují především v Dambořické vrchovině. Jsou zde jak teplomilná společenstva panonských a karpatských dubohabřin, tak i společenstva bučin ve vyšších oblastech.
Také se zde vyskytují lesostepní a stepní společenstva.
Toto je jen strohý výpis, se kterým nás seznamuje tetička Wikipedie. Postupem měsíců a let se o této oblasti dozvíme mnohem více a do podstatně větších detajlů :)
K samotné keši…
Kyjovská pahorkatina i Ždánický les, jak již víme, se skládá z celkem sedmi menších celků. Tato oblast je velmi velká a proto se budem pohybovat pouze na dvou z nich… Z Kyjovské pahorkatiny nás bude zajímat Mutěnická pahorkatina a ze Ždánického lesa Dambořická vrchovina.
Těchto dvou celků se týká i tento jednoduchý kvíz, po jehož vyplnění se dopracujete k finálním souřadnicícm…
1. Podloží Dambořické vrchoviny tvoří primárně jaké horniny?
a) pískovce a slíny A=2
b) pískovce a vápenec A=3
c) slín a žula A=4
d) břidlice a bazalty A=1
e) žuly a břidlice A=0
2. Rozloha Dambořické vrchoviny je:
a) 321 km⊃2; B=7
b) 265 km⊃2; B=8
c) 281 km⊃2; B=9
d) 124 km⊃2; B=6
e) 198 km⊃2; B=5
3. Která obec neleží na území Dambořické vrchoviny?
a) Zdravá Voda C=6
b) Archlebov C=9
c) Velké Hostěrádky C=7
d) Klobouky u Brna C=8
e) Hodějice C=5
4. V katasru které obce se svého časuvytěžilo až 55% celorepublikové produkce ropy?
a) Ždánice D=7
b) Uhřice D=8
c) Dambořice D=9
d) Nevojice D=6
e) Marefy D=5
5. Jaký je nejvyšší bod Mutěnické pahorkatiny uvedeným v tomto seznamu?
( Zkonzultuj s mapou!!!)
a) Domanínský kopec E=5
b) Závistě E=6
c) Homole E=7
d) Harasky E=8
e) Bezejmenná kóta 327 E=9
6. Který z uvedených toků pramení na území Mutěnické pahorkatiny?
a) Trkmanka F=9
b) Bohuslavický potok F=3
c) Šardický potok F=1
d) Prušánka F=5
e) Hruškovice F=2
7. Která z uvedených PP se nenachází na území Mutěnické pahorkatiny?
a) NPP Na Adamcích G=7
b) PP Louky pod Kumstátem G=5
c) PP Nivky za Větřákem G=4
d) PP Zimarky G=3
e) PP Bohuslavické stráně G=2
8. Zaniklé Čejčské jezero bylo nečím vyjímečné:
a) vzniklo po dopadu meteoritu H=8
b) mělo růžovou barvu H=0
c) bylo slané/ poloslané H=4
d) bylo krasového původu H=2
e) bylo bezodtokové H=5
Správné výsledky dosaďte do vzorečku a hurá na finálky :)
N 49° 0A.BCD' E 16° 5E.FGH'
Přeji pohodový odlov a pěkná panorámata...