Označení rytíř, jako šlechtický titul, se začalo používat ve 12. století. Rytířství se na rozdíl od šlechtických titulů nedalo zdědit. Rytířem se mohl stát výlučně mladý muž. Zpočátku se od něj nevyžadoval urozený původ, později se však stal základní podmínkou.
Šlechtičtí synkové byli pro rytířství vychováváni již od dětství. Jako pážata a panoši sloužili významným šlechticům a seznamovali se tak se zásadami života rytíře. Cvičili se také v zacházení se zbraní a v boji. Teprve když prokázali odvahu a statečnost ve válce, mohli být pasováni na rytíře.
Tento slavnostní obřad měl probíhat v kostele, většinou se však odehrával přímo na bojišti před zahájením bitvy či po ní. Rytíře pasoval panovník nebo jeho zástupce (v českých zemích jen král). V ranném středověku ale mohl rytíře pasovat kterýkoliv jiný rytíř.
Mladý bojovník před tím, kdo ho pasoval, poklekl a pronesl přísahu. Když byl uznán za rytíře, byly mu připevněny zlacené ostruhy, na opasek zavěšen meč, nasadili mu helmu a do ruky dali štít. Potom nasedl na koně a mečem máchl do čtyř světových stran.
Rytířstvo se na rozdíl od ostatních společenských vrstev feudální společnosti odlišovalo nejen svou specifickou zbrojní vybaveností a charakteristickým jízdním způsobem boje, ale především systémem hodnot. Rytíř se musel chovat dvorně a dodržovat soubor rytířských ctností. K nim náležely odvaha, chrabrost, dodržování přísahy, věrnost, štědrost a bohabojnost.
Od chvíle, kdy se církvi podařilo si zcela podmanit rytířstvo, se víra stala nejdůležitější zásadou. Z rytíře se stává voják Kristův a služebník boží. Svojí přísahou se rytíř zavazoval, že bude dodržovat zásady, které byly spojeny se životem pravého křesťanského bojovníka.
Patřila mezi ně především oddanost panovníkovi a zemi, jimž měl rytíř statečně sloužit. Zároveň měl zachovávat věrnost Bohu a církvi a šířit křesťanskou víru mečem. Slušelo se také ochraňovat slabé a pomáhat vdovám a sirotkům. Důsledkem porušení slibu byla ztráta rytířské cti, jež byla pokládána za nejvyšší hodnotu.
Jak bývá v legendách zvykem, tam, kde se zabydlí drak, brzy se objeví i statečný rytíř, který se touží s drakem utkat. Nejinak je tomu i v našem příběhu.
Drakobijcova šifra:
N 49° 08. ??? E 16° 19. ???
Vydáte-li se někdy k dračí sluji, zkuste zapátrat i po stopách našeho drakobijce. Keš se nachází v rokli, kde má drak ztížené podmínky k boji.
Přeji Vám úspěšný lov!