Vážené kolegyně a kolegové, jsem tady opět s novou sérií keší tentokrát na téma poválečných automobilů. Co o nich víme? Téměř nic, a proto si dovolím toto téma trochu víc přiblížit.
Dříve narozeným, připomínané modely občas vytlačí slzu nostalgie a otázky kvízů, na kterých bude tato série založena, jim budou připadat směšně lehké, naopak mladší z nás těžce potrápí. Celá série, jak je u mne zvykem, je opět založena na třech P, tedy poznání, procházka a poklad. Keše budou jako vždy uloženy v krásném prostředí Poodří.
Počátky poválečné výroby automobilů v NDR
Konec druhé světové války rozdělil Německo na čtyři okupační zóny. Jedna z nich připadla tehdejšímu Sovětskému svazu a stala se základem pro vznik Německé demokratické republiky. Samozřejmě také na tomto území byly původně umístěny předválečné německé automobilky. O jedné z nich jsem se zmínil v keši popisující (Wartburg 311) a to o závodu v Eisenachu. Druhou takovou továrnou byla předválečná automobilka firmy Horch v Zwickau. Tato továrna byla samozřejmě znárodněna a spojena s bývalými závody firmy Audi pod novou východoněmeckou automobilku s názvem VEB Sachsenring Automobilwerk Zwickau. Od roku 1955 se tady vyráběly luxusní automobily P 240 Sachsenring pro prominenty NDR. Tyto vozy však prohrály souboj s naší kopřivnickou Tatrou T 603, jejich výroba byla zastavena a na krátkou dobu byla nahrazena vozy IFA 8 a IFA 9 jejichž předchůdcem bylo předválečné vozidlo DKW F 8. První Trabanty vycházely ze západoněmeckých automobilů Lloyd LP 300/400, což byly vzduchem chlazené dvouválce s dřevěnou karosérií potaženou syntetickou kůží vyráběné v letech 1950 - 1952.
V den 40.výročí VŘSR sjelo z linek prvních 50 kousků prototypů Trabant 500 ( někdy také P50).
V roce 1962 byla představena verze P60, která se od svého předchůdce odlišovala jen minimálně, ale byla vlastně prvním Trabantem, který byl dovážen do naší republiky. V roce 1964 dochází k významné modernizaci, jejímž výsledkem byl Trabant 601 (P601), který se v téměř nezměněné podobě vyráběl až do roku 1990.
Trabant 601
Prototyp tohoto automobilu byl vyroben již v roce 1959 pod vedením konstruktéra Wernera Langa, jeho definitivní verze však spatřila světlo světa až na počátku roku 1963. Trabi, pryskyřičník pádivý, trsátko na kolech, to všechno byla synomyma značky Trabant. V počátcích své výroby byl díky své konstrukci považován za moderní automobil, ale kvůli nedostatku finančních prostředků, surovin a neschopnosti soudruhů v NDR rychle zastaral a stal se symbolem stagnující ekonomiky státu. Ve druhé polovině 50. let docházelo ve světě k odklonu od dvoutaktních motorů k motorům čtyřtaktním, které byly ekologičtější, tišší, ale také výrobně složitější a dražší, což byl v tomto případě velký problém. Nedostatek materiálu, v této zemi oceli, stál za konstrukcí karosérie tohoto vozu. Pryskyřice a plnivo se staly základem Duroplastu, materiálu použitého místo plechu na karosérii vozu, který se k ocelovému skeletu šrouboval a lepil.
Automobil se postupně vyráběl ve třech modifikacích a to jako tudor, kombík a v otevřené verzi pro armádu a policii. Bylo vyrobeno celkem 2 841 590 Trabantů 601, které byly z velké části vyvezeny do zemí východního bloku. Pro občany NDR to bylo jediné volně dostupné vozidlo, i když čekací lhůta se pohybovala kolem patnácti let. V ČSSR se prodalo cca 50 tis.těchto autíček, jejichž ceny byly u verze tudor 35 500 Kčs a u verze kombi 38 500 Kčs.
Technická data
Malý dvoudveřový automobil s nezávisle zavěšenými koly a předním pohonem, poháněný řadovým, dvoudobým, vzduchem chlazeným dvouválcem o objemu 594,5 cm3 a výkonu 16,9 kW (23 koní). Použitá převodovka byla čtyřstupňová, plně synchronizovaná s řadící pákou na sloupku řízení a volnoběžkou na posledním stupni. Výkon byl na kola přenášen jednokotoučovou suchou spojkou. V prvních sériích byly použity na všech kolech bubnové brzdy v provedení Simplex. Karosérie byla samonosná ocelová, opláštěná díly z materiálu Duroplast. Zavěšení kol přední nápravy bylo nezávislé s trojúhelníkovými vzpěrami, zadní náprava byla řešena jako kyvná. Odpružení zajišťovaly příčná listová pera s teleskopickými tlumiči. Řízení bylo hřebenové, samozřejmě bez jakékoliv asistence. Elektroinstalace vozidla pracovala s napětím 6V. Vozidla typu tudor měřila na délku 3555 mm, jejich šířka byla 1504 mm a výška 1437mm. Základní objem kufru byl 415 litrů.
Verze kombi byla opatřena třetí vzhůru výklopnou zadní stěnou a zavazadelníkem se základním objemem 450 litrů, který bylo možno zvětšit na 1400 litrů po sklopení zadních sedadel. Tato verze mohla být vybavena elektrohydraulickou spojkou Hycomat.
Otevřené armádní verzi (kübelwagen), chyběla střecha a klasické dveře, střecha byla nahrazena plátnem a dveře byly pouze nasazovací, krom přední části byla karosérie plechová. Nadstandardní výbavou bylo přídavné topení a modifikované zapalování, které nesmělo rušit radiové vysílání.
Následovala řada inovací, které si ve zkratce připomeneme.
V roce 1967 to byla především úprava brzdového systému, kdy přední bubnové brzdy v provedení Simplex byly nahrazeny novým systémem Duplex a továrna začala nabízet variantu bez zadního sedadla, takovou malou dodávku.
V závěru roku 1968 přichází na řadu mírná revize motoru se zvýšením výkonu na 18kW (24,5 koní).
Začátkem roku 1969 díky úpravám výfukového potrubí, pístů a hlavy válců již motor dosahuje výkonu 19,1 kW (26 koní).
V roce 1974 se ojnice dočkaly jehlového ložiska, což snížilo potřebný poměr oleje a benzínu z 1:33 na 1:50 a motory mohly spalovat benzín jen o 79 oktanech.
Rok 1975 přináší bezpečnostní pásy na přední sedadla a o dva roky později se Trabant dočkal elektrických ostřikovačů předních skel.
V závěru roku 1980 přichází na řadu dvouokruhové brzdy a tvarově změněné nárazníky.
Rok 1982, automobilka vyrábí automobil s pořadovým číslem 2 000 000 a zadní dveře kombi dostávají první plynové vzpěry.
Rok 1983 přináší změnu elektroinstalace vozu z 6V systému na 12V a modely de Lux získávají vyhřívané zadní okno, nové halogenové žárovky H4 a poprvé se zde montuje ukazatel množství paliva. Důležitou technickou změnou je použití homokinetických kloubových hřídelí předního pohonu místo hranatých kardanových kloubů.
Od prosince roku 1985 jsou vozidla vybavována bezkontaktním elektronickým zapalováním a drobně se zvyšuje kompresní poměr.
A na závěr
Řady Trabantů, těchto vysněných a a těžce dostupných autíček německého lidu, zaplnily na podzim roku 1989 pražské ulice poblíž německé ambasády, kde byly ponechány svému osudu po odchodu svých majitelů na západ. Staly se rovněž námětem plastiky Davida Černého s názvem Quo vadis, jejíž bronzový odlitek nyní stojí na zahradě německé ambasády u Lobkovického paláce v Praze na Malé Straně.
Dnes jsou však tyto taky autíčka vyhledávanými sběratelskými kousky, obzvláště zelené, ty údajně přinášejí štěstí, které bude potřebné také při louskání záludných otázek kvízu.
Jak na keš
Vylouskané odpovědi jednoduše dosadíme do níže uvedených souřadnic a můžeme vyrazit za pokladem.
N 49°4X. XXX kde X. XXX = FBAC + DEF - AFBD + EEA
E 018°0Y. YYY kde Y. YYY = BFAC - FE - AFC + AEF
Při luštění tohoto jednoduchého kvízu přeji dobrou zábavu.
Pozor některé keše série budou v logbooku obsahovat bonusová čísla , která budete v budoucnu potřebovat.
Stupně vítězů.
Zkontrolujte Vaše řešení.
Keše série.
- Geokočáry reálného socialismu 1 - GAZ 21
- Geokočáry reálného socialismu 2 - Škoda 440
- Geokočáry reálného socialismu 3 - Fiat 126p
- Geokočáry reálného socialismu 4 - Wartburg 311
- Geokočáry reálného socialismu 5 - Oltcit Club 11R
- Geokočáry reálného socialismu 6 - Zastava 1100
- Geokočáry reálného socialismu 7 - Moskvic 2140
- Geokočáry reálného socialismu 8 - TATRA 600
- Geokočáry reálného socialismu 9 - Fiat 125p
Použité zdroje:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Trabant
- https://www.garaz.cz/clanek/legendarni-trabant-byl-priserne-mizerny-i-chytre-inovativni-21000446
- Takto jej soudruzi z NDR vyráběli
- Něco pro zasmání nakonec. Traboš jako bojové vozidlo
Historie keše:
3.8.2021 Publikace keše
4.4.2024 Kontrola keš, vyčištění,oprava popisú keše a doplnění tužky