Dovolte, abych touto parafrází osvědčené pranostiky: Kvetou-li v Nymburce pampelišky, kvete v Žehuňské oboře hlaváček, pozval na další moji jarní květinovou keš.

Tentokrát to bude ROZMAJZLÍČEK, což je podle paní Idy Rystonové, moje další oblíbená jarní květinka, za kterou jezdívám právě na stráň nad Žehuňským rybníkem do NPR Kněžičky. A jaká, že to je květinka? Budu Vás trochu napínat. Dříve než Vám prozradím její název, musíte se seznámit s jejími lidovými názvy, tak jak je uvádí výše uvedená paní ve své knize Průvodce lidovými názvy rostlin.

A není jich tentokrát málo: bukavec ženskej, černé koření, český elebor, hlaváčkovec, hlavák, hořká tráva, miláček, ohnivec, slepičí prdelka, slepá mák a zlatouš.

Tak už víte: o jaký zázračný kvítek se jedná? Pokud jste uhodli, že je to HLAVÁČEK JARNÍ, hádali jste správně. Hlaváček jarní (Adonis vernalis) je vytrvalá rostlina, nmnohdy ji najdete na skalkách v zahrádkách. Hlaváčků je více druhů, všechny pochází z Eurasie. Hlaváček jarní je zřejmě nejznámější druh rodu.
Vědecké jméno hlaváčků Adonis pochází z řecké mytologie. Adonis byl mýtický syn kyperského krále Kinyra a jeho dcery Myrrhy. Příběh Adonise je líčen jako příběh bezbřehé sebestředné krásy.
Velké žluté květy hlaváčku jarního zářící v bohatých trsech jsou těžko přehlédnutelné v dubnovém nebo květnovém jarním slunci. V Česku jej spolehlivě najdeme roztroušeně na výslunných kopcích a stráních v okolí Pálavy, teplé nejjižnější části Moravy. Na Moravě je známá lokalita Pouzdřanská step-Kolby bohatá i na další teplomilnou a suchomilnou květenu jinde vyhubenou zemědělstvím. V Čechách se nachází od Českého středohoří až po střední Polabí.

Národní přírodní rezervace KNĚŽIČKY vznikla v roce 2006 spojením někdejší NPR Žehuňská obora, PP Bludy a části NPR Žehuňský rybník. Větší část území tak byla chráněna již od roku 1948. NPR Kněžičky se rozkládá na ploše 89 ha v katastrálních území obcí Kněžičky, Žehuň (Středočeský kraj) a Lovčice u Nového Bydžova (Královéhradecký kraj). Území je součástí Ptačí oblasti Žehuňský rybník – Obora Kněžičky a evropsky významné lokality Žehuň-obora.
Důvodem ochrany jsou společenstva teplomilných doubrav, teplomilná stepní a lesostepní společenstva na slínovcovém podkladě.
Důležitou složkou Žehuňské obory je šípáková doubrava, tvořená duby pýřitými (šípáky). V lesních porostech hojně roste kamejka modronachová. Na zamokřených místech roste drobná kapradina hadilka obecná či violka nízká a také ledenec přímořský.
Mezi vzácnější druhy rostlin, rostoucí v Kněžičkách, patří také hořeček nahořklý pravý, hvězdnice zlatovlásek, sasanka lesní, pcháč bělohlavý, lněnka lnolistá nebo hořec brvitý. Na jaře rozkvétá hlaváček jarní, kruštík růžkatý, vstavač nachový, pelyněk pontický či žluťucha menší.
Na území NPR Kněžičky je ojediněle zaznamenán kriticky ohrožený druh houby hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri), jehož výskyt je mykorhizně vázán na duby. Z dalších vzácnějších hub zde roste např. hřib satan.
V části rezervace, která se nachází v oboře Kněžičky, jsou již od roku 1611 chováni mufloni a daňci.

Určitou vadou na kráse je přístup. Bývá omezován majitelem, kterým je rodina Kinských. Obora Kněžičky je spravována firmou Kinský dal Borgo, a.s., která zde pořádá komerční odlov daňku a muflonů, Roční odlov se pohybuje kolem 200 kusů.

V prostoru přírodní rezervace nevede žádná turisticky značená cesta a s jejich vyznačením se nepočítá ani v budoucnu. Chráněné území je přístupné pouze částečně po místních polních či lesních komunikacích. Pro přístup a místo výskytu květiny se podívejte do WP.

A nyní konečně Vám prozradím: jak na keš

Na úvodních souřadnicicích se keš neukrývá, ostatně tak to obvykle u mysterek bývá, zde jen občas vláček svojí písničku zpívá ....

Pro určení souřadnic musíte vyřešit jednoduchou šifru:

HVLE ARVN ÁAČL EIKS

N 50° 0H.LAV E 15° 1Á.ČEK