Na dohled od Dejvického Kulaťáku sídlí hned dvě významná doupata českých chemiků: Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd (UOCHB) a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT).
Vědci velmi často bývají stranou pozornosti, přesto se vsadím, že jste o některých slavných českých chemicích již slyšeli. Jedním z nich je profesor Jaroslav Heyrovský, který vynalezl analytickou metodu zvanou polarografie a je jediným českým nobelistou v oblasti přírodních věd. Snad by vám mohlo být povědomé i jméno dalšího významného chemika, tentokrát s vazbami přímo na Dejvice a UOCHB: profesora Antonína Holého, objevitele antivirotik cidofovir, adefovir a tenofovir, což jsou látky, které jsou dnes používány pro léčbu HIV, žloutenky typu B nebo virových zánětů. A v neposlední řadě byste mohli znát i vynálezce kontaktních čoček, profesora Otto Wichterleho, který až do komunistických čistek působil v Dejvicích na VŠCHT.
Jak vidíte, i v tak malé zemi, jako je Česká republika, a konkrétně i v Dejvicích působila a působí celá řada významných chemiků, kteří si zaslouží náš obdiv a připomenutí, třeba formou kešky.
Nemusíte se bát luštění, na obtížnosti 4 má podíl hlavně vlastní odlov.
Co vás čeká? Předně domácí úkol.
- Každý chemik musí umět počítat. Pro všechny chemické experimenty je totiž nutné vědět, kolik máte navážit reaktantů a jestli vám vznikající vodík jen hezky probublá reakční směs, nebo vyhodí do vzduchu celou laboratoř. Z čeho výpočty vycházejí? No přece z chemické rovnice!
Vyčíslete rovnici:
- Nejeden chemik se dostal do situace, že by se rád napil něčeho dobrého a u sebe v laboratoři měl pouze 0,5 L 99% ethanolu, 10 ml rumového či jiného aroma a 500 ml vody. Takový žíznivý chemik by uvedené ingredience smíchal a uhasil svou žízeň. Zkuste vypočítat, kolik (objemových) procent alkoholu by měl připravený drink a kolik by ho bylo. Malá nápověda pro vás, využijte tzv. směšovací rovnici.
A) 1010 ml 49% alkoholu (A = 7)
B) 1010 ml 36% alkoholu (A = 5)
C) 560 ml 28% alkoholu (A = 3)
D) 560 ml 9% alkoholu (A = 1)
- Jedním z mnoha chemických odvětví je analytická chemie, která ve zkratce zkoumá, co je ve vzorku (kvalitativní analýza) a kolik tam toho je (kvantitativní analýza). Využívá k tomu celou řadu principů, včetně mnoha oblastí spektra elektromagnetického záření. Jednou z hezkých demonstrací využívajících viditelnou složku záření jsou tzv. plamenové zkoušky kationtů, při kterých dochází ke zbarvení plamene vlivem prvku, který do plamene vneseme. Mimochodem, stejným způsobem vznikají i barvy ohňostroje! Prohlédnout si, jak který prvek zbarví plamen, si můžete třeba na tomto videu (https://www.youtube.com/watch?v=nS77SPywI9w).
Vaším úkolem je zjistit, který prvek způsobil zbarvení plamene na obrázku. Číslo B je pak rovno protonovému (atomovému) číslu tohoto prvku.
- Chemie už dávno není jen o roztocích. Postupem času se ke slovu dostávají různé nanomateriály, jako třeba nanočástice. Díky rozptylu světla na nanočásticích a jevu zvanému plasmonová rezonance mají nanočástice úplně jinou barvu, než velké kusy stejného materiálu. Konkrétní barvu ovlivňuje několik parametrů, například materiál nanočástic, chemická úprava jejich povrchu, tvar a v neposlední řadě také velikost samotných nanočástic. Dokážete správně přiřadit materiál k nanočásticím na obrázku? (shora dolů)
- platina - zlato - stříbro (C = 2)
- zlato - stříbro - platina (C = 4)
- stříbro - platina - zlato (C = 6)
- platina - stříbro - zlato (C = 8)
5) Vrátíme se ke známým českým chemikům. Ve kterém roce získal Jaroslav Heyrovský Nobelovu cenu? Ciferujte rok a získáte D.
6) Kolik atomů fosforu je v jedné molekule tenofoviru, antivirotika objeveného Antonínem Holým? Stejnou hodnotu má E.
Máte úkol vyřešený? Tak teď si udělejte výlet do Dejvic. U vchodu do UOCHB (Stage 1) vidíte nalevo skleněnou tabuli. Ciferujte velké trojciferné číslo na červeném poli a získáte F. Poté se vydejte k VŠCHT (Stage 2) a zjistěte, kolik celkem je svislých tyčí mříže na všech dveřích. Je jich přesně G.
Máte vše potřebné? Výborně, nyní již hurá na samotný odlov. Nebo si nejdříve podáte přihlášku na VŠCHT? :-)
Místo bývá zamudleno, tak dávejte pozor. Není potřeba rozebírat zeď, keška je jinde. Kešku z úkrytu vytahujte a vracejte opatrně, není to test síly.
Za betatest děkujeme Koudeymu.