S potěšením jsem zjistil, že si Relaxy s dějepisem 1-9 z loňského roku získaly své příznivce a nadšené luštitele, proto jsem se rozhodl volně v sérii pokračovat. K vytvoření této tematické série a její náplni mě inspiroval Ciceronův výrok "Historia magistra vitae" - Historie je učitelkou života.
Luštění bude nyní jiné, nehledáte data, ale jména, doplňujete pouze poslední tři číslice ze souřadnic.
Relax s dějepisem 21 vás přivede na pomezí Pavloviček a Bělidel, nové souřadnice jsou o 56 m dále pod azimutem 125° (umístění keše se některým nezdálo dost bezpečné, proto ta změna). Luštění tedy měním.
Keš nalezenete na souřadnicích:
N 49° 36.ABC
E 17° 16.DEF
Téma: Olomoučtí biskupové a arcibiskupové
K dějinám města Olomouce patří neodmyslitelně vliv a působení biskupů a arcibiskupů. Řada z nich výrazně přispěla k rozvoji města Olomouce, ať už svými počiny stavebními nebo politickými. Kdy přesně bylo biskupství v Olomouci založeno, nevíme, můžeme se jen domnívat…, jisté ale je, že roku 1063 bylo tzv. znovuobnoveno a vyčleněno z pražské diecéze jako součást mohučské provincie. Teprve úsilím markraběte moravského, budoucího císaře Karla IV., získaly české země povýšením pražského biskupství na arcibiskupství roku 1344 církevně-správní samostatnost a staly se nezávislé na Mohuči.
Prvním věrohodně doloženým biskupem v Olomouci r. 1063 byl Jan, mnich benediktýn, který přišel z břevnovského kláštera z Prahy. Jeho předchůdci jsou známí pouze ze sekundárních materiálů, například biskup Vracen, jakožto vrstevník pražského Šebíře, nebo jiní v 10. století jako biskup Silvestr… V roce 1777 bylo bulou Pia VII. povýšeno biskupství na arcibiskupství, takže od té doby je arcibiskupství olomoucké samostatnou církevní provincií stejně jako arcibiskupství pražské se sídlem v Praze. Obě tyto provincie jsou přímo podřízeny Svatému stolci a na sobě z hlediska církevní hierarchie nezávislé. Arcibiskup olomoucký užívá i titulu metropolity moravského.
A/Do dějin se zapsal rok 1848, kdy došlo v arcibiskupské rezidenci k abdikaci císaře Ferdinanda I. a nastoupení na trůn Františka Josefa I. V té době seděl na arcibiskupském stolci muž, který se mimo jiné podílel i na stavbě kněžského semináře na Michalském návrší. Byl to:
(2)Maxmilian Josef, baron Sommerau-Beckh
(5)Stanislav II. Pavlovský
(8)Ferdinand Maria, hrabě Chotek
B/Jeho episkopát byl sice krátký, pouze 12 let, zato počiny enormní: založil olomoucké parky, znovuobnovil univerzitu, nechal postavit divadlo, také založil dnešní Vítkovické železárny (hranice arcidiecéze a Moravy). V dómské kryptě je uloženo jeho srdce. Jedná se o:
(3)kardinál Lev Skrbeňský z Hřístě
(1)kardinál Rudolf Jan, arcivévoda rakouský
(8)kardinál Antonín Theodor, hrabě Colloredo-Waldsee
C/S dějinami univerzity v Olomouci, jakožto druhé nejstarší v našich zemích, je spjat řád jezuitů – Tovaryšstvo Ježíšovo. Ten byl do Olomouce povolán roku 1566 biskupem:
(3)Stanislav Thurzo
(6)Dubravius
(9)Vilém Prusínovský
D/V jistém směru kontroverzní osobností a černou ovcí mezi arcibiskupy byl muž prostého původu, nešlechtic a ještě k tomu původem i Žid. Roku 1904 byl přinucen rezignovat. Jmenoval se:
(2)Leopold Prečan
(5)Josef Vrana
(9)Theodor Kohn
E/Domácím vězněm byl v paláci arcibiskup, který v něm i zemřel v listopadu roku 1961. V letech 1948 až 50 svůj úřad vykonával více méně bez omezení, potom byl dán pod dohled státní policie a žil v paláci za přísných opatření. Byl pohřben v utajení ve své rodné obci Pitíně. Jmenoval se:
(2)Josef Vrana
(0)Josef Karel Matocha
(5)František Vaňák
F/Významným a respektovaným biskupem byl muž, který si nechal v Olomouci v 1. pol. 12. století postavit palác, znovuobjevený po vichřici roku 1867, muž, který mimo jiné světil i rotundu sv. Jiří na Řípu. Podnikl také cestu do Palestiny, účastnil se křížové výpravy roku 1147, dokonce byl na cestě z Prahy roku 1145 přepaden u Úsobrna, kde byla zemská celnice. Z doby jeho episkopátu máme dochovanou významnou listinnou tvorbu, opis díla De civitate dei (od Sv. Augustina), Horologium Olomucense…. Byl to:
(0)Robert Angličan
(4)Jan Volek
(6)Jindřich Zdík