Kostel sv. Mikuláše Mystery Cache

Historie kostela

Dr. P. Jiří Wolný ve své Topografii moravské píše, že je farnost fryštacká v Zemských deskách po prvé jmenována roku 1480. Základ k prvnímu kostelu dali asi v 13. až 14. stol. majitelė panství lukovského, když založili Hrádek a osadili jeho okolí. Z kostela toho však nezůstalo nic, neboť nejstarší část nynějšího kostela, presbytář, pochází podle stavby a slohu asi ze začátku 17. stol. Románské nebo gotické prvky se vyskytují, stoji ale asi na starých gotických základech. Kostel byl od prvopočátku zasvěcen sv. Mikuláši a patřil pod patronát majitelů panství lukovského. J. Drábek sděluje ve své knize o Fryštáku, že podle popisu měl kostel okolo roku 1600 kromě hlavního oltáře ještě dva poboční a věž, na které byly tři zvony, z nichž největší měl nápis „Vlasti milá modli se"; menší zvon „Maria" a nejmenší „Václav". Teprve roku 1679 fryštacký rodák, farář bystřický,Tobiáš Schwach, dal vystavět na své náklady novou věž, která byla přistavěná ke kostelu a stála až do roku 1820. Roku 1820 rozšířil patron s obyčejným peněžním příspěvkem nejen zadní část lodi a zřídil kůr, ale vystavěl i vysokou věž s cibulovitou střechou. Věž dal krýt plechem, kostel šindelem. Listina o tom je ve farním archivu. Roku 1841 zničil požár jak věž, tak i šindelovou střechu kostela, věžní hodiny a roztavil zvony. Patron kostela, Josef Seilern, dal kostel i věž krýt kamenem, zevně i uvnitř opravit a novou sakristii postavit (stará byla za oltářem). Kromě toho obdaroval kostel bohatě různými potřebami. Kamenný kříž před kostelem je z roku 1763. Sakristie, kruchta zvaná, bývala dříve za oltářem a zůstala po ní jen kamenná veřeje, které vroubily vchod a dosud viditelné. Nynější sakristie byla postavena teprve po ohni roku 1841.

Náboženské boje ve Fryštáku

V 16. století prožil Fryšták jako jiná místa, náboženské boje. Většina farníků přijala učení Českých bratří a měli i své pastory, ale žádnou modlitebnu a bratrský dům. Modlitebna byla v Hrobicích, kam Fryštačané docházeli. Drábek sděluje, že roku 1571 byl postaven ve Fryštáku bratrský dům. Roku 1573 otevříli bratrskou modlitebnu s jedním zvonem a roku 1576 si založitli i vlastní hřbitov. Modlitebna a bratrský dům stály na místě, kde je nyní Hrubá hospoda, hřbitov byl pod ní. Při hlubším kopání na tomto pozemku se nalezlo množství lidských kostí. Drželo se však ústní podání, že bylo v těchto místech vojenské pohřebiště. Co je správné, se nedá zjistit. Bylo zásluhou patrona, že kostel a fara zůstaly majetkem katolíků. Žádný farář tam však pro neutěšené poměry dlouho nezůstal. Každý si stěžoval, že z toho, co mu bylo přiděleno, nemůže žít, kostel že nemá ani mešních rouch, ani zvonů, jen tři znesvěcené oltáře, na hřbitově že jsou pochováni jak katolíci, tak i nekatolíci. Kdy, kým, a jak byl provedena protireformace, není nikde uvedeno, snad jezuity z Vizovic. Byla asi velmi energická, neboť v 19. stol. z celé farnosti fryštacké zůstala pouze rodina Odstrčilů věrna víře evangelické. Farnost fryštacká byla v době náboženských bojů v 16. století velmi rozsáhlá, neboť k ní patřily také přechodně od roku 1480 do roku 1687 Kašava a Hvozdná, od roku 1373 do roku 1813 Lukov, od roku 1530 do roku 1843 Štípa, od roku 1630 do roku 1686 Slušovice, Zlín, Želechovice, od roku 1630 do roku 1736 Trnava a Všemina.

Hlavní oltář

Zbudovaný roku 1902, je dílem akad. sochaře Ferdinanda Neumanna z Kroměříže. Je z větší části z kararského mramoru. Na něm stojí deset pozlacených svícnů. Starý oltář byl jednoduchý, dřevěný, barokní z roku 1656.

Postranní oltáře přední

 S obrazy svaté Rodiny a svaté Notburgy. Do přístavbě kostela roku 1820 přibyly o dva další, s obrazy svatého Nepomuckého a svatého Václava. Oba maloval roku  1850 vídeňský malíř Brunner a hrabě Seilern je daroval kostelu. Od neznámých malířů malované obrazy z předních oltářů byly 1908 a 1909 nahraženy sochami Panny Marie Lurdské a svatého Josefa. Vyrobila je ve dřevě firma Petra Buška synové v Sychrově v Čechách. Obraz svatého Václava byl roku 1928 nahrazen kvůli špatnému stavu. Nového obrazu téhož světa a maloval je prof. Heller v Kroměříži.

Zvony

Nejstarší a zároveň nejmenší z nich – tzv. sanktusáček (z roku 1842), a další tři velké zvony Svatý Václav (1922), Panna Maria (1981) a Svatý Mikuláš (1981). Ani této farnosti se nevyhnuly válečné rekvizice zvonů – první v roce 1917 a druhá v roce 1942. 

Kazatelna a křtitelnice

 Pocházejí z doby novostavby kostela, ze začátku 17. století a byly po požáru opraveny. Křtitelnice je z mramoru a nad ní při zdi ze sádry sousoší svatého Jana, křtícího ​​Krista Pána v Jordáně.  

Varhany

 Předchozí, pocházeli z jednoho vídeňského kostela. Hrabě Seilern je zakoupil roku 1850 pro fryštacký kostel.  Byly sice opravovány, nacházeli se již v takovém stavu, že museli být nahrazeny novými. Ze starých varhan padly cínové píšťaly roku 1917 za obět válečného molochu a zůstala jen skříň. Roku 1931 byly objednány nové u firmy v Kutné Hoře.

Věž

Jak vypadala věž, zbudována Tobiášem Schwachem roku 1679, to se již nedozvíme. Nejspíš byla velmi vysoká a sestavena z několika cibulovitých tvarů různých šířek. Ta byla však roku 1731 bouří stržena. Věž roku 1820 postavená, byla též cibulovitá. Nynější střecha věže byla provedena dle plánů vrchniho Kopiče roku 1847. Věž z roku 1820 byla vystavěna za děkana Hrnčíře.

Hřbitov

Okolo kostela býval hřbitov. Zrušen byl roku 1820 a založen na místě nynějším. Kosti byly postupně vykopány a ukládány v kryptě pod kostelem.

Krypta

 Pod kostelem je dost rozsáhlá krypta, ve které byli jsou pochováni  páni z Lukova a byla dříve přístupná z lodi kostela i z venku. Vstup z kostely byl kryt velkou kamennou deskou. Nyní není po něm ani stopy, zmizel pod dlažbou. Druhý vchod byl pod prvním oknem naproti ,, bašty "a byl kryt kamenem. Kámen při opravě roku 1897 byl odstraněn, zeď zarovnána a zbyl jen větrací otvor. 

 Zdroj: kniha městečko Fryšták 1933

A) Ve kterém století probíhaly náboženské boje ve Fryštáku? Století Vám dá A.

B) Ve kterém roce byl zbudován oltář, který je dílem Ferdinanda Neumanna z Kroměříže. Poslední číslice letopočtu Vám dá B.

C) Ze kterého roku byl starý, dřevěný, barokní oltář? Třetí číslice letopočtu Vám dá C.

D) Ve kterém roce koupil hrabě Seilern varhany pro Fryštacký kostel? Třetí číslice letopočtu Vám dá D.

E) Ve kterém roce byly objednány stávající varhany? Třetí číslice letopočtu Vám dá E.

F) Ve kterém roce byl odstraněn kámen, který kryl vstup do krypty? Třetí číslice letopočtu Vám dá F.

G) Ve kterém roce byl zrušen hřbitov u kostela? Poslední číslice letopočtu Vám dá G.

H) Ve kterém roce byla postavena nynější sakristie? Třetí číslice letopočtu Vám dá  H.

I) Od kterého roku patřila přechodně k Fryštácké farnosti i Zlínská? Třetí číslice letopočtu Vám dá I.

N 49° A.BCD