PO ČEM V BRNĚ CHODÍME – ADVENTURE LAB
Vítejte na geologicko-geocachingovém dobrodružství, při kterém se seznámíte s velmi pestrou geologickou minulostí města Brna a jeho blízkého okolí. Na úvodních souřadnicích nic nehledejte. Začíná se v Brně, ale do těchto končin vás keška zavede v její druhé polovině.
Čeká vás celkem 5 zastávek na zajímavých geologických lokalitách, na nichž si budete moci prohlédnout nejrůznější horninové typy, a to hezky popořadě od těch nejmladších (čtvrtohory) až po ty úplně nejstarší (starohory). Celá hra je koncipovaná jako putování ze současnosti až do hluboké geologické minulosti před více než 700 milióny let. Z toho důvodu je hra nastavená tak, že je nutné navštívit jednotlivé lokality v přesně stanoveném pořadí, a to od nejmladších hornin (čtvrtohory) po nejstarší (starohory). Bonusová krabička vás na závěr zavede na místo, kde se nacházejí vůbec nejstarší produkty podmořské sopečné činnosti v celé České republice.
Pro úspěšné absolvování hry a získání souřadnic pro bonusovou cache je nutné mít na chytrém zařízení (mobil nebo tablet) nainstalovanou aplikaci Adventure Lab (ke stažení pro Android nebo Apple) a samozřejmě také internetové připojení.
Principem Adventure Lab je navšívit jednotlivé stage a zde najít požadované indicie, které zadáte do příslušného okénka v aplikaci. Za nalezení a zadání každého z pěti hesel získáte jednak automaticky bod jako za samostatnou cache, jednak další indicie pro nalezení bonusové cache (fyzická krabička, kterou je nutno zalogovat samostatně).
A protože procestovat více než 700 miliónů let není žádná sranda, doporučuji si výpravu rozložit alespoň do dvou dnů (např. jeden den první tři brněnské lokality, další den zbytek v okolí Brna), nebo do více samostatných výletů. Dá se to ale vše zvládnout i za jeden den (betatest zabral cca 6 h čistého času i s přejezdy autem).
Doporučené vybavení: měřítko (potřebné na Stage 2), kladívko (není povinné, ale může se hodit na Stage 5, pokud zde chcete hledat minerál turmalín)
Na cestu přeji hodně štěstí při hledání indicií a finálky, a především spoustu zábavy a snad i nějaké ty nově nabyté znalosti.
ZAČÍNÁME! Hru otevřete na mobilním zařízení kliknutím na tento ODKAZ nebo naskenováním níže uvedeného QR-kódu.
1) ČTVRTOHORY neboli KVARTÉR
(současnost až před 2,6 milióny let)
Co se dělo v Brně a okolí?
- mladší čtvrtohory (holocén) – poslední doba meziledová, ve které žijeme, člověk zcela mění přírodu, dochází k ukládání povodňových sedimentů (hlíny)
- starší čtvrtohory (pleistocén) – střídání dob ledových a meziledových – v dobách ledových obrovské kontinentální ledovce ovlivnily klima i na Brněnsku – vytvořila se trvale zmrzlá půda, chyběl rostlinný pokryv, docházelo k prachovým bouřím a ukládaly se především spraše (větrem naváté sedimenty) a štěrkopísky
Stage 1: Červený kopec – spraše
Červený kopec je národní přírodní památka s unikátními výchozy spraší. Spraše vznikaly během suchých a chladných intervalů působením větru (snos prachových částic z oblastí bez vegetace), typicky během tzv. stadiálů (chladnější období během doby ledové, oddělená navzájem teplejšími interstadiály). Na této lokalitě je možné pozorovat typické vlastnosti spraší jako je sloupcovitá odlučnost nebo výskyt vápnitých konkrecí (cicváry).
Na Červeném kopci se v minulosti nacházela Kohnova cihelna, která poskytla poměrně velké množství vzácného paleontologického materiálu. Ve spodní části cihelny vystupovaly jezerní sedimenty, ve kterých byly nalezeny kosti velkých savců (chobotnatci, jelenovití, atd.). V nadloží se pak nacházejí výše zmiňované spraše, na jejichž bázi byly učiněny néméně unikátní nálezy. Jde o valounové sekáče datované do období před více než 800 tisíci lety. Další archeologické nálezy spadají do mladší doby kamenné (kultura známá jako bohunicien, před 40–35 tisíci lety).
Úkol: Heslo = počet drápů všech zvířat vyobrazených na ceduli + počet matiček na zadní straně cedule (číslo)
2) TŘETIHORY neboli TERCIÉR
(před 2,6 až 66 milióny let)
Co se dělo v Brně a okolí?
- v mladších třetihorách (před 23 až 15 milióny let) bylo v Brně naposledy moře (hloubka přes 400 m) – byly zde usazeny štěrky, písky a jíly, z dochovaných fosílií lze zmínit např. mechovky, ježovky, korály, mlže, případně vzácné nálezy zubů třetihorního žraloka megalodona
- během starších třetihor zde byl kontinent s teplým klimatem
Stage 2: Pískovna Modřice – „brněnské písky“
Bývalá cihelna a pískovna v Modřicích představuje lokalitu tzv. „brněnských písků“, vázaných na mořskou transgresi (vzestup mořské hladiny) v terciéru. Tato transgrese spadá do stupně baden (období cca před 16–13 milióny let). Z profilu písků vyvětrávají nápadné lavicovité římsy tvořené zpevněným vápnitým pískovcem. Na výchoze si lze povšimnout také vrstev s různou zrnitosti písku. Tento jev vznikal v důsledku změn dynamiky pohybů mořské vody při ukládání materiálu. Sedimenty podobného stáří se nacházejí také na dalších lokalitách v Brně (např. Černovice, Obřany) i v jeho širokém okolí. Při příchodu na lokalitu si můžete prohlédnout také výchozy mladších čtvrtohorních spraší, podobné těm, které jste již viděli na Červeném kopci. Výchozy třetihorních písků, které jsou cílem zájmu na této stage, se nachází až v nejzazší části pískovny.
Úkol: Heslo = mocnost lavice tvořené zpevněným vápnitým pískovcem měřená na hraně (rohu) v pravé části výchozu od kontaktu se svrchním pokryvem hlíny po spodek odlomeného rohu (v cm, číslo zaokrouhlené nahoru na celé desítky) – viz fotohint
3) DRUHOHORY neboli MESOZOIKUM
(před 66 až 252 milióny let)
Co se dělo v Brně a okolí?
- v křídě (nejmladší období druhohor) zde docházelo k ukládání kontinentálních zvětralin (Rudice)
- ve svrchní juře (střední období druhohor) bylo v Brně teplé moře („Bermudy“) a docházelo k usazování tzv. krinoidových vápenců (nejvýznamnější lokality – Hády, Stránská skála, Bílá hora, Obřanský hrad)
- během triasu (nejstarší období druhohor) a velké části jury zde byl kontinent s dinosaury (nález dinosauřího zubu na lokalitě Švédské Šance)
Stage 3: Stránská skála – jurské vápence
Stránská skála představuje největší výskyt jurských vápenců na území České republiky. Na této národní přírodní památce se vyskytují až 50 m mocné vrstvy vápenců, které lze rozčlenit na tři subtypy. Nejníže položené jsou dolomitizované a prokřemenělé vápence, pro které je typický výskyt vzácného hnědavě zbarveného „medového kalcitu“. V jejich nadloží leží vrstvy krinoidových vápenců, tvořených zkamenělými články těla mořských živočichů – lilijic (latinsky Crinoidea). Ve svrchní části pak nasedají rohovcové vápence. Vyvětralé rohovce zde byly využívány pravěkými lidmi k výrobě kamenných nástrojů, o čemž svědčí četné nálezy opracovaných rohovcových artefaktů na polích v bezprostřední blízkosti Stránské skály.
Úkol: Heslo = názvy dvou dalších lokalit jurských krinoidových vápenců, které jsou vidět z vyhlídky na Stránské skále (tři slova oddělená mezerami, bez diakritiky, vše velkým písmem, názvy seřazeny abecedně) – napoví mapka na vyhlídce a listing
4) PRVOHORY neboli PALEOZOIKUM
(před 252 až 542 milióny let)
Co se dělo v Brně a okolí?
- perm (252–299 miliónů let) – v Brně panovalo kontinentální prostředí, usazovaly se načervenalé pískovce, arkózy a slepence (Boskovická brázda), objevili se první obyvatelé souše (obojživelní krytolebci)
- karbon (299–359 miliónů let) – opět zde bylo mořské prostředí – ukládaly se slepence, droby a břidlice, souhrnně označované jako tzv. kulmské sedimenty, známé jsou i fosilní nálezy trilobitů (břidlice v údolí Říčky)
- devon (359–419 miliónů let) – v Brně se nacházelo jednak teplé a mělké moře, přičemž se zde ukládaly zejména korálové vápence (nejvýznamnější lokality – Hády, Moravský kras), tomu však předcházelo suché pouštní podnebí, při kterém docházelo k usazování červených (železem bohatých) pouštních sedimentů, především křemenných slepenců (nejvýznamnější lokality – Žlutý kopec nebo Babí Lom u Lelekovic)
- silur (419–443 miliónů let) – v širším okolí Brna bylo hluboké moře, kde docházelo k ukládání břidlic s dochovanými fosilními mořskými živočichy – graptolity, z Brna ale nejsou v důsledku eroze zachovány (nejbližší výskyt ve Stínavě)
- ordovik (443–485 miliónů let) – v mořském prostředí se usazovaly světle zelené jílovité sedimenty a jemnozrnné křemenné pískovce, z okolí Brna ale nejsou známy (nejbližší výskyt v Horním Slezsku)
- kambrium (485–541 miliónů let) – Brno se nacházelo na jižní polokouli v oblasti Baltiky (dnešní oblast Skandinávie), v mořském prostředí se ukládaly pískovce a slepence (známy pouze z vrtu Měnín)
Stage 4: Babí Lom – devonské křemenné slepence
Severojižně protáhlý vrch Babí Lom je budován svisle vztyčenými výchozy načervenalých křemenných slepenců, které byly ukládány během devonu, kdy se zde střídalo suché pouštní klima a vlhčí období spojená s činností řek. Řeky transportovaly erodovaný kontinentální materiál do pánví, kde docházelo k jeho ukládání v podobě štěrků. V pouštních podmínkách se pak v usazeninách koncentrovalo železo, které horninám dává typickou načervenalou barvu. Postupem času byly horniny zpevňovány až do podoby kompaktního slepence. Původně byly vrstvy v pánvích uloženy horizontálně, do současné vertikální pozice se dostaly až v mladších prvohorách v důsledku variského (hercynského) vrásnění. Na konečné podobě rozeklaných slepencových výchozů se pak podepsalo mrazové zvětrávání během střídání dob ledových a meziledových v pleistocénu.
Úkol: Heslo = vytesaná písmena (XX) na přední části vrcholového patníku a letopočet (YYYY) vytesaný na zadní části vrcholového patníku (formát XXYYYY, bez mezery, velká písmena)
5) STAROHORY neboli PROTEROZOIKUM
(před 542 milióny až 2,5 miliardami let)
Co se dělo v Brně a okolí?
- v období před 600 milióny let docházelo k přeuspořádávání kontinentů – v důsledku sražení a podsouvání litosférických desek (tzv. subdukce) docházelo k tavení zemské kůry za vzniku hlubinných vyvřelých hornin (žula neboli granit), které daly vzniknout geologickému podloží dnešního Brna i širokého okolí, označovanému souhrně jako „brunovistulikum“ (zasahuje částečně i do Rakouska, Polska a Slovenska)
- přibližně před 730 milióny let v oceánském prostředí docházelo k podmořskému vulkanismu – vznikaly výlevné horniny (čedič neboli bazalt), které dnes v přeměněné (metamorfované) podobě tvoří pruh procházející centrem Brna (nejvýznamnější lokality – polštářové lávy na Špilberku a pod Petrovem), zároveň docházelo také k sopečné činnosti na okraji kontinentu a k usazování vulkanického materiálu (tufu). Tyto dnes již metamorfované horniny se označují jako metaryolity a metatufy a tvoří ojedinělé výchozy v okolí Brna (nejvýznamnější lokality – Opálenka u Kuřimi, Sychrov u České) – jedná se o nejstarší doložené projevy vulkanické činnosti nejen v Brně a okolí, ale i na celém území České republiky
Stage 5: Jinačovice – turmalinické granity
Méně známá, ale o to zajímavější lokalita granitu brněnského masivu byla odkryta malým lomem uprostřed zástavby. Nachází se zde načervenalé horniny tvořené zejména křemenem, živci, slídami a granáty, za pozornost pak stojí především výskyt nápadně velkých černých krystalů minerálu turmalínu. Prohlédnete-li si úlomky granitu při patě lomové stěny (nutné použití kladívka, neboť povrch úlomků je zvětralý), můžete si při troše štěstí najít i krásné vzorky s turmalínem na památku. Kromě turmalinického granitu se zde nacházejí také o něco starší (cca 650 miliónů let staré) tmavší hlubinné magmatické horniny (metamorfované diority), do kterých granitické magma pronikalo.
Úkol: Heslo = modrý nápis na ceduli v pravé části lomu (dvě slova oddělená mezerou, vše velkými písmeny) - POD POKUTOU (heslo dočasně zveřejněno kvůli zničené ceduli)
GRANDE FINÁLE: Bonusovou cache najdete u opuštěného lomu, který odkryl výchozy metatufů, nejstarších zdokumentovaných projevů sopečné činnosti. Právě zde se píše prvopočátek předlouhé geologické historie hornin, po kterých dnes v Brně a jeho blízkém okolí chodíme. Krabičku hledejte na souřadnicích:
N49° (A * A * C),(B * B * D)′
E16° (A * A + A * B * C),(A * C * E)′
POZOR! Pro odlov finálky není nutné přelézat oplocení lomu se zákazem vstupu – použijte pěšinu napravo od plotu!
ZDROJE
Hanžl, P. – Janoušek, V. – Soejono, I. – Buriánek, D. – Svojtka, M. – Hrdličková, K. – Erban, V. & Pin, C. (2019): The rise of the Brunovistulicum: age, geological, petrological and geochemical character of the Neoproterozoic magmatic rocks of the Central Basic Belt of the Brno Massif. – International Journal of Earth Sciences, 108, 1165–1199. Berlín. (PDF)
Krmíčková, S. (2020): Původ a prevariský vývoj brunovistulického mikrokontinentu – rešeršní část. – MS, rešerše k disertační práci. Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno. (PDF)
Poláčková, M. (2011): Národní přírodní památka Stránská skála. – MS, bakalářská práce. Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno. (PDF)
Přichystal, A. (2016): Po čem v Brně chodíme. – MS, prezentace. Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno.
Ptašková, K. (2010): Geologická exkurze na Tišnovsku. – MS, bakalářská práce. Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská – Technická univerzita, Ostrava. (PDF)
Valoch, K. (2011): Industrie nejstaršího paleolitu v Evropě. – Archeologické rozhledy, 63, 3–22. Praha. (PDF)