Vítejte na další z nekonečné řady Routovek! Tato keš vám ukáže kousek obce Jíloviště.
O Jílovišti:
Obec Jíloviště se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, na severním zakončení brdských Hřebenů. Původní vesnice byla založena ve 14. století zbraslavským klášterem, její historie byla dvakrát přerušena zničením. V letech 1875–1920 byla obec Jíloviště spojená se sousední Trnovou. Převážnou část území obce tvoří lesy na úbočích hřebene k Berounce i Vltavě, samotná ves není velká. Žije zde 693 obyvatel.
Charakter vesnici dává především průtah silnice I. třídy č. 4, která od Jíloviště na jih má status dálnice D4. Veřejnou dopravu zajišťují linky Pražské integrované dopravy na trase Praha-Smíchov – Mníšek pod Brdy, některé spoje v Jílovišti končí nebo odbočují na Trnovou.
Obec nemá vlastní základní školu ani kostel, také dřívější hostince či restaurace zanikly. U místní návsi je jen obchůdek se smíšeným zbožím. V obci jsou dva menší zámečky, ve skutečnosti hotely a vily z počátku 20. století, nejsou však veřejně přístupné. Dále je zde celní škola, ředitelství celních škol, pošta, dva hotely, jezdecký areál a sbor dobrovolných hasičů, který zde působí od roku 1937.
První písemná zmínka o obci je údajně z roku 1319. Podle Čornejové byla obec založena cisterciáckým zbraslavským klášterem mezi rokem 1342 (urbář, tedy seznam poplatných vesnic, zbraslavského kláštera Jíloviště v tomto roce ještě neuvádí) a rokem 1347, z něhož pochází první písemná zpráva zmiňující Jíloviště (zpráva, že zdejší rychtář Vavřinec, pravděpodobně lokátor (zakladatel vsi), prodal klášteru plat z jílovišťské rychty a krčmy).
Vesnice leží na trase historické obchodní Zlaté stezky, kterou využívali obchodníci, vojska i poutnická procesí. Začátkem 15. století měla obec asi 12 až 15 usedlostí.
Nejstarší dochovaná zmínka o kostele sv. Václava v Jílovišti pochází z roku 1357. Byl už ve 14. století farním kostelem, patřil do ořešského děkanátu. Za husitské revoluce, někdy po roce 1419, kostel zanikl. Roku 1420 padl i zbraslavský klášter a jeho panství. Ves Jíloviště společně s Dobřichovicemi získal Zikmund Bolechovec z Pušperka, přívrženec císaře Zikmunda.
V druhé polovině 17. století se o Jílovišti zmiňuje několik dokumentů: Soupis podaných podle víry uvádí 47 obyvatel. Berní rula uvádí dva sedláky, čtyři pustá selská stavení a dvě pusté chalupy. Gruntovnice (pozemkové knihy) z let 1653–1656 uvádějí pusté chalupy a spáleniště. V roce 1696 byla obnovena fara a škola v Líšnici, k níž bylo Jíloviště přifařeno. V Tereziánském katastru (1756–1757) je zmiňována nízká kvalita zdejší půdy. V roce 1777 uvádí přehled robot 23 stavení v Jílovišti. Josefinský katastr (1785) uvádí, že obyvatelstvo oblasti bylo výlučně české, a zmiňuje pomístní názvy.
Roku 1785 byl zrušen zbraslavský klášter, jeho panství roku 1801 přešlo na náboženský fond. Roku 1825 koupil celé panství hrabě Bedřich Jindřich Öettinger-Wallerstein, po něm panství převzala jeho choť a následně syn. Území bylo využíváno pro těžbu dřeva a jako honitba.
Při reformě veřejné správy po roce 1848 byla zřízena samostatná obec Jíloviště s vlastní samosprávou. Prvním starostou byl František Andres. V roce 1890 založil obecní kroniku. Ves, které dosud měla užší vazby k Podbrdsku, byla zařazena do politického okresu smíchovského a soudního okresu zbraslavského. František Andres patřil k jednomu z nejmajetnějších rodů v Jílovišti a byl nejen dlouholetým starostou a kronikářem, ale také hostinským v hospodě U Andresů a velkým patriotem. Zemřel v roce 1905, hostinec od něj už v roce 1900 převzal jeho stejnojmenný syn František. Ten tragicky zahynul dne 9. května 1945 rukou ustupujících okupantů.
Od roku 1829 spadalo Jíloviště pod školu v Trnové, v roce 1875 byly obě obce, tehdy podobně velké, sloučeny a zároveň bylo Jíloviště přifařeno ke kostelu sv. Ducha v Trnové. V roce 1920 byly tyto vsi znovu rozděleny do samostatných obcí.
Od začátku 20. století počet obyvatel Jíloviště pomalu klesal. Obec se však stala prestižním rekreačním místem. V letech 1921–1922 byl v centru vsi postaven v renesančním stylu hotel Hubertus, označovaný za „zámek Jíloviště“; v roce 1926 byl v západní části vsi postaven hotel Palace (dnes Cinema Palace Hotel). Vily si zde postavili pražští primátoři Karel Baxa a Petr Zenkl. Zároveň vznikaly rozsáhlé chatové osady, zpočátku v trampském stylu, po druhé světové válce v chatařském. V sousedství hotelu Palace je areál celní školy. V roce 1930 byla do Jíloviště zavedena elektřina.
Od roku 1908 je Jíloviště cílovým místem tradičního automobilového závodu do vrchu ze Zbraslavi.
V roce 1928 byla silnice ze Zbraslavi do Jíloviště rekonstruována. V sedmdesátých letech 20. století byl tranzitní provoz silnice I/4 převeden na novou, rychlostní komunikaci po západním okraji obce (původní trasa pražsko-příbramské cesty přes Jíloviště odpovídá dnešním ulicím Pražská a Klínecká). Protože však od Baní přes Cukrák není souběžně vedena doprovodná komunikace, nemá silnice v úseku Lahovice – Jíloviště status silnice pro motorová vozidla.
Od roku 1992 vydává obec časopis Zvonice, pojmenovaný podle místního názvu okolí bývalého kostela sv. Václava.
O keši:
Stage 1 N 49° 55.639 E 14° 20.542 Obecní úřad:
Číslo poštovní schránky = A.
Stage 2 N 49° 55.657 E 14° 20.548 Kaplička:
V kapličce je obrázek několika osob v poli. Počet osob = B.
Stage 3 N 49° 55.703 E 14° 20.719 Pomník padlým:
Na pomníku je několik letopočtů. Ciferný součet všech jejich číslic dohromady = C.
Finálka: N 49°55.(A-7)(B-7) E 14°20.(C+4)(B-1). Fajn lov!
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 1.
Krabička: 1.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 20.9.2021