V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měly významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.
Nesma
zatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"
Volně koncipovanou sérií "Po stopách KHB" chceme šířit povědomí o této mimořádné osobnosti a navštěvovat místa spojená s životem a životním odkazem KHB.
Jméno KHB je neodmyslitelně spojené s havlíčkobrodským regionem - narodil se v nedaleké Borové u Přibyslavi, ale jeho opravdovým domovem se stal tehdejší Německý Brod, kam se mnohokrát ze svých životních cest vracel. Odkaz KHB můžeme hledat v mnohých koutech naší země, ale i v zahraničí. Coby student rád cestoval a na svých toulkách zavítal i do Polska a na Slovensko. Rok pobýval v carském Rusku. Coby novinář pak působil v Praze (Národní noviny) a v Kutné Hoře (Slovan). A připomeňme si také čtyřletou konfinaci v Brixenu.
Na desítkách míst se můžeme setkat se sochami, bustami či pamětními deskami věnovanými KHB. Snad v každém českém či moravském městě nalezneme Havlíčkovu ulici, někde i Havlíčkovo náměstí. Také některé spolky nesou Havlíčkovo jméno hrdě ve svém názvu. Některá místa jsou všeobecně známá a mají svou slavnou minulost. Někde budeme tápat. A tak se vydejme po stopách KHB ... je skutečně co objevovat!
Po stopách KHB - Sekerkův pivovar v Přelouči
Důvod pobytu Karla Havlíčka Borovského v Přelouči můžeme nejspíše spojit s blízkostí rodiště jeho manželky Julie Sýkorové, která se narodila 16. dubna 1826 v nedaleké svojšické myslivně coby dcera hraběcího lesního. K jejich seznámení došlo v Praze, ale do Svojšic, potažmo do Přelouče, dojížděli.
Místo přeloučského pobytu je doloženo v Sekyrkově pivovaru. Karel Havlíček Borovský často pobýval v pivovarském bytě u přeloučského sládka Sekyrky. V roce 1851, krátce před deportací do Brixenu, se zde dokonce skrýval během pronásledování Rakousko-uherskými úřady.
Zajímavostí je, že dne 25. listopadu roku 1906 přednášel o významu Karla Havlíčka Borovského v budově Občanské záložny v Přelouči T. G. Masaryk.
Sekerkův pivovar
V Přelouči jsou historicky doloženy tři pivovary
1. Měšťanský, který je zmíněn už v roce 1088. S různými přestávkami byl funkční až do roku 1949.
2. Obecní v letech 1490 - 1568
3. Na úvodních souřadnicích se nachází budova bývalého Sekerkova pivovaru. Pivovar měl roční výstav 3000 hl, v provozu byl do roku 1926, kdy došlo k zastavení výroby a pivovar se stal skladem pardubického pivovaru. Roku 1930 je zrušen také sklad a pivovar zaniká. Z reklamních tabulí se dochoval název piva: Sekáč. Jednalo se o třináctistupňový tmavý speciál.
>
Na úvodních souřadnicích N 50° 02.217 E 015° 34.153 se dobře rozhlédni. Nalezneš tu tři stromy. Jsou-li to:
obrozenecké lípy, pak A = 1,
kůrovcem ohrožené smrky, pak A = 3,
do Polabí patřící borovice, pak A = 5
či nepodajné jasany, pak A = 7
Nyní pomiň skutečnost, že budova Občanské záložny byla postavena až v roce 1901, tedy až po Havlíčkově smrti. Bude tě zajímat, zda ji z okna pivovarského bytu mohl kdokoli zhlédnout. Nebo naopak, zda při své přednášce se mohl náš budoucí prezident kochat pohledem na pivovarský komín. Nyní tedy pohlédni k západu a vidíš-li nezaměnitelnou budovu Občanské záložny, pak B = 6
Nevidíš-li ji, pak B = 4.
Přesuň se na 2. stage: N 50° 02.219 E 015° 34.167
Zde se nalézá dvojramenné schodiště do písmene L. Dříve schodiště vedlo přímo až silnici. Jestli po něm mohl Karel Havlíček Borovský stoupat po příjezdu do Přelouče, prameny nemluví.
Jedno rameno má C schodů, druhé DE schodů.
A nyní už můžeš vypočítat finálku.
N 50° 02.(E-D) D (C-D) E 015° 34.D (B-D+E) A
