Dříve, než se vydáte pro bonnusovou keš série Adventure Lab - Projděte se Chrastavou, trocha informací o tomto výchozím místě:
Odtoková část mlýnského náhonu a lednice s turbinou
Mlýnský náhon je v Chrastavě připomínán již v polovině 18. století. Po roce 1867 byl mlýn přestavěn na textilní továrnu a také náhon upraven. Poslední zásadní přestavbou prošel spolu s lednicí v roce 1927. Do lednice byla instalována francisova turbína.
POPIS
V podzemí byl odtok řešen pouze pod budovou mlýna a v její těsné blízkosti, jak dokládá cís. otisk stabilního katastru. V roce 1867 kupuje budovu mlýna továrník Priller a po přestavbě zavádí v budově textilní výrobu. Z tohoto roku nejspíše pochází i stavba zaklenutí náhonu a prodloužení odtokové části. Při vzedmuté hladině ve Vítkovském potoce a na Jeřici se tím řešila stabilní hladina vody pod vodním kolem v budově a je možné, že díky tomu byl zvětšen i průměr nového vodního kola. Další variantou vývoje je prodloužení náhonu k další továrně, respektive k odběrnému splavu přímo v Jeřici. Bohužel stavbu splavu není možné pro nedochované archivní materiály datovat. Od továrníka Prillera kupuje továrnu Anton Jäger (od roku 1912 součást společnosti Chrastavská přádelna ovčí a vigoňové vlny). V roce 1927 prošlo vodní dílo rozsáhlou přestavbou. Po odstranění vodního kola byla vytvořena na úrovni suterénu nová betonová podlaha, kašna, vývařiště a instalována Francisova horizontální turbina. Turbina byla do firmy A. Jäger pouze pronajatá firmou "Günther und Löhse Hermannseifen", jak dokazuje tabulka na čele turbiny. Turbina byla primárně určená k přímému pohonu strojů přes transmise a dynamo bylo umístěno mimo osu turbinového hřídele. Pod plány na přestavbu je podepsána chrastavská firma Hoffmann a Möhse. Firma A. Jäger skončila v továrně v roce 1945 a z budov se stalo skladiště konfiskovaného majetku. Od roku 1949 spadala továrna pod podnik státní Nový byt. V roce 1950 proběhla na vodním díle revize, kdy bylo konstatováno, že vodní dílo (především přítoková část) je ve špatném technickém stavu. 18. října 1950 bylo rozhodnuto o zrušení vodního díla a následně byla přítoková část využita pro stavbu kanalizace. Bývalá lednice Kamenného mlýna se v současnosti nachází pod úrovní suterénu tovární budovy čp. 136 - dnes po demolici. Lednice v druhé polovině 20. let 20. století prošla přestavbou, kdy byla doplněna o mohutnou betonovou vestavbu pro Francisovu horizontální turbinu s mokrou savkou. Na čele turbiny je umístěna tabulka "Eigentum der Firma Günther und Löhse Hermannseifen". Jedná se o klasickou přestavbu lednice. Na místě je zachována kompletní turbina včetně mokré savky. Na turbině je poškozen pouze vnější mázničkový aparát a chybí doplňující transmise a dynamo, které bylo na konci 90. let 20. století odvezeno do šrotu. Samotná turbina včetně kolena savky, respektive celá kašna, je zasypána stavebním odpadem. Lednice má z doby stavby turbiny upravenou počvu (stavba vývařiště) a strop. Při geologické sondě se podařilo na konci roku 2008 objevit původní schody vedoucí z jižní strany do lednice. Stěny lednice jsou provedené převážně ze žulových pouze hrubě opracovaných bloků a kvalitně zpracovaných pískovcových kvádrů, občas doplněnými o fylitové až svorové kvádry. Rozměry lednice: Výška hlavní prostory: 3,7 m Šířka hlavní prostory: 4 m Celková délka k hraně odtokové části náhonu: 8,3 m Odtoková část náhonu Odtoková část náhonu je rozdělena na pět úseků. 1. úsek: Prvních 11,5 metrů je náhon veden ve stejné ose jako lednice, stropní část je již klenutá, přičemž je použit stejný materiál jako na stěny lednice (žula, pískovec, fylity až svory). V levé části je řada žulových bloků vysazena do volného prostoru. Na kraji římsy je zazděný původní inspekční vchod do náhonu. Délka: 11,5 m Výška: 3,4 m Šířka: 2,2 m 2. úsek: Další část je tvořena nižším profilem chodby a je zděna převážně z pískovcových kvádrů. Předpokládá se, že se jedná o relikt odlehčovacího oblouku, nebo dokonce mostu přes náhon z doby, kdy byl ještě v podstatné délce otevřený na den. Délka: 3 m Výška: 2,4 m Šířka: 2,2 m 3. úsek: Třetí úsek pokračuje ve stejném směru jako druhý úsek, v jeho konstrukci jsou použity žulové i pískovcové kvádry a u paty klenby fylitové a břidlicové bloky. Ústřední klenáky jsou v tomto úseku tvořeny pouze kvalitně opracovanými pískovcovými kvádry. Na 17 metru byla dodatečně zbudována šachta o profilu téměř 1 x 1 m vedoucí na povrch (v současnosti překryto betonovými panely. Zčásti je třetí úsek již ražen ve skalním masivu. Délka: 22,5 m Výška: 3,4 m Šířka: 2 m 4. úsek: Typově starší část náhonu (může se jednat i o reakci na výšku terénu nad náhonem) nižší klenbou a širším profilem. Navázání na třetí úsek není zcela čisté, ale použitý materiál stěn a klenby je totožný s jediným rozdílem - větším poměrným zastoupením pískovcových kvádrů v klenbě. Počva náhonu je ve čtvrtém úseku zanesena místy až 80 cm mocnou vrstvou sedimentů. Délka: 35 m Výška: 2,4 m Šířka: 2,3 m 5. úsek Koncová část náhonu ústí přímo nad jezem do Jeřice. Je pravděpodobné, že jez je pokračování náhonu vedoucí dále buď pod ulici Alšovu, nebo pod ulici Mostní. Náhon je i v tomto úseku budován z žulových a pískovcových kvádrů. Fylity a další místní horniny jsou použity jen omezeně do spár. Délka: 40 m Výška: 2,4 m Šířka: 2,3 m Jez - pokračování náhonu v Jeřici Jez je tvořen velkými žulovými překlady o šířce cca 2,5 m, na okraji je dozděn menšími žulovými bloky. Část ústí náhonu tvoří přepad do Jeřice a přibližně polovina (není známá hloubka od hladiny na počvu u ústí náhonu do řeky) celkové výšky profilu je svedena pod jez. Náhon pokračuje dále ulicí Mostní.
Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-dilo-17824464
Nyní k výpočtu bonusové keše:
Hodnoty A-E zjistíte při odlovu Lab keší, hodnoty F-H na nedaleké infotabuli
Hodnota F - rok, kdy Chrastava přišla o svůj pivovar
Hodnota G - na obrázku je budova starého mlýna okolo roku G
Hodnota H - projekt výstavby Francisovy turbíny z roku H
Keš je na souřadnicích N 50° (AxB)x(D+E)+F+F+G+H+12 E014° (BxC)x(7xE)+H-20