Kříže, křížky, Boží muka či kapličky jsou nedílnou součástí moravské krajiny již od 17. století a pravděpodobně ještě i mnohem dříve.
Jak věkovitá je tradice stavení křížů dokládá skutečnost, že jejich budování na rozcestích a podél cest vychází patrně z nařízení římského císaře Karla Velikého z poč. 9. století a tento zvyk přetrval až do dvacátého století.
Zajímavé je, že mnohde se cesty nedochovaly, byly zrušeny, přemístěny nebo jinak pozměněny, kříže či sochy svatých, které je lemovaly, stále stojí na původním místě uprostřed polí. Takové najdeme například v původním německém pohraničí, ale také například tam, kde zanikly staré selské cesty.
Křížky zprvu byly zřejmě dřevěné, ty se samozřejmě nedochovaly. Teprve s obdobím rozvoje měst u nás i na Moravě a kolonizací severních Čech v časném 13. století se vyskytují první kříže a křížky kamenné, zpravidla mohutné, oválné, masivní. Bohužel jen zřídka dochované. V dalších staletích následují kamenné kříže užších tvarů a provedení, které posléze doplňují i nahrazují kříže kované železné a od 2. poloviny 18. století kříže z oblíbené a tehdy módní litiny.
Ke keši
Na úvodních souřadnicích najdete křížek, na jehož zadní straně jsou dva letopočty. Jejich ciferací a dosazením do vzorečku získáte souřadnice finálky. Horní letopočet má hodnotu X a dolní má hodnotu Y. Závorky nenásobte.
N 49° 28.(X-6)(X)(X-1)
E 16° 59.(Y-3)(Y)(Y+4)
* čerpáno z wikipedie