Karlov je malá "horská" vesnička náležející ke zhruba 2,5 km vzdálené Pasece.
První písemná zmínka o Karlovu pochází z roku 1417, kdy zapsal Petr ze Sovince do zemských desek dar, který věnoval své manželce Kateřině. Podle něj ji od té doby "přináleželo z jeho na podílu na panství se sídlem na hradě Sovinci 30 kop roční činže, které měla získat z výtěžku hospodaření v Pasece, Karlově, Křížově a na alodním dvoře v Křížově".
O vesnici mnoho písemných zpráv z nejstarších dob není. Objevuje se v listinách ještě k roku 1492 a pak sporadicky v dalších letech. Všichni letopisci se shodují, že to byla vždy osada nevelká a poměrně chudá. Na počátku 17. století, ze kterého máme přece jen více zpráv o obci, zde podle urbáře žilo 19 osadníků. Původně byla obec osídlena českým obyvatelstvem, také se i v nejstarších dobách objevuje v listinách Karlov s česky psaným názvem. Ve zmíněném urbáři je mezi osadníky 12 s česky znějícími jmény a 7 se jmény německými. Rozloha pozemků, na kterých tehdy místní lidé hospodařili, byla rovněž malá. Pouze jeden z nich měl celý lán polí, tedy kolem 25 ha. Ostatní měli rozlohu pozemků ještě menší.
Kromě zemědělství zdejší lidé rovněž těžili dřevo, zpracovávali len, pracovali v břidlicových lomech, po kterých najdete stopy v okolí obce a pomáhali si drobnými domácími výrobami. Na robotu pak docházeli do panského dvora v Křížově.
Po třicetileté válce a zejména na počátku 17. století se charakter obce změnil. Převaha nových osídlenců hovořících německy patrně donutila změnit jazyk i pro starousedlíky, a tak se už některá původně slovanská jména uvádějí v německy psané podobě. Také Karlov od té doby nese jméno Karlsdorf.
Po roce 1850 se obec stává samostatnou vesnicí v litovelském politickém okrese. To už v obci existuje škola, kam docházejí místní děti. Farním kostelem je pro místní chrám sv. Kunhuty v Pasece.
Počet obyvatel obce začíná pomalu klesat. Z 222 v polovině 19. století zde po roce 1925 žilo už jen 180 lidí. Následný odsun Němců pak obec vylidnil téměř zcela a její dosídlení se už nikdy úplně nezdařilo. I proto se Karlov stával stále více spíše rekreační obcí a byl v roce 1960 sloučen administrativně s Pasekou.
Přesto se tato obec stala jedním z průkopníků lyžování. Právě na severním svahu Karlovského vrchu byl v sedmdesátých letech 20. Století vybudován vůbec první lyžařský vlek v okrese Olomouc. (V současnosti je lyžařský areál na prodej, tak kdo ví, jak to s lyžováním bude v budoucnosti vypadat). Byl to klasický kotvičkový vlek na svahu dlouhém kolem 200 metrů, který stavěli lyžařští nadšenci, přesto se na něj tehdy stávaly v Karlově fronty. Dnes už kotvičky nahradila přece jen modernější Poma. Často odsud vyrážejí na cesty po Nízkém Jeseníku i běžkaři. V létě se zde dá zase potkat mnoho jezdců na koních, které se staly symbolem Karlova. Původní domy byly opraveny a Karlov patří k nejmalebnějším obcím v okolí. I díky krásně spravené kapli sv. Antonína Paduánského v centru vesnice, která i díky místním nadšencům prošla v minulých letech rekonstrukcí.
Ve znaku měl Karlov žalud s listy.
Podle posledního sčítání obyvatel (v roce 2011, to letošní stále ještě běží) žije v Karlově 30 stálých obyvatel v 11 domech. Zbytek vesnice tvoří rekreační objekty.
Ke keši
Na úvodních souřadnicích ji nehledejte. Na nich se nachází krásná vyhlídka na část obce a Jeseníky na horizontu. Za dobré viditelnosti uvidíte pouhým okem vysílač na AB91 m vysokém Pradědu, který je vzdálený cca C0 km. Nejvyšším vrcholem v katastru Karlova je Karlovský vrch vysoký 6D4, který je o E67 metrů nižší než Praděd.
Nejlepším pomocníkem pro zjištění potřebných údajů vám budou mapy jednoho nejmenovaného českého vyhledávače.
Získané indicie dosaďte do jednoduchého vzorečku a můžete vyrazit na finálku. Nezapomeňte se zastavit na úvodních souřadnicích, je z nich moc krásný výhled, stejně půjdete kolem. Závorky mezi sebou nenásobte, však vy to znáte...
N 49° 4E. (Ex1)(BxD)(A+B+C) E 17° 1(C+D). (A)(B+D)(E-D)