ELEONORA  AKVITÁNSKÁ

1122/1124 - 31.3./1.4.1204

doba vlády: 1137 - 1204

Sňatkem s Ludvíkem VII. se stala nejprve francouzskou královnou (1137 - 1152) a po rozvodu s Ludvíkem v důsledku druhého manželství s Jindřichem II. Plantagenetem anglickou královnou (od roku 1154). S prvním manželem se zúčastnila druhé křížové výpravy do Svaté země a svou účastí zaujala byzantské kronikáře. Později podněcovala své syny z druhého manželství ke vzpouře proti jejich otci. Proto ji Jindřich II. držel řadu let v domácím vězení. Současníky pohoršovala svým jednáním a byla terčem mnoha pomluv i obdivu. Dochoval se její bohatě ilustrovaný žaltář, kde je zpodobněna v pozici pokorné donátorky.

Eleonora byla podle soudobých svědectví krásná, vzdělaná a kultivovaná žena. V červenci 1137 byla v souladu s poslední vůlí svého otce provdána za sedmnáctiletého následníka francouzského trůnu.

18. května 1152, dva měsíce po zapuzení prvním manželem, se Eleonora Akvitánská provdala podruhé. Jejím vyvoleným byl devatenáctiletý normandský vévoda Jindřich Plantagenet.

Roku 1154 zemřel v Anglii král Štěpán a na ostrovní trůn dosedl Jindřich Plantagenet.

19. prosince 1154 byli Jindřich s Eleonorou ve Westminsterském opatství korunováni. Svým příchodem upevnili v Anglii dominantní postavení francouzské kultury. Pár byl neustále na cestách mezi ostrovním královstvím a kontinentálním panstvím, opakovaně si vládu v různých částech země rozdělovali. Zatímco král byl v Normandii, Eleonora zůstala v Anglii a naopak.

Eleonora zemřela jako žena vysokého věku na jaře 1204 ve fontevraultském opatství, kde byla také pohřbena. Na dochovaném dřevěném náhrobku je zpodobněna jako ležící žena držící otevřenou knihu. Z jejích deseti dětí žili již jen dcera Eleonora, kastilská královna, a syn Jan zvaný Bezzemek.

SOUŘADNICE

N - IVIXIIIVIII0VII

E - IVIIIIVIIIIIIIIVI