Vranovium, seu aula Virginis, hoc est miracula et gratiae, quas Deus operatur a 400 et amplius annis meritis beatissimae Virginis Mariae, quae Vranovii ... colitur (etc.)
François Talbert, 1652
Kostel Narození Panny Marie
Podle legendy se zde roku 1240 zjevila Panna Maria šlechtici Vilémovi, nejvyššímu maršálku království moravského, který (stižen oční vadou) zabloudil v hlubokém lese. Když se v úzkosti modlil k Matce Boží a prosil o záchranu, zjevila se mezi dvěma duby Svatá Panna a nejenže mu ukázala cestu, ale i uzdravila jeho oči. Soška Panny Marie v podobě, v jaké se zjevila, měla zůstat po zázraku mezi duby; Vilém pak nechal na místě postavit dřevěný kostelík, v němž sošku umístil.
V krátké době se pověst o léčebných účincích spojených s uctíváním Panny Marie v tomto kostelíku tak rozšířila, že v roce 1243 (nebo 1269) byl pro péči o kostel a potřeby stále hojnějších návštěvníků zřízen u kostela malý klášter.
Ani ten však časem poutníkům nedostačoval, proto majitelé panství, Liechtensteinové, nechali vystavět kostel nový, včetně klášterního komplexu řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly.
Tento raně barokní poutní chrám zasvěcený mariánskému zázraku uzdravení byl vybudován v letech 1617-1624 brněnským stavitelem Ondřejem (Andrea) Ernou podle projektu jezuitského architekta Giovanni Maria Filippiho na místě původního dřevěného kostelíku. Je architektonickou výjimkou, vznikl v době 30leté války, kdy stavební činnost byla vzácná.
Dominantou hlavního oltáře je líbezná socha Panny Marie Vranovské s téměř sepnutýma rukama a mírně nakloněnou hlavou. Je dílem neznámého francouzského řezbáře z doby před rokem 1500 a přinesli ji patrně první pauláni vranovské komunity.
Zajímavosti: V kostele jsou celoročně přístupné Vranovské jesličky z lipového dřeva (1946-1950 Fr. Bartoš) s mechanickým pohonem a hudebním automatem. Na pravé straně portálu presbytáře je velký mramorový náhrobní epitaf Liechtensteinů.
Hrobka rodu Liechtenstein
Stavebníkem kostela byl kníže Maximilian von Liechtenstein (Maxmilián z Lichtenštejna, *1578 Lednice, +1643 Ráb jako polní maršál). Podle církevního práva "Jus sepulcturae" použil jako stavebník kostel pro svůj rod a dal zde pod oltářem vybudovat rodovou hrobku se vchodem z kaple sv. Rozálie.
Kolem roku 1820 již hrobka přestala kapacitně dostačovat, proto kníže Jan Josef I. rozhodl o jejím zvětšení a kompletní přestavbě.
Pod kostelem byla krypta pro zemřelé mnichy řádu paulánů. Jejich kosti byly vyneseny a uloženy do farního kostela. Prostor celého podzemí byl prohlouben a vzhledem k požadované monumentalitě byl navržen samostatný vchod do hrobky.
Knížecí architekt Johann Karl Engel z Vídně pojal hrobku jako empírově střídmou v antickém duchu s prosvětlením denním světlem skrz půlkruhová okna, přičemž prostor je řešen jako malý trojlodní kostelík.
V roce 1945 byla hrobka zkonfiskována. Důmyslný systém větrání a izolace proti pronikání vody byl poškozen nevhodným vybetonováním prostoru kolem kostela. Do hrobky pronikla voda a vlhký vzduch, poškozeny byly nejen stavební části hrobky, ale i katafalky a dřevěné rakve. Konstrukce vstupního portálu byla blízko zřícení.
Přestože hrobka není majetkem Lichtenštejnů, rozhodl se vládnoucí kníže Hans Adam II. na náklady své rodiny ji opravit. Rekonstrukce proběhla v letech 2012–2015.
Po dohodě s českými úřady hrobka není a nebude běžně přístupná veřejnosti, a to s ohledem na ochranu této památky a jejího citlivého klimatu. Můžete si ji však virtuálně prohlédnout ZDE.
Celkem je v hrobce pohřbeno na 50 příslušníků rodu Liechtenstein. Poslední zde spočinuly princezna Marie Benedikta v lednu 1992, která chtěla být pochována po boku svého otce pohřbeného v roce 1938, a aktuálně pak dne 28.1.2023 princezna Adelgunde.
Je světovým unikátem, že se členové panujícího rodu cizího státu nechávali pohřbívat mimo výsostné území své země, v tomto případě Liechtensteinského knížectví (Fürstentum Liechtenstein).
Zajímavosti: V zadní tzv. staré kryptě je pohřben Karel z Lichtenštejna (1569-1627), který je mimo jiné znám jako předseda soudu s tzv. českými stavy po bitvě na Bílé Hoře. Kromě členů rodu jsou v hrobce umístěna balzamovaná srdce manželek, které kvůli svému původu nemohly být pochovány vedle svých manželů.
Klášter paulánů Aula Virginis
V roce 1633 zde byl založen konvent Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly. Ti kolem chrámu postupně vybudovali čtyřkřídlou klášterní kvadraturu, která byla dokončena až v roce 1751. V roce 1781 přešla část řeholníků do nově zbudovaného konventu ve Šlapanicích a v roce 1784 na základě dekretu Josefa II. byl Vranovský klášter zrušen.
Po zrušení kláštera se postupně ubourávala křídla budovy a zůstalo tak zachováno pouze západní křídlo s hodinovou věží, které fungovalo jako fara.
Pauláni se sem vrátili až v roce 1992 a začali komplex postupně obnovovat a křídla znovu dostavovat.
Zajímavosti: když byl za josefínských reforem klášter zrušen a zčásti pobořen, z jeho cihel byla postavena v Brně na Cejlu kasárna, později obávaný žalář.
Konvent Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly zajišťuje duchovní správu tohoto poutního místa a farnosti. Pauláni zde zřídili také Duchovní centrum, které nabízí ubytovací služby a nejrůznější akce duchovního, kulturního a vzdělávacího charakteru.
Dnešní Vranov se tak stává centrem duchovní obnovy a ekumenických setkávání, a také místem otevřeným vzdělanosti.
Jak na keš ?
St1: Mojžíšovy desky N 49° 18.551 E 016° 36.815
Najdi do dřeva vyrytý letopočet ABCD
St2: Zvonkohra N 49° 18.548 E 016° 36.750
Zjisti počet zvonů zvonkohry EF
St3: Poutní kříž N 49° 18.531 E 016° 36.740
Zjisti letopočet na kříži GHIJ
Final: N 49° (D+12).(A+3)(H+5)(G+J) E 016° (D+30).(F+4)(E+8)(B+6)
Závorky mezi sebou nenásobte.
Keš není na pozemku kostela ani v zahradě hrobky.
Zachovávejte prosím klid a důstojnost místa a ohleduplně parkujte.
Pozor, změna od 6.8.2023 z důvodu neustálých krádeží:
K vytažení keše nyní potřebujete delší pinzetu nebo lépe malý háček, třeba z kancelářské sponky.
Fotology "nemohl(a) jsem keš vyndat" nelze uznávat.
Vracejte prosím na místo víčkem ven a rozumně, lehce, cca 2-3cm hluboko!
Tato keš je obnovená zdejší původní, po dohodě s tehdejším ownerem na stejném místě i se stejnými indiciemi. Z toho důvodu byla publikovaná v režimu {FTF friendly}, aby nebyli staří harcovníci, kteří již věděli, zvýhodněni před nováčky. Právo zapsat si {FTF} měl každý, kdo odlovil a zapsal log v den publikace.