Na úvodních souřadnicích kešku nehledejte. Zde můžete zaparkovat, protože tu je výchozí bod pro odlov kešky.
Poslední okamžiky 2. světové války v Suchdole n.O. a Kletném
Na počátku roku 1945 stálo fašistické Německo po téměř 6 letech války na prahu porážky.Těžké boje o Ostravu a celou Moravskou bránu však měly teprve začít. Ostravsko bylo v té době poslední průmyslovou oblastí, která Německu ještě zůstala, proto její obraně Němci věnovali mimořádnou pozornost. Moravská brána byla strategicky důležitou ústupovou cestou nejen pro vojsko, ale i pro německé civilní obyvatelstvo z oblasti Sudet. Do zahájení „Ostravské operace“ Rudé armády dne 10. března 1945 se německým silám podařilo vybudovat rozsáhlý obranný systém, který dosahoval hloubky 40-50 km.
II. světová válka se obyvatel německého Suchdolu (Zauchtel) dosud dotýkala jen nepřímo, pomineme-li hrozbu spojeneckých náletu, na které si museli zvykat od léta 1944. Téměř všichni schopní suchdolští muži, ať už dobrovolně nebo z povinnosti, narukovali v průběhu války do německé armády a dalších složek brané moci. Postupně do obce přicházely stále častěji smutné zprávy z fronty o padlých otcích a synech. Tak jak přibývaly symbolické březové kříže u pomníku padlých (na místě dnešní sochy J.A.Komenského před budovou ZŠ) spolu s dalšími sociálními projevy „totální války“, tak si mnozí teprve teď začali uvědomovat co válka vlastně znamená pro ně samotné a osudy jejich rodin. Situace na všech světových frontách již většinu německého obyvatelstva nenechávala na pochybách, že tato strašná válka, kterou svým postojem a sympatiemi k Hitlerovi a jeho zvrhlé fašistické ideologii napomohli rozpoutat, se blíží ke svému konci a dotkne se nyní i přímo jejich domovů a jich samých. V lidech s blížící se frontou sílil pocit beznaděje, zděšení a strachu z toho co přijde. V tomto období na psychiku každého jedince působily své i stále častější přelety spojeneckých letadel doprovázené nepříjemným kvílení sirén, přímé bombardování, útoky na železnice, komunikace a další strategické cíle či pozdější rušivé noční nálety v režii sovětského letectva.
Výnosem führera byl do života uveden „Volksturm“, k jehož výcviku byli povoláni všichni suchdolští muži od 16-ti do 60-ti let. Dne 12.11.1944 se „Volksturm“ poprvé sešel k slavnostní přísaze. Jednalo se o jednotky domobrany - poslední zálohy určené k obraně Třetí Říše. Ze Suchdolu bylo odvedeno celkem 305 mužů, kteří byli urychleně cvičeni ke střelbě z pěchotních zbraní, zacházením s ručními granáty a pancerfausty.
Prvním velkým projevem znepokojení místních obyvatel bylo v lednu 1945 rychlé vyklizení a evakuace vojenského lazaretu, který byl v Suchdole zřízen dne 20.11.1943 v budově měšťanské školy (stará budova ZŠ). Každodenně přicházely do městyse ustupující jednotky Wehrmachtu. Některé zde strávili i několik týdnů a kladly si přitom na městys nesplnitelné požadavky. Během poslední válečné zimy projíždělo Suchdolem několik vlaků s transporty vězňů z likvidovaného koncentračního tábora v Osvětimi. Transportům je věnovaná keš Transport smrti z Osvětimi (https://coord.info/GC7R55B).
Koncem zimy bylo započato s budováním obranných postavení a zákopů i v Suchdole. V polích před městysem (směrem k Hl. Životicím) byly postupně budovány zákopové linie, kulometná hnízda a palposty pro baterie děl a minometů. Ve sklepích obytných domů byly zřizovány kryty, a některé usedlosti s přilehlými stodolami byly opevňovány a upravovány pro boj. Mezi domy byly připraveny pozice pro minometnou a ústupovou kulometnou palbu. Na přístupových místech do obce a místech předpokládaných hlavních náporů Rudé armády byly prováděny protipěchotní a protitankové zátarasy. Na pomoc vojsku a „Volksturmu“ (něm. domobrana) při budování těchto pozic byly zde nasazeny zákopnické jednotky organizace „TODT“. V rámci této německé pracovní organizace pracovalo v Suchdole a okolí po dobu jednoho měsíce asi 200 nuceně nasazených českých studentů z Prahy a Pardubic. Byli ubytováni v budově obecné školy (dnes fy. Agrosumak a.s.). Silniční i železniční most přes řeku Odru byl zaminován a připraven ke zničení (před příchodem RA byly oba poškozeny výbuchem a pro voj. techniku neprůjezdné).
Obranné postavení německé armády u Kletného využívalo výhodného terénu předhůří Oderských vrchů. Především v prostoru Kletné–Jestřábí–Fulnek bylo využito zalesněného kopcovitého území k vybudování pásem zákopových linií s důmyslným propojením starých důlních děl a lomů. V oblasti Kletné kopalo zákopy od počátku března do poloviny dubna 1945 asi 150 pracovníků organizace „TODT“. Přibližně 50 českých studentů bylo ubytováno v domě č.p. 27 (pracovali od 8-16 hod.) Na konci vesnice na silnici směrem k Jestřábí byl vybudován protitankový zátaras. Na Kletné, strategicky důležitém bodě německé obrany, postupně vznikly tři hlavní obranné pásma.
Poslední týden v dubnu 1945 již bylo slyšet dunění děl a hluk blížící se fronty. Po té, co asi 10 km na východ bylo po dělostřelecké palbě vidět mnohé požáry a ustupující něm. vojenské jednotky promísené s civilním obyvatelstvem překotně prchaly Suchdolem, začali se někteří místní obyvatelé připravovat také na útěk. Několik jich odešlo již 2. května. Většina pak 3. května, kdy přišel z okresního vedení rozkaz k okamžité evakuaci městyse. Ráno za deště a sněhu vyjížděli sedláci s připravenými potahy a ti méně majetní jen s ručními vozíky vezoucí to nejnutnější co
uvezli a unesli. Jejich strastiplná cesta vedla přeplněnou silnicí přes Mankovice, Vražné a Bělotín nebo přes Odry s nejistým cílem směrem na západ. Kolony ustupující německé armády byly soustavně napadány sovětským letectvem a při těchto leteckých útocích zahynulo i mnoho civilistů. Krátce po té co téměř všechno obyvatelstvo opustilo městys, byl všechen dobytek „Volksturmem“ vyhnán ze stájí a hnán směrem k Odrám. Byl to děsivý pohled, když více jak 1000 kusů zdivočelého dobytka se hnalo obcí a po polích.
Začátkem dubna 1945 dorazilo do Suchdolu n.O. a Kletného německé vojsko, které postupně obsazovalo připravené bojové pozice. V tomto prostoru se jednalo o jednotky 4. horské divize, která byla součástí skupiny armád „Střed“ (začátkem května 1945 byla největším a nejsilnějším seskupením německých armád) pod velením nechvalně proslulého německého polního maršála Ferdinanda Schőrnera, která měla zastavit nebo alespoň zpomalit rychlý postup Rudé armády.
Hlavní síly 4. ukrajinského frontu tvořené 60., 38., 18. armádou a 1. gardovou armádou v rámci Ostravsko operace osvobodily dne 23. dubna město Opavu a dne 30. dubna Ostravu. Vojska 38. armády generálplukovníka K. S. Moskalenka následně začala stíhat nepřítele přes Klimkovice směrem na Fulnek a k Novému Jičínu. K 5. květnu, kdy byla započata tzv. Pražská útočná operace, došlo ke značnému přeskupení jednotek 38. armády na linii frontu v prostoru Bartošovice – Pustějov – Hladké Životice – Stachovice – Fulnek, a to právě v době před hlavním útokem na Suchdol n.O. Došlo zde tedy k značnému přesunu vojska a výměně bojových jednotek.
Další historii se dozvíte v keších Boj o Kletnou a Boj o Suchdol nad Odrou.
