Tato keš je součásti série Matějovy Filozofická Studie vyobrazující sadu přednášek profesora Nicnevím. V textech píše o filosofii někdo kdo nevystudoval filosofii a jsou zestručněny tak jak to jen šlo, berte je proto prosím s rezervou. Pokud v nich naleznete chybu, ať už faktickou či gramatickou nebojte se mě kontaktovat. Taktéž se nebojte napsat si o pomoc, pokud se při šifrách zaseknete. Přeji hodně štěstí při odlovu a doufám že na přednáškách neusnete.
POZOR!!! - změna duben 2023. Objekt se stage byl zničen, informace ze stage jsou tedy přesunuty na tuto stránku.
04: Behaviorální
Už dvacet minut měla probíhat lekce, ale profesor Nicnevím se stále v učebně neobjevil. Matěj už polovinu z tohoto času uvažuje, zda se má zvednout a jít domů, ale nechtěl být prvním studentem který učebnu opustí. Konečně nabral síly a vyšel z lavice. U dveří si ale všiml podivné věci. Okno nad ním mělo v sobě podivný odraz, skoro jako by za ním někdo byl. Když zatáhl za kliku, uvědomil si že to byl stín profesora Nicnevím, který za tu chvíli stihl sejít dolů, rozrazil dveře a započal svou řeč.
“Tak takto se ke mě zachováte. Chybím sotva pár minut a už ode mně chcete odejít. To vám jen tak neprojde. Všichni sednout! ” V místnosti zavládlo ticho.
“Proč jste se zpozdil pane profesore?” zeptal se Matěj a doufal při tom že jej tento zájem zachrání od profesorova hněvu.
“Abych byl upřímný, není mi úplně nejlépe. Včera jsem se sešel se svým kolegou, profesorem psychologie. A mohu vám říct jen toto- to byla šílená noc.
Na dnešek vám tedy dám nějaké lehčí téma, abych si mohl zbytek hodiny dáchnout Aha, už přesně vím jaké. Dáme si dneska behaviorismus.
Behaviorismus je hnutí především v psychologii, které tvrdí že lidské nitro je nepoznatelné, proto bychom se měli při studiích zaměřit na chování člověka, bez toho abychom zkoumali, co se děje uvnitř. Ve zkratce říkají že vnitřní zkoumání toho co se děje v mysli je subjektivní a tedy nevědecké. Psychologie by proto měla zkoumat jen to co je objektivní- vnější chování.
Asi všichni znáte vášnivého chovatele psů I. P. Pavlova a jeho experimenty. Behavioristický přístup je velice podobný. Člověka chápe jako černou skříňku. Černá skříňka je nepoznatelná a jakékoliv tvrzení o ní se nedají ani potvrdit, ani vyvrátit. Skříňka je zcela temná a nemůžeme do ní nahlédnout. Víme jen to že člověk pociťuje podněty. Poté se uvnitř člověka udávají nepoznatelné mechanismy černé skříňky a ze člověka vypadne reakce.
Filosofický behaviorismus na tuto teorii navazuje. Konkrétní filozofickou školou která behaviorismus uplatňuje jsou především novopozitivisté. Novopozitivisté byli posedlí tím aby vše co říkali bylo ověřitelné. Chtěli vytvořit jednotný vědecký jazyk který by byl vždy přesný. Díky tomu nejspíš byli velmi špatní básníci, za to byli velmi dobří v pokládí principů vědecké metodiky.
Novopozitivisté říkají, že bychom měli behavioristické poznatky uplatnit v každodenní mluvě. Jako příklad uvedu větu: ‚Honza má rád modrou barvu.' Tahle větu ale nelze dokázat, jelikož se Honzův vztah k modré barvě nachází jen v jeho hlavě. Proto je lepší použít větu: ‚Když má Honza na výběr mezi více barvami, ve velkém množství případů preferujemodrou.' Tato věta už je vědecky přesná a lze ji za pomoci zkoumání Honzova chování ověřit.
Počkejte chvíli, můj kolega mi včera dal velmi zajímavý výzkum. No jistě, už vím jak se vás dnes do konce hodiny zbavím. V okolí probíhalo behaviorální zkoumání, co se týče objektivní preference barev. Předám vám data z tohoto zkoumání a vy musíte najít konkrétní subjekty zkoumání za pomoci jejich atributů. A já si mezitím mohu dát šlofíka...”
Jak na keš?
Keš je letterbox, žádnou jednoduchou navigaci pomocí souřadnic tedy nečekejte. Místo toho dostanete tabulky s výzkumem od kamaráda profesora Nicnevím, na jehož základě musíte odhadnout trasu kudy při sběru dat šel. Na konci této trasy naleznete stage s dalšími instrukcemi.
Výzkum ke stažení.
Změna 2023 - instrukce ze stage naleznete zde.
Metodika výzkumu:
- Každý subjekt se zde vyskytuje pouze jednou
- Výzkum započal na úvodních souřadnicích. Pozorovatel byl otečen směrem k východu (díval se na čist. st.)
- Pozorovatel na cestě sledoval vždy pouze subjekty vlevo, nebo pouze subjekty vpravo. Pokud se nacházeli subjekty na obou stranách pozorovatele, vždy do výzkumu zařadil pouze jeden z nich.
- Pozorovatel je muž, proto jsou v atributech pouze základní barvy. Žádnou lososovou, rumělkovou ani antukovou tedy nehledejte.
- Berte na vědomí že pozorování barev je subjektivní.
Další kešky ze série:
Osobnostní- Citátková
- Tramvajová
Behaviorální
Teologicko-vědecká
Společenskosmluvní
Logická
Altruistická- Estetická
Existencialistická
Bonus 1: Hermeneutická- Bonus 2: Solipsistická
Hodně štěstí a nehledejte v tom žádné složitosti.