Vánoční kapr
K Vánocům už dlouhá léta neodmyslitelně patří několik tradic. Jednou z nich je také štědrovečerní večeře, během níž se podává smažený kapr. Jak se ale vůbec tato ryba dostala na sváteční stůl ?
První zmínka o kaprovi na "vánočním" jídelníčku byla zaznamenána v polovině třináctého století, kdy se podle františkánského mnicha Viléma z Rubruku objevil na dvoře mongolského chána, jehož manželka byla křesťanka, a tak si tuto tradici zřejmě přenesla i do vzdáleného Mongolska. Chov ryb a rybníkářství mají dlouhou tradici i u nás, o chovu kaprů se zmiňuje už Kosmova kronika. Píše se v ní o rybníku a slupu k lovu ryb darovaných v 11. století Sázavskému klášteru knížetem Břetislavem I. Do českých zemí se kapr dostal díky klášternímu hospodářství. Z produkce ryb se následně stal skvělý obchod a od středověku se nejen v českých zemích rozšířilo rybníkářství.
Některé prameny odkazují na kapra na "naší" štědrovečerní hostině už v 17. století, ale o jeho větším rozšíření se dá hovořit až od 19. století, kdy se stal oblíbeným postním pokrmem měšťanské společnosti v čase Vánoc. Právě tehdy totiž došlo k obnově řady rybníků a ryby se staly dostupným i levnějším artiklem. Od této doby se kapr stal tradičním vánočním pokrmem. Ryby však na štědrovečerní stůl patřily i před příchodem kaprů. Strava při svátcích a půstu se pochopitelně liší podle regionů a také podle sociálních vrstev. Ryby často konzumovala vyšší společnost, která měla na stole třeba lína nebo sumce. Zato v chudých regionech se jedlo skromně, střídmě a jednoduše. Zatímco řada vánočních tradic do dnešní moderní doby nevydržela, kapr na jídelníčku zůstal. Pravděpodobně je to proto, že se jedná o postní jídlo, a i nevěřící lidé udělají alespoň párkrát za rok výjimku. Rodiče si také připomenou své dětství, kdy kapra jedli se svými rodiči, a chtějí to dopřát i svým dětem.
Vánoční kapr se nejčastěji připravuje smažený, může mít však i řadu dalších podob. Oblíbený je například kapr na modro či na černo. Kapr na černo je dokonce daleko tradičnější. Jedná se o nejstarší dochovaný štědrovečerní recept rybího pokrmu. Kapr se však připravoval také na pivě, na másle nebo na šalvěji. A zapomenout nesmíme ani na rybí, tedy kapří polévku. V 19. století, když lidé chodili na romantické procházky za hradby města, například k vodě, vznikala řada rybáren a hostinců, kde se seznamovali s rybami v nejrůznějších úpravách. Rozšíření kapra na štědrovečerním stole je otázkou především střední Evropy. Kromě České republiky se kapr jí také na Slovensku, v Polsku, ale i v Rakousku nebo v některých oblastech Německa. V čase Rakouska-Uherska žilo velké množství Čechů například ve Vídni, ale také na Slovensku. Země si byly především nábožensky a kulturně velmi blízké, a tak se jednotlivé regiony navzájem inspirovaly.
Ovšem kapr spojený s bramborovým salátem, to je už spíše naše specialita. Samotné spojení smaženého kapra s bramborovým salátem se v českých kuchařských knihách objevilo v roce 1924, byla to však jiná verze než ta dnešní. V českém prostředí se bramborový salát ujal především díky kuchařským knihám Magdaleny Dobromily Rettigové a Marie Janků-Sandtnerové. Nová tradice kapra s bramborovým salátem se u nás vytvořila až po druhé světové válce.
Zdroj: www.tiscali.cz
Jak na kešku ?
Je to celkem jednoduché, informace hledejte v trasových bodech (waypointech). Jen malý kousek cesty od doporučeného parkoviště se nachází Stage 1, kde naleznete kód potřebný k otevření zámku schránky na kešku. Pak se přesunete jen o pár kroků dál, na Stage 2 a zde naleznete indície potřebné k výpočtu finálních souřadnic. Potom už pokračujete nenáročnou procházkou k odlovení letošního "vánočního kapra".
Kešku naleznete na souřadnicích:
N 49° 2(B-D).DBB E 014° 3(B-A).0AC
Ověřte si výpočet finálních souřadnic:
