Zima

Zima je jedno ze čtyř ročních období mezi podzimem a jarem střídajících se v mírných a polárních oblastech. Na severní polokouli nastává zima v době, kdy je na jižní polokouli léto, a obráceně. Astronomická zima začíná o zimním slunovratu, kdy je nejdelší noc a nejkratší den. Je obdobím s nejnižšími teplotami.

Časové vymezení zimy

Astronomická zima začíná zimním slunovratem (na severní polokouli zpravidla připadá na 21. prosince, na jižní na 21. června). Končí jarní rovnodenností (na severní polokouli zpravidla připadá na 21. března, na jižní 23. září). Přesný čas začátku je dán okamžikem slunovratu a rovnodennosti, v kalendáři mohou být termíny počátku a konce o den posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s přestupnými roky.

V meteorologii jsou souhrnným termínem (klimatologická) zima označeny měsíce prosinec, leden a únor (červen, červenec a srpen na jižní polokouli).

Příčiny zimy

Střídání ročních období je způsobeno odklonem zemské osy od roviny ekliptiky (o 23°27'). Polokoule, na které je zima, je poněkud odvrácena od Slunce, dopadá na ni méně slunečního záření a pod větším úhlem. To v principu vede k nižším teplotám.

A teď ještě něco k této keši:

Keš se nachází na výchozích souřadnicích, ale jak už to tak u challenge keší bývá, k zalogování "found it" je potřeba nejdříve splnit výzvu... Pravidla challenge keší naleznete na geowiki.

Podmínka výzvy pro tuto keš je:

Najděte jednu keš každý den v zimním období. Jedná se o časový úsek od 21. prosince do 19. března a tak je nastaven i ověřovač. A proč to je zrovna takto se dočtete níže v listingu.

Nálezy nemusí být shromážděny do jednoho roku, ale započítávají se do všech let vaší geocacherské činnosti.

Kontrolu výzvy najdete zde. Pomocí tohoto odkazu a nebo snímku obrazovky prokažte, že jste výzvu dokončili.

Proč se střídají roční období?

Střídání ročních období je dáno sklonem Země. Ten se při obíhání kolem Slunce nemění, takže vždy jedna strana Země (severní, nebo jižní) je více nakloněna sluníčku a je na ní léto. Zatímco ta druhá je odkloněná a je tam zima. To je také důvodem, proč léto a zima je na jižní a severní polokouli vždy jindy.

Mezi základní milníky pak patří rovník a dva obratníky: Raka a Kozoroha. Tím, jak je zemská osa nakloněna, tak Slunce pomyslně během roku prochází prochází těmito rovnoběžkami a střídají se roční období.

• Pro severní polokouli platí (tedy pro nás): jaro začíná v březnu, když Slunce prochází tzv. jarní rovnodenností, léto začíná během letního slunovratu v červnu, podzim začíná při podzimní rovnodennosti v září a zima začíná během zimního slunovratu v prosinci.
• Pro jižní polokouli platí (tady například pro Austrálii): jaro začíná v září, poté léto v prosinci, podzim pak začíná v březnu a zima je od června.

Proč roční období začínají vždy jindy?

Víceméně se vžilo, že jaro začíná vždy 21. března, léto 21. června, podzim 21. září a zima 21. prosinci. Ve skutečnosti jsou ale data začátku astronomického ročního období proměnlivá, záleží totiž nejen na sklonu zemské osy, ale také na trajektorii oběhu Země kolem Slunce:

• začátek astronomického jara tak kolísá mezi 19. až 21. březnem.
• začátek astronomického léta je mezi 20. a 22. červnem,
• začátek astronomického podzimu je 22., nebo 23. září,
• a astronomická zima začíná 21., nebo 22. prosince.

Kromě astronomických ročních období rozlišujeme také tzv. meteorologické jaro, léto, podzim a zimu. V tomto případě platí, že:

• jaro začíná 1. března a končí 31. května, jarní měsíce jsou: březen, duben a květen,
• léto začíná 1. června a končí 31. srpna, letní měsíce jsou: červen, červenec a srpen,
• podzim začíná 1. září a končí 30. listopadu, podzimní měsíce jsou: září, říjen, listopad
• a zima začíná 1. prosince a končí 28. února (29. února), zimní měsíce jsou: prosinec, leden a únor.

Kdy začíná zima až do roku 2030? Kromě roku 2023 a 2027 začíná astronomická zima vždy 21. prosince.

A ještě můj kalendář ke dni založení výzvy, že i já splňuji.