Každou neděli ve dvě odpoledne, jsme sedávali s dědou v kuchyni.
Na plotně uzená polévka s kroupama a ve starém rádiu pohádka...
Horalovo štěstí
Bylo, nebylo, na nedalekém kopci, odkud je výhled do čtyř světových stran, ale hlavně na devět skalisek nebylo vůbec nic zajímavého, prostě nula. Tak tam žili dva manželé, horal s horalkou a ti měli šest synů, sedm slepic a jednoho osla.
Jednou za sedm dní chodili společně na dvě místa u jedné skály. Chodili, i když byla venku nula. Horal s sebou brával osm metrů lana, jen pro jistotu, nikdy ho zatím nepotřeboval, ale co kdyby. U skály zakopl a přímo před nosem uviděl čtyřlístek a cítil, že se na ně konečně usmálo štěstí.
Právě tehdy se rozhodli, že půjdou hledat schovaný poklad...
Děda je už dávno v nebi a rádio je kdo ví kde...
Caches by Nedozu
