Toto je bonusová keš. Abyste získali souřadnice fyzické schránky, je potřeba projít Adventure Lab Procházka po Čakovicích. Každá z labek vám prozradí indicii k výpočtu finále, vzorec najdete na konci listingu.
Praha-Čakovice jako městská část vznikla 24. listopadu 1990 a tvoří ji katastrální území Čakovice, Miškovice a Třeboradice.
Čakovice (německy Tschakowitz) jsou katastrálním územím Prahy. Je zde evidováno 63 ulic a 878 adres. Podle údajů Českého statistického úřadu zde ke konci roku 2019 žilo 11868 obyvatel.
Nejstarší známá zmínka o obci je v zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1088. Poté střídaly další církevní i světské vlastníky. Je jisté, že před rokem 1352 tu stál kostel. Ve středověku je v Čakovicích zmiňován statek či dvůr, roku 1698 se ve vsi nacházely tři dvory, které se v tomto roce soustředily všechny ve vlastnictví hraběte Františka Josefa Šlika, který je vlastnil až do roku 1740. V tomto období tvrz v prostředním dvoře přestavěl na zámek a byl patronem při stavbě druhého kostela. Při požáru v roce 1842 bylo zničeno přes polovinu vsi.
Vzpruhou, která obec opět uvedla do života, byla výstavba Pražského cukrovaru, který v roce 1850 založil Alexander Schoeller, majitel statků v Čakovicích, Miškovicích a Ctěnicích. Roku 1851 byla postavena silnice do Prahy. Roku 1872 byla přes Čakovice otevřena nová železnice a téhož roku vznikla v Čakovicích první pošta. Roku 1881 započala výstavba první čakovické školy (dnešní gymnázium) a roku 1881 byl též vysvěcen nový kostel. Roku 1913 začala být budována první kanalizace a dlážděna silnice. Roku 1921 byla zřízena obecní knihovna. 15. ledna 1926 byly Čakovice povýšeny na městys a roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze. Od roku 1947 začala rozsáhlá bytová výstavba pro n. p. Avia.
Nádraží Čakovice
Praha-Čakovice je železniční stanice na jednokolejné neelektrifikované trati 070 do Mladé Boleslavi a Turnova. Stojí v ulici Jizerská 78/2. Stanice je součástí Pražské integrované dopravy. Zastavují zde všechny osobní vlaky (směr Mladá Boleslav, Mělník a Praha) a rychlíky (směr Turnov a Praha).
Železniční stanice v Čakovicích byla zprovozněna roku 1872 zároveň s tratí Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy, staniční budova je z roku 1875. Od roku 1976 nese název Praha-Čakovice. Její budova je dochována v původní podobě, výdejna jízdenek s čekárnou jsou přístupné ze strany krytého nástupiště. Železná lávka pro pěší původně spojovala nádraží s podnikem Avia, v současnosti je nepřístupná.
Před staniční budovou je 5 kolejí dopravních a 3 koleje manipulační. Za nimi se ještě nacházejí koleje vlečky do Avie a na satalické straně je kolejiště rozšířeno o 4 manipulační koleje. Ve stanici je v provozu výdejna jízdenek. Provoz nádraží je obsluhován výpravčím, který přestavuje výhybky buď elektrickými přestavníky řadiči z dopravní kanceláře, nebo ručně na místě. Staniční návěstidla jsou světelná. Za měšickým zhlavím je na Cukrovarské ulici chráněný úrovňový přejezd.
Město Praha zvažuje prodloužení linky C pražského metra ze stanice Letňany. Konečnou stanicí by se stalo Nádraží Čakovice, na jehož místě by okolo roku 2030 mohl vzniknout dopravní uzel s návazností metra a železniční dopravy a kapacitní záchytné parkoviště.
Husův park
V místě dnešního parku se původně nacházel rybník a východně od rybníka zástavba domků, které tvořily historické jádro Čakovic. Jak dokazují historické snímky, rybník se na místě nacházel až do počátku 20. století. Po první světové válce se Čakovice natolik rozrůstaly, že bylo zadáno zpracování regulačního plánu, který mimo jiné nenávratně změnil původní tvář návsi. Regulační plán reagoval na tehdejší potřeby a tak došlo ke zrušení rybníku, odstranění několika původních domů a vybudování formálně založeného parku s dominantou v podobě sochy Mistra Jana Husa. Při té příležitosti zde zasadili osm javorů stříbrných.
Z původně vysazených osmi javorů se dochovalo šest. Strom u schůdků má uváděné stáří 120 let (r. 2015) obvod jeho kmene je 441 cm a výška 18 metrů (r. 2015). Má žebernatý kmen, který se ve výšce 3 metry větví v široce vějířovitou korunu o průměru 18 metrů.
Park prošel rozsáhlou revitalizací, 16.9.2020 byl slavnostně otevřen.
Školní kampus
Nejnovější budova školy byla otevřena v roce 2019. V ní najdete sedm kmenových tříd a tři odborné učebny. Je tu ale i nová tělocvična, velké společné prostory nebo terasa. Nová budova propojila hned několik školních budov dohromady a byl tak vytvořen nový centrální vstup s moderní šatnou. ZŠ Dr. Edvarda Beneše sídlí celkem v pěti budovách. Součástí školního areálu je také školní kuchyně s jídelnou a dvě tělocvičny. Škola má pro potřeby tělesné výchovy a družinovou činnost k dispozici víceúčelové venkovní hřiště městské části s umělým povrchem, pro výuku TV může dále využívat sportovní halu městské části. Škola má kapacitu 1100 žáků. Je partnerskou univerzitní školou ČVUT v Praze.
Kostel Sv. Remigia
Na místě současného kostela stál od roku 1352 románský kostel, poté asi od roku 1735 kostel barokní. O jeho přestavbě rozhodl v 70. letech 19. století majitel čakovického zámku Filip Schoeller, syn barona Alexandra Schoellera, jenž v Čakovicích založil cukrovar. V kostele je uložena relikvie svatého Remigia, kterou získal z Francie Karel IV. Z kláštera Na Slovanech ji poté získali nejspíše po roce 1409 benediktini, kteří ji přenesli do čakovického kostela. Jedná se o jediný kostel v Česku zasvěcený sv. Remigiovi.
Současná stavba je jednolodní novorománský kostel z let 1878–1881 postavený podle plánů Karla Scheinera, s půdorysem ve tvaru latinského kříže. Na oltářních obrazech jsou vyobrazeni uprostřed svatý Remigius, po stranách svatí Filip a Alžběta (podle Filipa Schoellera a jeho manželky Alžběty). V letech 1904 až 1905 byla ke kostelu přistavěna dle plánů Kamila Hilberta křestní kaple.
Čakovický zámek
Dnešní zámeček byl původně tvrzí, jejíž starší verze byla za třicetileté války značně zpustošena. Hrabě Caretto-Millesino prodal v roce 1698 Čakovice prezidentovi dvorské komory Františku Josefovi Šlikovi. Šlik však neměl děti, a tak v roce 1740 připadl čakovický statek podle jeho přání hrabatům Josefovi a Quidovi z Weissenwolfu, od nichž ho v roce 1760 koupila ovdovělá Šlikova manželka Antonie Josefa, rozená Krakovská z Kolovrat. Jedna z dalších majitelek, Antonie z Klebelsberku, dala zdejší tvrz pravděpodobně v letech 1773-1785 přestavět na zámek. V r. 1799 odkázala čakovický statek svému synovi Františkovi z Klebelsberku. V druhé polovině 19. století proběhla ještě jedna stavební úprava zámku.V letech 1964-1973 zde sídlilo gymnázium založené roku 1953 ve staré čakovické škole, které se posléze přestěhovalo do nově postavené budovy v Litoměřické ulici na Proseku.
Od roku 1988 je zámeček sídlem Lidové školy umění v Praze 9. Mezi roky 2004 a 2005 proběhla poslední rekonstrukce zámku, která zahrnovala opravu krovů, položení nové střešní krytiny, opravu elektroinstalace, vody a především novou fasádu a dlažbu před zámkem.
Mezi cukrovarem a zámkem se rozprostírá anglický park, který byl využíván mimo jiné i jako ovocný sad. V parku rostou památkově chráněné stromy - jasan ztepilý a jinan dvoulaločný, oba nadprůměrného vzrůstu i věku.
V keši není tužka, vemte si prosím vlastní.
Krabička se nachází na N 50° 09.ABC E 14° 31.DE(D-A)