Tato keš je fyzickou bonusovou keší k sérii lab keší NEZAPOMÍNÁME. K odehrání této série potřebujete toto:
- Mobilní telefon se systémem Android nebo iOS a přístup k mobilnímu internetu
- Nainstalovanou aplikaci Adventure Lab labs.geocaching.com
- Odehrát lab keše NEZAPOMÍNÁME
Po odehrání hry lab keší se dostanete k finálním souřadnicím této bonusové keše. Proto tady ani ověřovač nedávám. Přeji vám příjemnou zábavu jak u série lab keší NEZAPOMÍNÁME, tak při odlovu tohoto bonusu.
Na podzim 1939 zahájilo v Hrotovicích aktivní činnost odbojové hnutí, které bylo organizováno Sokolem, později zde působila "Obrana národa", "Horácko I" a koncem roku 1944 i "Lenka-jih". Několik členů odboje bylo zatčeno mezi nimi Dr. Hanuš Sýkora, Štěpán Bouzar, Karel Rauš a bratři Lohniští, kteří byli fašisty umučeni. Zásluhou odbojářů, kromě jiného, bylo i vytvoření revolučního národního výboru v roce 1945 Hrotovicích. Osvobození obce bylo vykoupeno životy 114 hrotovických občanů a 36 příslušníků Rudé armády v důsledku tragického výbuchu na hrotovickém náměstí 8. května 1945.
Druhá světová válka si v našem městě vyžádala mnoho obětí. Jednou z prvních byl patnáctiletý Emil Pivoňka, který byl odeslán německými úřady z Jihlavy na práce do Berlína. Dálka od domova, těžká práce, ponižování a strádání přiměly mladého Emila k tomu, že ujede vlakem domů, což se mu stalo osudným. Byl zadržen a deportován do Terezínské pevnosti, kde pobyl dva měsíce. Pak byl vrácen zpět k původnímu zaměstnavateli na statek. Netrvalo dlouho a rodina obdržela sdělení, že 10. 10. 1941 zemřel.
V Hrotovicích žil a učil na zdejší škole RNDr. Bohuslav Hrudička.
Bylo to jeho první učitelské místo po absolvování učitelského ústavu v Brně. (1923) Od roku 1930 pracoval v Brně . V roce 1939 působil jako docent meteorologie a klimatologie na Přír. fakultě MU. Zapojil se domácího odboje. Byl zatčen (1941), zemřel 1942 (ve věku 36 let v konc. táboře Mauthausen na zápal plic. Je autorem mnoha vědeckých prací a publikace HROTOVICE
Za organizaci odbojové činnosti byl popraven 24. 6. 1942 v Kounicových kolejích berní úředník Štěpán Bouzar a 24. 10. 1942, v Muthausenu bratři Ladislav Lohniský a JUDr. Leopold Lohniský.
Pro domnělou ošacovací sabotáž byl odsouzen a v Kounicových kolejích v roce 1942 zastřelen Antonín Vitámvás.
Obětí rasové perzekuce byli Otto Rederer a jeho rodina.
Stal se jednou z mnoha obětí holokaustu. Byl vězněn v Terezíně, zahynul v koncentračním táboře Treblinka (Polsko).
Za ilegální činnost, kterou kryl rozsáhlou regionální prací, byl umučen v Dachau 10. 2. 1945 redaktor PhDr. Hanuš Sýkora.
Tajemník národního souručenství Karel Rauš byl zatčen za bránění okupačním důsledkům a ve vězení zemřel.
Za odbojovou činnost byl zatčen a odsouzen odborný učitel Jan Žalud. Přežil útrapy koncentračních táborů a v květnu 1945 se vrátil do Hrotovic za rodinou. Zjistil, bohužel, že jeho manželka, syn a tchyně zahynuli při hrotovické tragédii 8. května 1945.
Zavzpomínáme také na další, kteří útrapy války a věznění přežili. MUDr. Ota Kopl byl internován v ghettu Terezín (1942)a deportován do koncentračního tábora Osvětim (1943). Po válce žil a pracoval jako vynikající a obětavý obvodní lékař v Hrotovicích. Byl lékařem všem – od malých dětí až po stařečky, ochotný přispět na pomoc ať ve dne, či v noci. V letech 1948 – 1953 byl předsedou TJ Sokol a zasloužil se o stavbu sokolovny (1950) Se svou ženou Karlou (ředitelkou MŠ Hrotovice) aktivně působil v TJ Sokol Hrotovice a v ochotnickém divadelním souboru v Hrotovicích.
Neopomeňme připomenout i hrotovického učitele pana Jiřího Pavlíčka. V mládí byl vězněn v koncentračním táboře Terezín. Důvodem jeho zatčení byl vzdálený příbuzenský vztah k atentátníkovi Janu Kubišovi. Teta jeho maminky si vzala jako vdova s pěti dětmi vdovce Františka Kubiše, který si do nového manželství přinesl čtyři děti, z nichž jedno byl právě Jan.
Věznění přežil. Učil dějepis, zeměpis a tělesnou výchovu. Mnozí z obyvatel Hrotovic jsou jeho žáky. Se svou manželkou Milenou (učitelkou MŠ) se věnoval rozvoji a rozkvětu sportovních aktivit v Hrotovicích
28. října 1947 byl obětem hrotovické tragédie odhalen pomník na čelní straně zámku.
Vedle něho byla zazděna schránka se čtyřmi patronami. Tři z nich obsahují prsť z Osvětimi, Zborova a Mauthausenu, ve čtvrté jsou uloženy dobové dokumenty. V roce 1995 po rekonstrukci hrotovického náměstí byl v místě výbuchu umístěn památník se žulovým křížem, který na památku věnovala paní Ludmila Jonášová, původní majitelka hotelu Jonáš.
Mnoho dalších zajímavých informací je uloženo v MUZEU HROTOVICKA.
Umístění keše je cíleno, tak, aby symbolizovalo místa, kde byli tito lidé prožívali část svého osudu. Viz. hint.