Z historie Mladé Vožice
Mladá Vožice vděčí za svůj vznik a rozvoj okolním stříbrným dolům. Zpočátku 10. století patřil zdejší kraj s výrazným rudným bohatstvím k panství rodu Slavníkovců spravovaného z chýnovského hradu. Vožice se poprvé připomíná v roce 1318, kdy se uvádějí Vilém a jeho nástupce Velislav z Vožice. Karel IV. v roce 1358 zařadil Vožici mezi hrady, které neměly být napříště zastavovány. V roce 1420 došlo na hradě k boji mezi husity a železnými pány, pronásledovanými sem po bitvě u Sudoměře, husité zvítězili. Třicetiletá válka přinesla úpadek města i celého okolí. Vzestup pak nastal až ve 20. století.
Kostel sv. Mikuláše
Původní filiální kostel zde byl postaven pravděpodobně již ve 14. století. Podle pověsti se zde v době husitských válek scházeli ti, kteří zůstali katolíky a kostel byl proto nazýván „kostelem věrných křesťanů“. Podle jiné pověsti zde bývala kaple, která byla během třicetileté války protestantskou modlitebnou. Jednou se prý dokonce stalo, že když se zde lidé sešli k pobožnostem, vtrhli na ně protivníci a pobili je. Na jejich památku zde potom teprve byl postaven kostel.
Kostel je dlouhý 12,5 m a široký něco přes 7 m. Jeho střecha původně byla pokryta šindeli, později na ni byly položeny tašky a byla přistavěna zvonička. Původní vchod do kostela byl pravděpodobně ze severní strany, což je dodnes patrno na zdi. Zařízení kostela je v podstatě jednoduché. Má pouze jeden oltář, který je ozdoben obrazem sv. Mikuláše.
Vzhledem k tomu, že hřbitov býval menší, stával kostelík v jeho středu. Na severní straně ohradní zdi byl postranní vchod (branka), kterým se zřejmě chodilo k bývalé poustevně. Zprávy uvádějí, že v roce 1606 při kostelu bydlel poustevník, který se staral jak o kostel, tak i o hřbitov. V polovině 17. století byl kostel zchátralý, a proto byl stržen a na jeho místě byl vybudován raně barokní kostelík podle některých zdrojů byl postaven v roce 1648, podle jiných v roce 1661). Opravován byl v letech 1814, 1821, 1827. V roce 1846 byly z peněz vožického kostela, za 54 zlatých a 8 stříbrných, pořízeny pro kostel sv. Mikuláše dva zvony. Dlouho se z nich ale lidé neradovali. Již o rok později byly totiž z věže kostela ukradeny.
Ve velmi špatném stavu byl i oltářní obraz sv. Mikuláše. Proto byl v roce 1902 odstraněn a na jeho místo byl dán obraz, který daroval kostelu malíř a fotograf Alexander Seik. Roku 1918 byl kostelíček opět vymalován. Nově upraven byl také oltář, který byl natřen a pozlacen. Velké změny se kostel dočkal až v roce 1985. Tehdy byl propůjčen městu. To ho dalo opravit a vznikla zde nová obřadní síň.
(čerpáno z webů hrady.cz a mu-vozice.cz)
Jak na keš
Na úvodních souřadnicích stojíš před vchodem do kostela. Obejdi kostel dokola a zjisti indicie potřebné pro začátek Tvého putování ke keši:
A = počet kulatých oken na jeho západní straně
B = počet písmen druhého slova na prvním řádku na cedulce na severní straně
C = na východní straně kostela je oválné okno, pohlédni do něj, co vidíš:
- sochu, pak C = 2
- kříž, pak C = 4
- obraz, pak C = 6
- nic, pak C = 8
Pokračuj v hlavnímu vstupu na hřbitov. Pohlédni na tabulku nalevo od vrat. Počet slov na 1. řádku = D.
Dále z tabulky zjištíš, že oprava kulturní památky byla provedena v roce 201E.
Výchozí bod pro putování za keší začíná na souřadnicích:
N 49°3(B-C).(C/2)(D-5)(E) E 014°4(A+B).(A+E)(C-A)(E-A)
Vydej se s poustevníkem na krátkou procházku. Jdi cestou, kudy chodíval sbírat léčivé bylinky. Připoj se k němu na jeho cestě. Postav se na vypočítané výchozí souřadnice tak, abys měl za zády žlutou. Pak postupuj vpřed asi 38 m, náhle po své levici uvidíš lípu, projdeš okolo ní a půjdeš po kraji meze asi 20 m. Pohlédneš-li doprava, spatříš strom ve tvaru ypsilon, vydej se tedy k němu. Ve vzdálenosti asi 12 m spatříš od země rozdvojený strom, hojně porostlý malými choroši. Půjdeš-li k němu, mineš čtyřstrom, k němuž chodil poustevník sbírat léčivé bylinky. Pro tebe je zde připravena finální krabička s razítkem a logbookem.
Získávání indicií není nikterak časově omezeno. Samotnou keš však nehledejte na hřbitově, je uložena mimo.