Keš posunuta. Protože došlo k poníčení keše, šoupnul jsem jí trošku stranou. Kapánek dál než původně byla. Snad jí Berounka neodnese :-D
Tato keš je další ze série GeoVýzva. Ukáže Vám život jednoho vlastence, který pomáhal s organizování výsadků do protektorátu a stál u vzrodu výsadkového vojska. Byl jeden z těch, kterým se za to komunistický režim "odvděčil" po svém.
Karel Paleček se narodil 28. ledna 1896 v nezámožné rodině plzeňského truhláře, zaměstnance rakousko-uherských drah. Měl pět sester a jednoho mladšího bratra. Absolvoval čtyři ročníky reálného gymnázia a obchodní školy. Během 1 světové války byl povolán k plzeňským „pětatřicátníkům“ a s nimi odešel na frontu. V září 1916 přeběhl k ruské armádě a přihlásil se do Československého vojska na Rusi. Byl zařazen ke kulometné rotě 3. pluku Jana Žižky z Trocnova, se kterou prodělal bitvu u Zborova a celou sibiřskou anabázi československých legií.
Do vlasti se vrátil v srpnu 1919 a rozhodl se pro další službu v armádě. Absolvoval školu pro důstojníky a od dubna 1921 působil u 46. pluku v Chomutově v nejrůznějších štábních funkcích, zejména zpravodajských, pro které měl nadprůměrné schopnosti. Proto byl v květnu 1931 převelen k 2. oddělení hlavního štábu v Praze, tedy přímo do ústřední vojenské zpravodajské služby jako člen ofenzivní pátrací skupiny zaměřené proti Německu.
Rozhodl se postavit rodinný dům v Praze – Střešovicích, kam se v roce 1932 s rodinou nastěhoval. V přízemí této vily byla v roce 1935 zřízena utajená kancelář zpravodajské služby. Zpravodajci, kteří zde působili, již 11. března 1939 věděli, že k okupaci zbytku ČSR dojde 15. března. Protože jim hrozilo nebezpečí, bylo po dohodě s britským zpravodajským přidělencem jedenáct příslušníků zpravodajské služby přemístěno do Velké Británie. Se skupinou zpravodajců odletěl Paleček do Londýna v předvečer okupace - 14. března.
Rok působil v Paříži jako zástupce velitele zpravodajské ústředny „Karel“. Pak se přesunul do Londýna. Zde měl za úkol vybírat a vycvičit parašutisty, které pak vysílal do vlasti, aby zde získávali důležité zpravodajské informace a zajišťovali spojení s domácím odbojem.
Mezi parašutisty se těšil pověsti náročného a starostlivého velitele, který měl pochopení pro jejich obtíže a nelehké poslání. Přezdívka „táta“, jak ho mezi sebou nazývali, vystihuje respekt, úctu, přirozenou autoritu a lidský vztah vojáka k veliteli.
Na konci války byl pověřen dalším plněním koordinací výsadků materiálů pro odboj v Protektorátu Čechy a Morava ze strany SSSR. Z tohoto důvodu se z Londýna přesunul do osvobozených Košic. Ve funkci koordinátora ale záhy zjistil, že sovětská strana má malý zájem na posilování národního odboje v českých zemích. Konec války jej zastihuje na cestě z Košic do Prahy.
Po válce jako důstojník zpravodajského oddělení HŠ přijímal hlášení přeživších výsadkářů ze zvláštních operací. Využívá všech nově nabytých zkušeností, zakládá a buduje elitní výsadkové vojsko a stává se jeho prvním generálem.
V listopadu 1949, stejně jako většina důstojníků ze západu, byl generál Paleček zatčen a na základě nepravdivých a uměle vykonstruovaných obvinění odsouzen k 9 rokům žaláře, degradaci, ztrátě občanských práv na deset let, zabavení většiny majetku a peněžitému trestu. Byl nejprve v Plzni na Borech a potom v té nejhorší věznici, v Leopoldově. Ani tam se nenechal zlomit a naopak své spoluvězně psychicky povzbuzoval. Jeho smysl pro spravedlivost se projevil i tehdy, když se zastal dozorcem nespravedlivě obviněného spoluvězně. Vysloužil si za to dva dny tzv. korekce, tj. uvěznění v mrazivé cele 2 x 3 metry umístěné v hradbách leopoldovské pevnosti. Aby nezmrzl a přežil, celé ty dva dny pochodoval tři kroky tam, tři kroky zpátky.
V roce 1952 byl jeho případ znovu otevřena a Karel Paleček byl v neveřejném procesu zbaven viny a osvobozen. Ve zbídačeném stavu (vážil necelých 50 kg místo dřívějších 80ti) byl v květnu 1952 z Leopoldova propuštěn. Zbytek života strávil se svou rodinou. Po několika těžkých operacích zemřel 12. března 1962.
o listopadu 1989 byl plně rehabilitován a v roce 1992 povýšen do hodnosti generálporučíka in memoriam.
Od roku 2006 nese jméno Karla Palečka 102. průzkumný prapor v Prostějově.
Generál Paleček byl mimo jiné vyznamenán následujícími řády:
Československý válečný kříž 1914-1918
Československá revoluční medaile
Československá medaile Vítězství
Československý válečný kříž 1939
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československá medaile za zásluhy I. stupně
Řád Slovenského národního povstání I. tř.
Medaile Velitelského řádu Jana Žižky z Trocnova
Odznak československého partyzána
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Komandér řádu Nichan Iftikhar (Tunisko)
Řád jugoslávské koruny (Jugoslávie)
Vojenský řád sv. Jiří 4. stupně (Rusko)
Zdroj: Wiki,petatricatnici.eu,102pzpr.army.cz
Jak na keš?? Doporučuji domácí přípravu. Protože Karel Paleček měl na starosti výběr výsadkářů, tak i vy si projdete jejich výběr pomocí GeoVýzvy.
Na úvodních seřadnicích nic není. Bohužel program nechtěl dát otazníček na rodný dům. Na 1. zastávce se nachází rodný dům Karla Palečka. Zde je zelený sloup a jsou na ní 3 značky, které Vás informují jak řádně parkovat. Na tomto zeleném sloupu jsou dvě male cedulky - viz. fotonápověda-1
A jaké čísla Vás zajímají?
B: Jiří Potůček - GC8HY2A - Mezi atributy, které má keš přidělené, není:
turisticky atraktivní - první řádek, druhé číslo z leva a odečti 1
nebezpečná zvířata - první řádek, druhé číslo z prava a přičti 2
klíšťata - první řádek, prostřední číslo a odečti 3
C: Jindřich Čoupek - GC92ZBB - k textu je přidáno několik fotek. Na kolika fotkách je Jindřich červeně zakroužkovaný?:
0 kroužků - druhý řádek, druhé číslo z leva
4 kroužky - druhý řádek, druhé číslo z prava
2 kroužky - druhý řádek, prostřední číslo
E: Bohuslav Kouba - GC96KPY v textu je zmínka o tom, že nemá vlastní pamětní desku na svém rodném domě. Proč?
rodina si to nepřála - první řádek, prostřední číslo a přičti 4
rodný dům už nestojí - první řádek, druhé číslo z leva a odečti 1
deska byla ukradena při rekonstrukci domu - první řádek, druhé číslo z prava a odečti 2
F: Oldřich Pechal - GC9614G - k textu je přidáno několik fotek. Na kolika fotkách NENÍ Oldřich červeně zakroužkovaný?:
1: druhý řádek, prostřední číslo a přičti 2
2: druhý řádek, druhé číslo z leva a přičti 2
3: druhý řádek, druhé číslo z prava a přičti 3
Teď se posuneme na 2 zastávku. Zde na hrbitově je Karel Paleček pochován - viz. zajímavé místo. Zde hledáme na souřadnicích sloup - fotonapoveda2 - před vchodem na hřbitov. Na něm je jedna destička.
A jaké čísla Vás zajímají?
A: Oldřich Dvořák-rodný dom - GC9AXKF - zde je v textu fotografie, zadní strana pohlednice. Na ní je razítko. Kolik blesků je v razítku?
- 4 blesky - Druhé číslo z leva a přičti 2
- 2 blesky - Druhé číslo z prava a odečti 2
- 6 blesků - Prostřední číslo a přičti 2
D: Václav Kindl - GC914D5 A už zase hledáme červené kroužky. Kolik jich je??
- 1 krouže - Druhé číslo z leva a přičti 1
- 2 kroužky - Druhé číslo z prava a odečti 2
- 3 kroužky - Prostřední číslo a přičti 2
A to je vše. Stačí dodat N 49° 45.ABC' E 13° 24.DEF'. Protože keš musela být posunuta jinam, tak k výsledným souřadnicím přičtěte N +243 a k E +394. Keš je kapánek dál od 2. zastávky - více než 2km. V případě nespokojenosti se omlouvám.
TATO KEŠ VZNIKLA V PROJEKTU GEOVÝZVA. Jako vždy je ke keši CWG.
