Vídeň jest ozdobou mocnářství.
Jest jen nemnoho takových sídlišť v celé Říši, jež mohou se byť jen přiblížiti množstvím pozoruhodností,
kteréž oko návštěvníkovo touží shlédnouti.
Svoji prohlídku započněmež v samém středu jejím, na Hlavním náměstí (Der Hauptplatz).
Zde též naleznete rozlehlý parking (Zentralparkplatz), kdež můžete zanechati svůj vůz,
neboť prohlídky lépe užijete si procházkou.
Toto místo jest bijícím srdcem života kulturního,
zde ve stylu moderním postaven jest Dům kultury (Das Kulturhaus),
do kteréhož přicházejí nejen uměny milovní občané místní,
ale kamž ze všech stran sjíždějí se tiž,
kdož představení nejnovějších scén Thálie shlédnoutí touží,
tak i milci avantgardních kusů hudebních.
Ve stěnách jeho představovány pravidelně jsou i nová díla výtvarná, sochy i plastiky, kresba
a především ty z nejpůsobivějších, impresí a symbolů plné plody práce malířské.
Půjdeme-li kol Domu kulturního doprava ocitneme se na Malém náměstí, nověji též Radničním zvaném,
(Kleine- bzw. Rathausplatz).
Strohé rysy budovy ozdobené toliko znaky Říše a obce Vídeňské nenechají nikoho na pochybách,
že právě zde se schází rada spravující pod vedením Burgermeisterovým záležitosti života celého sídla.
V budově jest možno navštíviti i Knihovnu Vídeňskou (Stadtbibliothek),
známou pro bohaté sbírky jak literatury zábavné,
ale i naučné a duchovní.
Neb tyto dvě instituce, úřad obecní i knihovna, jsou plny knih a lejster papírových,
moudří otcové a matky obce rozhodli sem o umístění zbrojnice Sboru hasičského (Feuerwehrhaus).
Nezvyklé opatření, leč skvělá ukázka myšlení praktického, která by mohla vzorem býti mnohým obcím v celé Říši!
Na dohled od radnice vypíná se věž hlavního svatostánku místního, chrámu Sv. Rodiny a sv. Anny.
Před jasně bílou stavbou nalezneme skvostný kříž, první z těch památek, kterým zasvětíme větší část naší návštěvy.
A tak tedy neváhejme a vydejme se na cestu!
Vrátíme se na Hlavní náměstí, před Dům kulturní.
Přímo naproti Domu kultury nachází se oblíbené místo odpočinku Vídeňanů,
oblíbené zvláště v dobách jarních a letních, rybník Radhan.
Slza průzračné vody obklopená statným stromovím láká k usednutí do stínu a celodennímu lenošení.
Po prohlídce rybníka můžeme se vydati na prohlídku toho,
čímž jest Vídeň nejproslulejší, pamětihodným křížům.
Pokračujeme na východ po Dobrovodské cestě a zanedlouho,
na křižovatce odkud se vjíždí do Industriální zóny (Industriegebiet),
potkáme první z nich, Ambrosiánský kříž dvou Kristů.
Rod Ambrosiů, s jehož jménem se v historii i současnosti Vídně ještě potkáme,
vztyčil jej tu, aby uctil Pána dvojím zobrazením jeho Syna, nejen na kříži,
jak je obvyklé, ale též na plaketě korunující děkovný nápis.
Vrátíme se kousek zpátky k centru města, ale nepokračujeme až k rybníku;
odbočíme na Severní okružní cestu
a po chvíli chůze dojdeme k zatravněnému pahorku korunovanému bílým křížem na dvojitém podstavci.
A nyní nás čeká prohlídka západní části Vídně.
Sestoupíme z pahorku zpět k Severní okružní cestě a vydáme se po ní směrem západním.
Ujdeme ale jen pár kroků a odbočíme doprava k severu.
Pokračujeme vzhůru, ale brzy již odbočíme vlevo.
Ulice se brzy zúží, stane se téměř pěšinou, ale to nás neodradí a naše kroky stále míří k západu.
Můžeme obdivovat zadní trakty a zahrady domů vídeňských, až téměř dosáhneme hlavní silnice Borské.
Tu zrak náš popatří další památky pozoruhodné, kříže Železného (Das Eiserne Kreuz),
zbudovaného, ač ne zcela dávno, ve stylu gothickém.
Po důkladné prohlídce můžeme překročiti silnici Borskou.
Na straně jihovýchodní jest silnice omezena strmým svahem,
nad kterýmž rozpoložena je Velká Louka Vídeňská,
místo zevrubem užitkové, leč přijdeme-li v hodnou dobu roční též příjemně zelené.
Zdolavše svah jistě si budeme chtít vydechnout
a to jest i příležitostí stočit své oči směrem jihovýchodním,
kde můžeme vidět celou obec Vídeňskou jako na dlani.
Ale nezdržujme se již!
Směrem téměř jižním očekává přítomnosti naší významná památka přírodní, staletý dub Ambrožův.
Nelze však k němu jít cestou přijmou, musíme odbočiti opět směrem západním
a pak sestoupit přes sad ovocný a Menší louku,
v jejímž cípu nejnižším a nejjižnější již po věky dub ten se k nebi pne.
Od dubu chceme jít až na samý jižní okraj Vídně, kde okrsek její opouští silnice Meziříčská,
některými též Mostišťská zvaná.
Bylo by všek nedbalé směřovati rovnou tam, neb u dubu stojíce vidíme, že jsme na okraji
sportovní čtvrti Vídeňské (Sportsquartier).
Dlužno podotknout, že zde městské plánovače nelze vůbec pochváliti.
Od dubu ke sportovištím nevede vůbec žádná pohodlná cesta,
lze téměř říci, že tu žádná cesta není.
Vlastizpytec musí se přimknouti k plotu, jež hříště sportovní obepíná,
a po hraně svahu s opatrností kráčet směrem východním.
Zde pak nutno se jest prosmyknouti kol plotu.
A tím již zakrátko námaha naše jest dokonána.
Stojíme na pískem vysýpaném náměstíčku,
kde nachází se také největší a nejvěhlasnější občerstvovací zařízení vídeňské,
pohříchu velmi zřídka a nepředvídatelně obecné veřejnosti přístupné.
A tak vbrzku stojíme na jižním okraji obce
a hledíme na další z křížů, jeden z nacházejících na pozemku soukromém.
Tušíme též, že špacír náš blíží se ku konci svému.
Vítáme to, však jsme již notně unaveni.
Pomalým krokem se s mírného svahu ubíráme dolů, do centra.
Míjíme nákupní čtvrť (Geschäftsgelände), kde nalezneme širokou nabídku tovaru z celé Říše,
ba nechybí ani zboží koloniální.
K ní příhodně přiléhá Ústřední Stanice Omnibusová (Zentralomnibusbahnhof),
což nakupujícím přijíždějícím z odlehlých míst nemálo usnadňuje jejich cestu.
Vzápětí přicházíme na hlavní křižovatku, rušné místo kypící dopravním ruchem.
Pohlédneme vlevo, kde stojí skromná, leč o to významnější bezobslužná doručovatelna.
My však odbočíme doprava, kde po několika krocích navštívíme poslední pamětihodnost naší krátké prohlídky,
památník obětem Válek Světových.
Mlčky postojíme vzdávajíce čest padlým hrdinům.
Leč čas nečeká a kvapí bez zastavení stále vpřed.
Kráčíme dál po třídě Dobrovodské a - hle!
- po naší levici jest opět Hlavní náměstí s Ústředním parkovištěm.
Zde jsme svoji cestu započali a zde také, jistě jen prozatím, naše cesta končí!
Die Kontroll-Liste ☙ Kontrolní seznam ☙ Checklist
A. Das Feuerwerk Hauptquartier « Požární stanice « The Firestation
- Wie viele Fensterscheiben befinden sich an der Vorderwand des Hauses?
- Kolik okenních tabulek se nachází na čelní stěně domu?
- How many window panels one can see on the front wall of the house?
B. Der Eisenkreuz « Železný kříž « Iron Cross
- Wie viele Kanten hat der Kreuzbalken?
- Kolik hran má břevno kříže?
- How many edges does the crossbar have?
C. Die Ambrosius Eiche « Ambrožův dub « The Oak of Ambrosius
- Wie oft ist das Wort "dub" (Eiche) am Schild an den Baum genagelt?
- Kolikrát je uvedeno slovo "dub" na cedulce přibité ke stromu?
- How many times is the word "dub" (oak) used on the table nailed to the tree?
D. Der Kreuz am Hügelchen « Ku památce Jana Kučery « Cross on the mound
- Wie lautet die Summe aller Ziffern in der Inschrift unter dem Kreuz?
- Jaký je součet všech číslic v nápisu pod křížem?
- What's the sum of all digits in the text under the cross?
E. Der Gartenkreuz « Kříž v zahradě « Cross in the Garden
- Welche Zahl Marias Hände zeigen?
- Jaké číslo ukazují Mariiny ruce?
- What number the Mary's hands form?
F. Das Ehrenmal « Pomník padlých « Memorial to the fallen
- In welcher Position ist Franz Hladík gelistet?
- Kolikátý v pořadí je uveden František Hladík?
- On which position is Franz Hladík listed?
G. Das Kulturhaus « Kulturní dům « The House of Culture
- Wie viele Stufen überwindet die Rampe?
- Kolik schodů překonává rampa?
- How many steps does the ramp climb?
H. Der Dom « Kaple « The Chappel
- Welche Zahl verbirgt das Ornament über dem Eingang?
- Jaké číslo se skrývá v ornamentu nad vchodem?
- Which number is hidden in the ornament above the entrance?
AW - Seine Antwort / Vaše odpověď / Your answer
EQ - Einstellige Quersummen Seiner Antwort / Ciferace vaší odpovědi / Digital root of your answer
© MMXXIII, Indikativ Reisen, Steinchenen G. 13-23, Brünn in Mähren