Naše země je neuvěřitelně pestrá. Kolem jejich výtvorů často chodíme denně aniž bychom si jich blíže všimli. Často se nám zdají okoukané a nezajímavé, bereme je jako všední součást našeho všedního života. Pojďme se ale u nich na chvíli zastavit a položit si otázku: “odkud se to tady vzalo?“
A pokud patříte mezi ty, kteří si takové otázky kladou, jste na tom správném místě. V dalším pokračování projektu KGW (Koumesův EC GeoWandr) se vypravíme do města Česká Třebová.
Doba Coronavirová, která omezila cestování a přiměla mě k dlouhým procházkám po městě a jeho blízkém okolí a nalézání zajímavých míst, které dříve unikaly mé pozornosti a které jsou za humny. Když jsem přemýšlel o tom jak obohatit mapu geocachingu v České Třebové uvědomil jsem si, že Česká Třebová i obce v přilehlém okolí leží na opukovém podloží, které vystupuje na povrch na mnoha místech. Někde v podobě přirozených výchozů, někde v podobě lomových stěn v kterých se v dobách minulých těžil kámen na stavbu obydlí, zídek a cest, jinde ve formě umělých zářezů silnic a cest. Mnohé z nich už dávno zarostly vegetací nebo byly zasypány. Přesto zde lze o opuku doslova „zakopnout“ na každém kroku. V městská části Lhotka navštívíte celkem 5 lokalit výchozů opuky, které je nutné pro splnění této EC všechny fyzicky navštívit a správně odpovědět na otázky. Čeká vás geologická exkurze, která vám zabere přibližně 1,5 hodiny.
Co je to opuka?
Jedná se o sedimentární, tedy usazenou horninu, která vznikla na dně pravěkých moří usazováním jemných, jílovitých a prachových částic (tedy v podstatě bahno) v poměrně klidném prostředí. Mimo to ale obsahuje i složky vápencové pocházejících z vápenatých skořápek odumřelých mořských živočichů a taktéž jehlice mořských hub, které mají většinou mikroskopické rozměry. Odborná literatura uvádí, že množství těchto jehlic určuje její pevnost a trvanlivost. Z těchto důvodů lze v opuce najít často fosilie různých mořských živočichů. Název opuka je českého původu a vyjadřuje charakteristickou vlastnost této horniny tedy to, že puká. K těmto projevů dochází až v momentě, kdy se hornina dostává na povrch a začne podléhat erozním vlivům. Její výskyt je na našem území velmi hojný, za hranicemi naší vlasti se ale vyskytuje spíše zřídka.
Využití opuky
Opuka se používá především pro stavební účely, jelikož opuka se snadno opracovává. Kvalitnější typy opuk se využívají i v kamenosochařství. Byla často používaným stavebním materiálem v románském a gotickém sluhu na stavbu rotund a chrámů.
Odkud se opuka vzala?
Jak již bylo řečeno, opuka je mořský sediment, který se usazoval v pravěkém moři, v období druhohor, křídy, Turonu přibližně před 90 miliony lety. Začátkem svrchní křídy začalo na tomto území docházet k sérii poklesů, které souvisely se silnou horotvornou činností alpsko-karpatského vrásnění. Během tohoto období došlo k rozšíření mořské transgrese (zvýšení mořské hladiny), které svými sedimenty překryla starší horniny cenomanské a území, která byla doposud souší. Tyto usazeniny jsou zde odkryty v celé řadě lomů a odkryvů. V tomto období se toto území nacházelo v tropickém pásmu. Jednalo se o mělké moře s hloubkou do 200 metrů. Na dně tohoto moře žily různé živočišné druhy jako například houby a řasy. V písčitém dně přebývali živočichové jako ráčci či kelnatky kteří si často vyhrabávali v písčitém dně svoje chodbičky. Na povrchu mořského dna pak žili četní mlži, lilijce, červi, břichonožci či ježovky. Taktéž zde žili volně plovoucí živočichové, jako například draví hlavonožci amoniti, kteří dorůstali až 1m délky. Občas do těchto mělkých moří zabloudili i velcí žraloci,
Geologická stavba a vývoj Českotřebovska
Oblast Českotřebovska geologicky patří k severovýchodnímu okraji Českého masivu. Nejstarší horniny zdejší oblasti jsou ukryty hluboko pod povrchem a nevystupují na povrch. Jedná se o starohorní horniny jako jsou ruly, amfibolity a jejich metamorfózy. Tyto horniny jsou překryty až několik set metrů mocnými usazeninami mladších prvohor (permu), kdy se na zdejším území rozkládalo moře. Během období druhohor v triasu, juře a spodní křídě byla zdejší oblast pustinou. V tomto období docházelo k v suchém a horkém podnebí k velmi intenzivní zvětrávání hornin. Ke konci křídy v období cenomanu došlo k mírnému poklesu zdejšího území, které bylo spojeno se vznikem četných jezer, které byly později vyplněny sladkovodními a bažinatými sedimenty. Nedlouho poté ale došlo v oblasti Kladska k mohutné mořské transgresi, které způsobilo zaplavení zdejšího území mělkým mořem. Ústup tohoto moře nastal ve třetihorách vlivem alpinského (tzv. saxonského) vrásnění. Poté opět nastalo dlouhé období souše až do období mladších třetihor. V té době došlo do zdejšího území opět zasáhl výběžek mořské záplavy. Toto moře ale rychle ustoupilo a od této doby je českotřebovsko až do dnešní doby natrvalo souší. V období čtvrtohor došlo k dotvarování reliéfu a dotvoření říční sítě do přibližně dnešní podobě. Vznikly říční terasy se sedimenty a na jihovýchodních úpatích větru odkrytých kopců a hřbetů se uložily návěje větrných sedimentů, spraší navátých do tohoto území od jihovýchodu.
Jaké typy sedimentů lze objevit ve zdejších výchozech?
Opukové výchozy ke kterým vás dovedou stage této EC pochází s období turonu. V tomto období se na mořském dně ukládaly především glaukonitické písčité slínovce, spongilitické pískovce a šedé písčité slínovce zvané též opuky. Tyto vrstvy jsou patrné přímo v městských odkryvech a blízkém okolí, často ve formě lomů. Tyto odkryté lomové stěny poskytují průřez geologickými sedimentárními jevy. Je zde možné pozorovat vrstevnatou stavbu sedimentu, uložení vrstev a jejich sklon. Silnější lavice pevných opuk se střídají se vrstvami méně pevnými a slabšími, které podléhají rychlejší erozi. To je způsobeno tím , že ukládaný materiál měl různých obdobích různé složení a tedy i pevnost. Následnou horotvornou (tektonickou) činností se mohou tyto vrstvy různě tvarovat či naklánět. V případě, že jsem vrstvy uloženy vodorovně a souměrně znamená to, že tlaky v horninách byly minimální a geologický vývoj probíhal poklidně. Naopak ukloněný a zprohýbaný profil vypovídá o divokém geologickém vývoji.
Co se stane s horninou když vystoupí na zemský povrch?
V době kdy je hornina ukrytá v hlubinách země na ni může působit několik faktorů. Jedná se o především o teplotu a tlak. To se projevuje v místech vulkanické činnosti nebo styku litosférických desek, kdy dochází k jejich deformacím. Druhotnými jevy jsou třeba projevy krystalizace v místech zlomů či puklin, pronikání termálních vod, či krasovění. Tyto vlivy jsou velmi pozvolné ( s výjimkou vulkanické činnosti). K největším a změnám však dochází ve chvíli, kdy hornina vystoupí na povrch země a začne podléhat erozivním vlivům. Tyto erozivní vlivy se rozdělují na mechanické, chemické a biologické zvětrávání. Velký vliv na profil terénu mají vodní toky, které vytrvale nahlodávají říční břehy, či mrazové zvětrávání kdy zmrzlá voda ve formě ledu zvětšuje svůj objem a dokáže roztrhnout i skálu (každý zná rozbité silnice s výtluky po zimě kde je mechanismus podobný, jen několikanásobně rychlejší doplněný dynamickým tlakem způsobený těžkými automobily). Stejně tak působí i kořeny stromů, které prorůstají skalami a postupně zvětšují svůj objem a vytvářejí tak tlak na horninu. Velký vliv na má antropogenní činnost člověka například ve formě vytváření lomů …
Petrologické poměry:
Sedimenty období turonu lze roztřídit do těchto základních skupin:
Pískovce – jsou tvořeny z více než 90% zrny křemene. Jejich hlavní složkou jsou písková zrna.
Slínovce – jde o nejběžnější typ zdejší horniny. Jedná se o přechodový typ sedimentu mezi jílovci a vápenci. Obsahují velké množství jemných složek jako je jemný písek, jíl a prach. Často obsahují příměs křemičitých jehlic živočišných hub. Jinými slovy základním materiálem bylo mořské bahno s hrubšími příměsemi. Jinými slovy, hlavní původní složkou je bahno s mnoha příměsemi.
Jílovce – často se jedná o žáruvzdorné jílovce neboli lupky. Jedná se o jílovité sedimenty s velmi malou velikostí částic. Základním materiálem bylo tedy velmi jemné bahno.
Otázky
- Popište, čím se opuka odlišuje od pískovce, který je opuce velmi blízký. (Vezměte v úvahu strukturu a zrnitost)
- Prozkoumejte uložení vrstev na všech lokalitách. Rozhodněte, jestli byl geologický vývoj na tomto území poklidný či dynamický? Zdůvodněte, na základě čeho tak usuzujete.
- Pozorně prozkoumejte strukturu povrchu na všech pěti lokalitách (není potřeba lézt po skalách či překonávat vodní toky)
- Popište, čím se odlišuje struktura povrchu na všech pěti lokalitách. Všímejte si struktury celého výchozu, jeho vrstvení, sklonu vrstev, barvu či míru eroze.
- Zamyslete se nad tím, čím jsou rozdíly ve struktuře povrchu na tak malém území způsobeny. uveďte alespoň 3 faktory, které tyto rozdíly mohly způsobit (vezměte v úvahu délku období kdy tyto horniny vznikaly, nadmořskou výšku a klimatické podmínky atd...).
- Změřte za pomoci vaší GPS nebo aplikace v chytrém telefonu nadmořskou výšku nejvýše položené stage této EC. Zamyslete se nad otázkou, jak se mořské usazeniny a fosilie mohly dostat do této nadmořské výšky? Svoji odpověď logicky zdůvodněte.
- Nepovinný úkol: pokud se vám podaří objevit na jakékoliv stage fosilii, uveďte kde jste ji našli a k logu příložte detailní fotografii. Časem možná vznikne zajímavý archiv.
- Vyfotografujte sebe, nebo jakýkoliv předmět s vaším nickem na úvodních souřadnicích a fotku přiložte k logu jako důkaz vaší návštěvy.
Odpovědi zašlete přes centrum zpráv (nikoliv e-mail) z důvodu zachování vlákna konverzace. Logujte rovnou, pokud bude nějaká nesrovnalost, ozvu se. V případě, že odesíláte odpovědi za svého goekolegu, případně odesílá-li odpovědi za vás někdo jiný, uveďte to přímo do tvého logu (předejdete tím případným nedorozuměním při uznání logu). Logy bez neodeslaných odpovědí budou po předchozím upozornění smazány. Děkuji za porozumění a přeji prima zábavu s geocachingem :)
Budu rád, když k logu napíšete jestli se vám EC líbila, případně nějakou zajímavost z odlovu. Přeji všem návštěvníkům prima zábavu…J.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Opuka
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-12/opukovy-fenomen.html
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/215562221500019/obsah/399592-trebovske-steny
Milan Michalski, Vladimír Panoš, Ilja Pek, 1987: Neživá příroda Českotřebovska (náklad 300 výtisků)