Kostel sv. Jiljí
FTF friendly
Rádi bychom vás pozvali na jednu z našich keší, které zakládáme k našemu pětiletému keškovacímu výročí. Tím chceme říct, že jsme nyní ve věku geo-předškoláků. Dárečky na oslavu sice klidně přijímáme, ale pojali jsme to spíše naopak - my bychom rádi něco věnovali vám... a to nové kešky. Tak snad se budete při luštění a odlovu bavit. Však o tom tato hra - zejména pro nás velké - je! Všichni to přece dobře známe - kdo si hraje, nezlobí :-)
Vzhledem k tomu, že se jedná o naši výroční kešku, umožňujeme všem návštěvníkům logovat FTF jak v den publikace, tak i v následující den po dni publikace (2 dny po sobě jdoucí).
Tato se sice jmenuje "Kostel sv. Jiljí Bohuňov", ale kdo nás zná, tak dobře ví, že máme rádi všelijaké výhledy. Tato keška není výjimkou. Takže po jejím lousknutí a následném zalogování doporučujeme chvíli přisednout a jen tak se prostě kochat a užívat si toho božského klidu a krásy!
Tak a teď už nějaké informace ke kostelíku:
Kostel sv. Jiljí byl postaven v letech 1820 – 1821 v empírovém stylu. Na jeho místě stál původně kostel menší – kamenný. Měl jeden oltář a na věži dva zvony, z nichž jeden byl odlit v roce 1496. Obecní kronika uvádí, že v obci stál kostel již ve 14. století. Zanikl a teprve před třicetiletou válkou byla v obci „obnovena kaple“. Kolem roku 1658 byl bohuňovský kostelík filiálním kostelem letovickým, později olešnickým. V roce 1702 byl rovněž jako filiální přidělen nově zřízené faře ve Křetíně.
Nynější kostel sv. Jiljí je obrácen přibližně k severu. Jedná se o kostel jednolodní, obdélníkového půdorysu s pravoúhlým presbytářem a půlkruhovou sakristií v ose (snad zbytek původního kostela). Hlavní (jižní) průčelí je členěno pilastry, středovými rizality, věž původně zdobena bosováním (bosáž je plastické vyznačení kvádrového zdiva hrubým přitesáním vypouklých stěn kvádrů). Nad římsou se nacházejí triglyfy (triglyf je kamenná deska, uplatňovala se již ve starořeckém dórském stylu) a trojúhelníkový štít. Boční stěny jsou členěny pilastry a půlkruhovými okny, uvnitř najdeme mohutné polopilíře, flankované pilastry nesoucí dvojité pásy, které oddělují plackové klenby (typy klenby používané ve vrcholně barokním a klasicistním stavitelství; ve vesnickém prostředí se široce uplatnily zejména v období rozvoje zděných staveb v 1. polovině 19. století).
Co se zařízení kostela týče, hlavní oltář pochází pravděpodobně z první poloviny 19. století (se dvěma staršími sochami světců, asi kolem roku 1700). Původní boční oltáře (odstraněné počátkem 90. let 20. století) byly z roku 1889, kazatelna (odstraněná ve stejné době jako oltáře) snad kolem roku 1820. Historickou hodnotu má též čtrnáct obrazů křížové cesty pocházející od neznámého autora z první poloviny 19. století. Před kostelem se až do roku 2010 nacházela též socha Panny Marie (datum pořízení neznámé) a kříž z roku 1790, v roce 2019 se pak vrátila na své místo zrekonstruovaná socha Panny Marie, kříž byl osazen nový.
Zvláštní pozornost zaslouží varhany. Díky nákladné rekonstrukci, kterou v roce 2015 provedli Ivan Bok a Jiří Chrastina, víme něco málo i o jejich historii. Ve své zprávě o opravě mimo jiné uvedli: „Jde o opus 16 Karla Zadáka II., který vznikl na platformě varhan starších, snad z doby těsně po I. světové válce.
Dochované starší díly nesou rysy řemesla Josefa Melzera z Kutné Hory, podobné píšťaly salicionálu měl i Jan Mudroch v Tišnově, jehož autorství však lze považovat za méně pravděpodobné. V každém případě varhany přijely vlakem do Březové nad Svitavou, což je rukopisně napsáno, v češtině, na dosti značně vybledlých železničních vinětách, které nemají žádný předtištěný formát. Dále jsou všechny původní dílce označeny monogramem J. M. Rovněž architektura varhanní skříně odpovídá době po vzniku republiky. Firma Josef Melzer navazovala na rodinnou tradici z poloviny 19. století a mezi její nejvýznamnější práci patří například dodnes hrající varhany katedrály sv. Víta v Praze. Melzerovské varhany vynikaly mezi ostatní konkurencí značně progresivním stylem řemesla, inspirovaným vývojem oboru v Americe, který byl ovšem někdy na úkor spolehlivosti i kvality materiálu. Na to navazovalo značné množství přestaveb jeho varhan v době první vlny stárnutí pneumatických útrob stroje. Toto se nevyhnulo v druhé polovině 70. let 20. století ani varhanám v Bohuňově. Přestavbu provedla dílna, která má přímou návaznost na firmu Josefa Melzera. Karel Zadák I. byl jejím montérem. V roce 1946 ale odešel do Veselky u Brna, kde je dílna aktivní dodnes.
Zdroj: https://www.obecbohunov.cz/kostel
Chcete i nějaké informace ke keši samotné?
Napřed musíte lousknout tuto jednoduchou mysterku:
Po vyluštění na vás vypadnou přesné souřadnice umístění krabičky - pro jistotu přidáváme ověřovač. Potom se kousek projdete pěšky - i o tom je geocaching :-) Tak přejeme pěkné zážitky.