REMÍZEK 14

Remízek je část krajiny, která poskytuje úkryt malým živočichům i větším zvířatům v otevřeném prostranství. Remízky jsou v podstatě meze, příkopy, kopečky u polí (někdejší hranice mezi poli), které jsou porostlé různými malými stromky, keři a jinou vegetací.

Remízky vznikaly  již dávno u  mezí u polí. Mohou vznikat i v místech, kde stávala obytná či hospodářská stavení a zbořeniště časem zarostlo vegetací. Rostou zde byliny včetně travin, keře (trnky, šípkové keře, černý bez), stromy, někdy plané ovocné stromy.

Po kolektivizaci v 50. letech 20. století byla pole a políčka spojována v rozsáhlé lány. Důsledkem je, že remízků výrazně ubylo, a tedy zmizela i místa výskytu některých živočichů (např. brouk ,žáby,užovky) ubylo míst vhodných k rozmnožování některých živočichů a přirozených úkrytů.

Každý hospodář remízek zachovával a opečovával, věděl moc dobře, že vytvořením úkrytů pro přirozené predátory škůdců polních plodin zachová přirozenou rovnováhu v přírodě, což bude jeho polím jen a jen prospěšné. Nástupem doby vytváření obřích lánů a těžké techniky se však remízky staly přítěží pro obdělávání a většina jich zmizela. 

Remízky, polní meze i cesty mají zásadní ekologický význam, protože podporují biologickou rozmanitost, chrání půdu před erozivním působením větru a brání jejímu splachování při deštích. Nyní doslova zakládání remízku dostalo zelenou jejich znovuzakládání je podporováno dotacemi z EU. Hned ta krajina vypadá mnohem lépe romanticky volá po procházkách.. Když je tu kdejaký háječek, remízek .