Velenický omnibus
Tato mystery keška vás má:
- seznámit s historickou dopravní raritou v naší republice
- přivést k místu, kde najdete jediný dochovaný sloup, který byl součástí trolejbusové dráhy
- zároveň má rozmnožit počet kešek ve městě
Vlastní keška je velikosti micro a obsahuje logbook. Umístěna je nedaleko od trolejbusového sloupu. Původní keš tradiční (návštěvnost 243) byla často vymudlena, proto byla nahrazena touto jednoduchou mystery. Snad dlouho vydrží!
Jak na keš:
- na výchozích souřadnicích keše naleznete dochovaný sloup trolejbusové dráhy
A - na spodní části sloupu naleznete písmena ve třech řadách, počet písmen + 874 = A
B - kolem sloupu jsou řetězy, počet podlouhlých uzavřených ok všech řetězů dohromady - (mínus) 54 = B
N 48° 45.(A) E 014° 58.0(B)
/English/ A - at the bottom of the column you will find letters in three lines, number of the letters + 874 = A
B - there are chains around the pole, the number of elongated closed loops of all chains together - (minus) 54 = B
/deutsch/ A - Am Ende der Spalte finden Sie Buchstaben in drei Linien, Anzahl der Buchstaben + 874 = A
B- es gibt Ketten um den Pol, die Anzahl der länglichen geschlossenen Schleifen aller Ketten zusammen - (minus) 54 = B
Základní info
- českovelenický trolejbus byl PRVNÍM trolejbusovým provozem na území dnešní České republiky
- provoz tohoto trolejbusu byl druhým v Rakousku-Uhersku, ten první jezdil pouze rok z Popradu do Smokovce (1904)
- technický systém Mercedes-Stoll vyrobila firma Daimler ve Vídeňském Novém Městě
- v provozu byly dva vozy Daimler–Stoll, z nichž jeden měl zmenšený prostor pro cestující a byl vybaven oddílem pro přepravu pošty
- první vůz měl kapacitu 14 míst k sezení a 10 ke stání, druhý vůz s poštovním oddílem měl 10 míst k sezení a 8 ke stání
- vozy měřily kolem pěti metrů a vážily 3,5 tuny
- jezdil rychlostí 15 km/h, denně projel trasu 15krát, jízda stála 20 haléřů
- celková délka úseku byla 3,3 km
- provoz zahájil arcivévoda Rainer 16. 7. 1907, jeho provoz byl ukončen roku 1916
Jediný dochovaný sloup, který byl součástí trolejbusové dráhy.
Historie
O trolejbusové dopravě se začalo uvažovat hlavně díky velké vzdálenosti mezi železničním nádražím, které bylo umístěno v předměstské části Cmunt, dnes České Velenice, a centrem města Gmünd.
V červnu roku 1907 vyjel z náměstí v Gmündu poprvé zvláštní velký automobil s kabelem zakončeným kladkou, která volně klouzala po elektrickém vedení. Dráha vedla dnešní třídou Československých legií původně ke starému nádraží a od srpna 1908 k novému nádraží. Na trase bylo několik zastávek, např. v sousedství hotelu Konsul. Trolejbus vyjížděl každý den v 5:40 hod z náměstí v Gmündu a po krátké zastávce u nádraží vyjel v 6:15 hod na zpáteční cestu. Večer v 8:50 vyjížděl řidič na svou poslední jízdu z nádraží do centra.
Zajímavosti
- jako řidič trolejbusu pracoval bývalý holič Karl Meister, jeho mzda byla 450 korun ročně
- jízdenky byly na jméno a byly vyplňovány při vstupu do vozu samotným řidičem
- psi a trestanci nemohli být trolejbusem převáženi
- dochovaný jízdní řád je zajímavý například tím, že po dvanácté hodině polední v něm není uvedena třináctá, jak jsme dnes zvyklí, ale zase jen první
- v prvním roce provozu převezl trolejbus 90 000 cestujících
Konec trolejbusu
A jaký byl důvod k ukončení provozu této formy městské dopravy? Podle českovelenické kroniky to byly časté stížnosti majitelů domů v sousedství trolejbusové linky, kterým projíždějící vůz při deštivém počasí znečisťoval fasády.
Je ale možné, že zrušení dopravy ve městě mohlo mít stejné pozadí, jako tomu bylo u tzv. hřbitovního trolejbusu, který jezdil v Č. Budějovicích do roku 1914. Byla válka a armáda postupně zabírala všechny vhodné dopravní prostředky, ten českobudějovický skončil rozstřílený na haličské frontě. Možná, že ten gmündský potkal podobný osud...
Trolejbus po 100 letech
Replika trolejbusu MércédeselectriqueStoll 1907
- postavena ke 100. výročí od ukončení původního trolejbusového provozu
- první oficiální jízda se konala 21. 7. 2016
- trolejbus má status „ostatní vozidlo kategorie R“
- po veřejné komunikace jezdí max. rychlostí 18 km/hod. a uveze 8 pasažérů
- rozměry: délka 5,2 m, výška 3 m a šířka 1,7 m
- pořízení trolejbusu vyšlo přibližně na 1,1 milionu korun
Výstavbou tohoto vozidla pověřilo město spolek GaMu - Galerie a Muzeum České Velenice. Základním problémem byla neexistence původních technických plánů vozidla. Díky spolupráci s muzeem společnosti Mercedes–Benz, Technickým muzeem ve Vídni a Technickým muzeem v Brně byly konzultovány nové plány vozidla. Koncepce nových plánů byla dokončena v roce 2014.
Vozidlo, o kterém se zde hovoří, se nazývá trolejbus, ale svým řešením se řadí do kategorie elektrobus (v historických dobách též označovaný jako Omnibus). Důvodem tohoto řešení je snížení finančních nákladů na elektrifiovanou trať a snaha vyhnout se statutu drážního vozidla. Jeho schválení by bylo problematické.
Jediný dochovaný snímek trolejbusu a úzkokolejky.
Zajímavosti:
- Jízda replikou trolejbusu - zájemci si mohou vyzkoušet i půlhodinovou jízdu touto replikou! Vše je třeba OBJEDNAT PŘEDEM v Informačním centru Českých Velenic (provozovatelé totiž nemají stálého řidiče), zde vám též řeknou cenu a minimální počet zájemců.
- do stavby se zapojil široký kolektiv odborníků a spolupracovníků:
J. Kovář, ředitel GaMu - hlavní koordinátor
plzeňský konstruktér J. Kopeček - výrobní plány a technické výkresy
Autoservis M. Dvořák České Velenice - nýtovaný rám vozidla s listovými péry
Střední škola České Velenice – zadní náprava
Střední zemědělská škola České Budějovice – naviják kabelu a ruční brzda
Autocentrum Ikarus Karviná -listová péra
D. Černý, umělecký kovář -práce na výkovcích
Kolářství A. Krystyníka z Nového Hrozenkova spolu s restauratérem starožitných dřevěných komponentů T. Juřičkou z Colorada (USA)-dřevěná loukoťová kola s přípravou na montáž elektrokola a dřevěnou konstrukci repliky
V. Trousil a P. Kaftanl – detaily vozidla (dobová světla, znaky, erby apod.)
A. Koutek, majitel největší sbírky historických autobusů v Česku – odborná pomoc
S. Šlechta – spisovatel píšící o železniční historii
J. Spousta - pracovník výzkumného ústavu dopravy
K. Laňka, K. Fiala, J. Kubát – pamětníci „zlaté éry“ českovelenických železničních dílen
Zdroje:
Jindrová E. a J.:Město, odkud pocházím,2002
Kubát J., Laňka K.:Českovelenický poutník, 2014
Foto v gmundu https://www.velenice.cz/volny-cas/trolejbus-tmg-1907
https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/kolar-z-valasska-stavi-repliku-trolejbusu-pro-ceske-velenice.A151130_2208972_zlin-zpravy_ras
https://www.velenice.cz/volny-cas/trolejbus-tmg-1907">https://www.velenice.cz/volny-cas/trolejbus-tmg-1907
/www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/trolejbus-pojede-z-velenic-do-gmundu.A160512_123607_budejovice-zpravy_khr