Vážené kolegyně a kolegové, jsem tady opět s novou sérií keší tentokrát na téma poválečných automobilů. Co o nich víme? Téměř nic, a proto si dovolím toto téma trochu víc přiblížit.
Dříve narozeným, připomínané modely občas vytlačí slzu nostalgie a otázky kvízů, na kterých bude tato série založena, jim budou připadat směšně lehké, naopak mladší z nás těžce potrápí. Celá série, jak je u mne zvykem, je opět založena na třech P, tedy poznání, procházka a poklad. Keše budou jako vždy uloženy v krásném prostředí Poodří.
Počátky poválečné výroby automobilů v NDR
Německá demokratická republika byla doslova rájem automobilů s dvoutaktním motorem. Tento motor si jistě spojíme se značkami Trabant, Wartburg, DKW (po válce IFA). Jen málo pamětníků si vzpomene na předchůdce Trabantu, tudor AWZ P70 z automobilky v Cvikově.
Historie dvoutaktu sahá až do roku 1860, kdy pan Etiene Lenoir získal patent na plynový agregát s dvoudobým cyklem. Jeho problémem je vyšší spotřeba, exhalace a také hlučnost. Výhodou je jednoduchá konstrukce, slušný měrný výkon a pružnost. Díky těmto vlastnostem se dvoutakty u našich západních sousedů významně rozšířily a do roku 1991, kdy byla ve východním Německu ukončena výroba Trabantů, jich bylo vyrobeno víc než pět milionů.
V této části bych chtěl podrobněji popsat poválečnou historii jedné z německých automobilek a to závodu v Eisenachu.
Tato továrna před válkou patřící firmě BMW se v roce 1945 napůl zničená, ocitla ve východní okupační zóně. Ještě v témže roce se rozjíždí produkce automobilů BMW modely 321, 326, 327 a nový model 340. V roce 1952 je továrna znárodněna a přejmenována na EMW ( Eisenacher Motorenwerk ). Přichází spory s firmou BMW a v roce 1955 tady definitivně končí výroba luxusních modelů značky BMW.
Z rozhodnutí vlády je do Eisenachu v roce 1953 převedena výroba posledního předválečného modelu DKW F9 ( IFA F9 ) ze závodu v Zwickau, jako jednoho ze dvou základních modelů nového východoněmeckého automobilového průmyslu. Tím druhým byl DKW F8, který se stal základem pro vozy AWZ P70 a Trabant.
IFA F9 se vyráběla v celkem 7 provedeních karoserie pod typovým označením EMW 309-1 až 309-9 do roku 1955 a bylo vyrobeno 38 783 kusů vozů. Používané typové číslo trojčíslí odkazovalo na značku BMW a bylo tichým protestem proti tomuto vládnímu zásahu.
EMW 311 typ Wartburg
Legenda o vývoji tohoto automobilu vypráví, že byl vyvíjen načerno, bez požehnání strany a vedení státu. Tehdejší ředitel automobilky Martin Zimmermann odjel s právě dokončeným prototypem do Berlína, kde jej chtěl představit na ministerstvu strojního iženýrství. Odpovědný ministr však nebyl přítomen, a tak jej ředitel představil soudruhům z ústředního výboru SED (Socialistické strany Německa). Strana nemohla ignorovat překvapivou iniciativu dělnické třídy, byť znamenala porušení stranické discipliny a vládních cílů. Ředitel byl po právu odměněn pokutou ve výši 5 tisíc marek za neoprávněné použití materiálových zdrojů a automobil byl schválen do výroby. Odměna za vývoj nového automobilu se poté rovnala výši pokuty, prostě i tehdá platilo, že přílišná iniciativa škodí.
Technická data
Použitá technika byla v počátcích výroby převzata z předchůdce Wartburgu 311 a to automobilu IFA 9. Původní dvoudobý, tříválcový, vodou chlazený motor o objemu 900 cm3 prodělal drobné konstrukční změny, jejichž výsledkem bylo zvýšení výkonu motoru na 28 kW. Původní rozdělovač z motoru IFA 9 byl nahrazen třípáčkovým přerušovačem. Elektrická soustava vozidla byla provedena jako 6V, zapalování bylo použito bateriové. Pořadí zapalování jednotlivých válců bylo nově stanoveno na 1-3-2. Výkon motoru umístěného před přední nápravou, byl přenášen přes suchou, jednokotoučovou spojku na přední kola. Převodovka byla použita čtyřstupňová se synchronizací na třetím a čtvrtém stupni, opatřená vypinatelným volnoběhem. Páka řazení byla pod volantem. Přední kola byla nezávisle zavěšená a odpružená příčným listovým perem. Zadní náprava byla naopak tuhá, rovněž odpružená příčným listovým perem, umístěným nad ní. Obě nápravy disponovaly teleskopickými tlumiči. Řízení bylo hřebenové, mazání centrální, provozní brzdy jednookruhové, hydraulické s účinky na všechna kola. Ruční brzda mechanická s účinkem na zadní kola. Byla vyvinuta zcela nová čtyřmístná karoserie s velkým zavazadlovým prostorem (0,420 m3) . Posouvatelná přední sedadla, ovládání víka kufru z kabiny vozidla, umístění záložního kola pod sklopnou deskou v zavazadelníku byly na tuto dobu nevídané inovace. Rovněž pak větrání kabiny vyklápěcími okénky a stahovacími okny nebylo zcela běžné. Palivová nádrž o obsahu 40 litrů byla umístěna v zadní části vozidla, jako pohonná směs sloužil benzín promísený s olejem v poměru 25:1. Pohotovostní váha vozidla byla 960 kg, užitečné zatížení pak bylo 370 kg. Spotřeba paliva se pohybovala kolem 8 l/100km. Wartburgy 311 se vyráběly v řadě karosářských variant. Pokud mám správné informace, jednalo se snad až o 11 variant.
Jak na keš
Vylouskané odpovědi jednoduše dosadíme do níže uvedených souřadnic a můžeme vyrazit za pokladem.
N 49°4(A+C). (D-E)(B-A)(D-B+A)
E 018°0(D+E-C). (2*C)(A+D)(E+F-B)
Při luštění tohoto jednoduchého kvízu přeji dobrou zábavu.
Pozor některé keše série budou v logbooku obsahovat bonusová čísla , která budete v budoucnu potřebovat.
Stupně vítězů.
Zkontrolujte Vaše řešení.
Keše série.
- Geokočáry reálného socialismu 1 - GAZ 21
- Geokočáry reálného socialismu 2 - Škoda 440
- Geokočáry reálného socialismu 3 - Fiat 126p
Použité zdroje:
- https://eisenacher.cz/index.php/historie-vyroby-automobilu-v-eisenachu/
- http://wartburg311.sweb.cz/testy/t1956/t1956.html
- takto vypadal a běžel motor
Historie keše:
30.1.2021 Publikace keše
20.5.2021 Kontrola keše, doplnění tužky
2.10.2021 Kontrola keše, vyčištění, doplnění tužky
1.6.2023 Kontrola keše - výměna krycího obalu, doplnění tužky
28.3.2024 Kontrola keše, výměna logbook, doplnění tužky