Umístění

Vysoké hromady skrývající odpadky – to je již dlouhou dobu nová dominanta oblasti cca 2km JVV od Benátek nad Jizerou, kde byla založena skládka v bývalém vojenském prostoru.

Původní nejvyšší bod oblasti, Benátecký vrch (251 m), se nyní krčí pod vedlejší novou „horou“. Benátecký vrch je nejvyšší významný vrchol Vrutické pahorkatiny. S tímto vrchem souvisí přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem, která se nachází cca 2,5 km na JJV a nyní je její součástí i kus rezervace divokých koní a praturů u Milovic. Viz keš GC5M1ZW – Divoké koně od kolegy majopes.

O skládce

Skládka v Benátkách nad Jizerou je nejen největší skládkou společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., ale také největším zařízením tohoto druhu v České republice vůbec. Skládka byla založena v letech 1993-1994. Lokalita je vhodná k danému účelu po geologické, geotechnické i hydrogeologické stránce. Při rozšiřování byla nalezena i nevybuchlá munice, především granáty. Velká část střeliva byla ale objevena v 90. letech při realizaci areálu.

Firma zde zaměstnává okolo 120 zaměstnanců. Sváží komunální a separované odpady od občanů z okolí zhruba padesáti kilometrů od Benátek nad Jizerou. To čítá cca 100 obcí (ca 100.000 obyvatel). Kapacita skládky je projektovaná až na na 6,2 milionu m3 odpadu.

• skládka TKO a PO skupiny S-NO - skládka nebezpečných odpadů (skupina S-NO je určena pro kategorii nebezpečné odpady, jejichž vodní výluh překračuje limity III.tř. vyluhovatelnosti. U těchto skládek se vyžaduje vícevrstvé kombinované těsnění, čištění průsakových vod a odplynění.)
• Celková kapacita skládky je 4 449 000 m³
• Plocha areálu je 45 ha a z toho skládkové těleso 27,1 ha
• Roční návoz odpadů činí 200 000 t

Zdroj energie

Skládky komunálního odpadu jsou místem, kde lze vhodně využít energetický potenciál skládkového plynu. Tento plyn, obsahující dostatečné procento metanu, muže sloužit jako palivo pro kogenerační jednotky nebo energetická zdrojová soustrojí.

Skládka má zavedené plynové hospodářství, trubní systém po celém tělese, vývěvu, která metan vytáhne a předá ho do kogenerační jednotky. V ní jsou motory, které z něj vyrábí elektrickou energii. Za měsíc se vytáhne 300 – 350 tisíc m³ plynu a vyrobí se zhruba okolo 500 MWh, přičemž asi 80 MWh je pro vlastní spotřebu. Zbytek je dodáván do sítě. Využívá se i toho, že jde z motorů přebytečné teplo, které je zachytáváno potrubním systémem a vytápí se s ním třídící linka a administrativní budova.

• Typ kogenerační jednotky: 2 x Tedom Cento T160 CON BIO
• Instalovaný elektrický výkon: 320 kW
• Instalovaný tepelný výkon: 162 kW
• Rok instalace: 2008

Zdroj financí města

Vlastník skládky odvádí roční poplatky městu Benátky nad Jizerou a to ve výši od 40 mil. Kč (2015) do skoro 80 mil. Kč (2020).  Skládka je tak velmi významným příspěvkem do rozpočtu a umožňuje zastupitelstvu nadstandardně zvelebovat město, jakož i sponzorovat velmi velké množství sportovních klubů a aktivit.

Negativní projevy

Negativní projevy má pochopitelně každý průmysl, ten odpadní není výjimkou.

• Častý zápach ze skládky
• Zvýšený provoz nákladních automobilů, neboť město i přes proklamace nevybudovalo sestupnou komunikaci od nájezdu na D10, která by umožňovala vozům s odpady mířícím na skládku míjet město.
• Občasné menší či větší požáry a s tím související nebezpečný kouř

Velké požáry

• 2009 – zahoření plochy o rozloze ca 100 x 100 metrů
• 2009 – 10 jednotek PO, zahoření plochy o rozloze ca 100 x 200 metrů, hustý dým se štiplavým zápachem, nebezpečí toxických zplodin, varování občanů, zatím asi největší požár této skládky
• 2011 – 6 jednotek PO s 9 vozy – vysoké plameny z tělesa skládky
• 2016 – 8 cisteren – vyhlášen 2. poplachový stupeň, oheň pod kontrolou za 2 hodiny
• 2019 – 5 jednotek PO – zahoření plochy cca 200 m²