Ti šmejdi na nás útočí z vrchů okolo cest a naše taktika je k ničemu. Na volném prostranství jsme se seskupili, ale Armínius poradil vzbouřeným kmenům, aby neútočili. Nemůžeme zde stát do nekonečna a tak vstupujeme opět do lesního porostu roztroušeni v dlouhé řadě. Útok na naše řady je velký. Již padla veškerá římská kázeň díky, které vždy vítězíme. Prchám do hvozdů. Okolo vidím barbary jenž dobíjí mé bratry legionáře a naše velitelé krvavě obětují na vyvýšených místech určeným jejich bohům. Jejich druidové mají žně, dnes je potupný den pro mou XVII legii. Dobíhám pod obří oltář - pařez cheruzků, nemám svůj meč. Přede mnou padl náš orlonoš. Beru do ruky orla naší legie a zahrabávám ho pod pařez, aby nepadl do rukou barbarů... Vitellius Qvantus Liberius se rok před koncem své služby v armádě ztratil v Teutoburském lese. Orel XVII legie se již nikdy nenašel. Římský císař Octavianus Augustus ještě týdny po bitvě křičel vare, vare, rede mihi legiones meas! ( vare, vare, vrať mi mé legie ). Legie XVIII, XIX již nebyly nikdy obnoveny. XVII legie byla vždy záhadná. Její znaky nebyly známy a v záznamech o zničených legiích v Teutoburském lese byly uvedeny legie XVIII a XIX, třetí byla zničená teoreticky XVII, ale záznamy se o ní v prachu dějin vytratily. Augustus měl legie očíslované od jedné do dvacáté druhé číslo 17 nenese nějaké špatné znamení, tak proč nejsou o ní žádné zmínky krom vzniku. Dle historiků padla a zmizela v Africe. Všechny legie byly vždy obnoveny, až do zániku těchto legií jejichž čísla byla vynechána, ale která třetí legie opravdu padla v Teutoburském lese? Standarty a znaky legií byly vráceny za vlády caesara Tiberia a Galigula, avšak znak XVII nebyl nikdy znám natož nalezen.
Jak na keš: N 50´ 44. (A+2) (D-2) (A), E 014´ 24. (A) (B-2) (2xC)
Nezapomeň si opsat letopočet pro mega bonus.