Oblíbeným místem strakonických občanů je Podskalí, proto mu věnuji tuto keš. Při hledání indícií si projdete část naučné stezky Podskalí. Stezka začíná na levém břehu řeky, pokračuje kolem pivovaru, dále na ostrov, kde přechází na pravý břeh. Keš bude součástí připravované série o Podskalí. Pro získání indicií budete potřebovat informace z panelů naučné stezky číslo 1, 3, 5, 6, 7, 8, 9 na levém břehu Otavy.

O Podskalí

Podskalí se rozkládá na obou březích Otavy západně od města. Levý břeh je dávným viničným územím strakonických měšťanů, což dodnes dokládá terasovité uspořádání svahů a zbytky vinných sklepů, které děti považují za tajné chodby. Byly zde předměstské soukromé zahrady, vaziště vorů a městské bělidlo.

Voroplavba, tj. doprava dřeva ve svázaném stavu po vodě, existovala na dolním toku Otavy již ve středověku, k jejímu největšímu rozmachu došlo v 19. století. Vory se staly důležitým dopravním prostředkem, převážely dříví, obilí, brambory a jiný materiál. Poslední vor plul po Otavě v roce 1960.

V roce 1939 vykoupilo město Strakonice levý břeh Podskalí od Václava a Anny Hurychových za 400 000 K. Městská kronika k tomu dodává: Koupením Podskalí vykonalo město záslužný čin. Krásný tento koutek našeho okolí dalo k obecnému užívání pro osvěžení občanstva. První krajinářská úprava byla svěřena Okrašlovacímu spolku Renner. Tehdy byly rozšířeny cesty, upraveny trávníky, osazeny lavičky a vznikla útulná zátiší. Byla taktéž vybudována hojně navštěvovaná plovárna.

Lokalita, která leží v zátopové oblasti, se nevyhnula povodním, a tak ještě v roce 1940 si zde velká voda prorazila nové řečiště. Budova pro parostrojní pivovar byla na břehu řeky vystavěna v roce 1874. Na prostranství před ním stávala zahradní restaurace.

Na levém břehu se nacházel mlýn U Pěti kol či Pětikolský. Dnes tak nazýváme současný jez. V šedesátých letech 20. století byl mlýn zestátněn a v roce 1971 zbořen. S mlýnem je spojeno vyprávění o malé Rozárce, která spadla v únoru 1718 do náhonu, uvízla pod mlýnským kolem, ale zázrakem přežila. Zámecký mlýn na protějším břehu zmizel v roce 1977. Na jeho místě vznikla zeď, která uzavírá třetí nádvoří hradu. 

V sedmdesátých letech minulého století byla voda z levého ramene Otavy svedena pod zem a koryto zasypáno. Regulace vodního toku a nové přemostění byly ukončeny v roce 1977. Zmizely domky podél řeky i romantická zákoutí „strakonických Benátek".

V rekreačním duchu je Podskalí využíváno až do současnosti. Město Strakonice investovalo do cyklostezky, naučné stezky, dětských hřišť a mobiliáře. Fungují letní občerstvení, hospoda Na Zavadilce a kemp. Jen původní plovárnu už odnesl čas. V roce 2016 a 2018 byla vybudována 2 mola. U jednoho z nich je v létě možnost zapůjčení šlapadla.

Původní naučná stezka byla vytvořena v roce 1992. Od té doby byla stezka dvakrát opravována (2000 a 2005) za podpory města Strakonice. Současné informační panely byly instalovány v roce 2019. Vycházkový okruh kolem řeky Otavy je dlouhý 3 km. Na 14 panelech naleznete informace přírodovědného, geografického a historického charakteru. Stezka začíná na levém břehu řeky, pokračuje kolem pivovaru k zadní lávce přes slepé rameno na ostrov, kde přechází na pravý břeh. Od kempu míří k Zellerinově stráni, mine bustu básníka F. L. Čelakovského a kolem zámecké zahrady se  vrací k hradu.

O Medvědí skále

Skalní útvary na levém břehu Otavy jsou vybudovány z velmi odolných hornin vyvřelého (žuly) a metamorfovaného charakteru (ruly). Ve skalách je patrné pronikání světlých žil do rul, pravděpodobně předprvohorního stáří. Údolní nivu řeky tvoří říční sedimenty, v nichž převládají písky a štěrkopísky. Jemnější usazeniny pocházejí z obrovského sladkovodního jezera, které se na tomto území rozlévalo ve třetihorách.

Před více než 2 000 lety Keltové rýžovali na řece zlato, vyráběli z něj šperky a razili mince. V krajině místy zůstaly tzv. sejpy, navršená zemina a písek, zbylé po rýžovnících. Archeologický výzkum pod Medvědí skálou nebyl prováděn, ale na poli nad skálou se při sběrech našly keramické střepy.

Medvědí skála je první z těch, kolem kterých Otava vtéká do Podskalí. Skály zde tvoří dva převisy – jeden je přímo u cyklostezky, druhý kousek od něj poněkud výše. Je nepochybné, že se zde od nepaměti schovávali lidé (a možná také medvědi) před nepřízní počasí. Pokud pohlédneme jižním směrem, za dobré viditelnosti (nejlépe v zimě, kdy stromy svými listy nezakrývají výhled), uvidíme pásmo Šumavy s masivem Boubína.

Velká skála (za hrází na levém břehu, od Medvědí skály směrem do města) s pěkným rozhledem na celý jižní horizont vždy patřila k nejmalebnějším skalním útvarům Podskalí. Na obzoru za pravým břehem řeky se při dobré viditelnosti rýsují pásma Šumavy. Pokud vystoupíme cestičkou vzhůru severním směrem k sídlišti, uvidíme lesnatý vrch Kuřidlo (546 m n. m.), významný vzácnou a chráněnou vápnomilnou květenou.

Jméno skalního útvaru Medvědí skály není historickými fakty podloženo (na rozdíl od nedaleké Velké skály). Na blízkém turistickém rozcestníku instalovaném v roce 2015 Klubem českých turistů je uváděn název U Havraní skály.

Fauna a flóra Podskalí

Dnes jsou skály porostlé řídkým listnatým lesem s bohatým keřovým i bylinným patrem. Hojný je zde např. dub lesní, líska obecná, třešeň obecná, trnka obecná nebo růže šípková. Za význačné bylinné druhy tohoto území považujeme tolitu lékařskou, chrpu latnatou, zlatobýl obecný, křivatec rolní, tařice skalní či kakost rozkladitý. V mělké a chudé půdě skal také roste chmerek vytrvalý nebo mochna jarní a různé druhy světlomilných mechů, zvláště z rodu ploník, a lišejníků.

Převážně listnatý les s bohatým keřovým patrem poskytuje dostatek potravy a úkrytů celé řadě ptačích druhů. Z řádu pěvců se na Podskalí vyskytuje pěnkava obecná, zvonek zelený, brhlík lesní, pěnice černohlavá, červenka obecná, stehlík obecný, sýkora koňadra a modřinka, kos černý), drozd zpěvný, špaček obecný, hrdlička zahradní a holub hřivnáč. Z datlovitých ptáků zde žije strakapoud velký a žluna zelená, ze sov kalous ušatý. V zimě ke krmítkům přilétají zimní hosté, jako hýl obecný, někde se objeví i dlask tlustozobý. V zimním období se s většinou uvedených ptáků nesetkáme, neboť odlétají do teplých krajin, patří mezi ptáky stěhovavé. Na řece Ize často pozorovat labutě velké, kachny obecné a divoké, případně volavky. Některé druhy ptáků potřebují ke hnízdění dutiny stromů, nedostatek přirozených dutin se snaží dobrovolníci nahradit rozmisťováním ptačích budek.

Otava poskytuje vhodné životní podmínky mnoha druhům ryb. Je to dáno dobrou kvalitou vody, která přitéká ze Šumavy. Mezi nejčetnější patří tradiční kapr obecný. Vyskytují se tu také dravé ryby, jako štika obecná, sumec velký a okoun říční. Mezi původní druhy patří jelec tloušť. Hojně se zde vyskytuje plotice obecná, lín obecný, nebo karas obecný. Můžeme zahlédnout i parmu obecnou, lipana podhorního či pstruha obecného. V posledních letech patří mezi nejzásadnější problémy nedostatek vody způsobený suchem a snížené nasycení kyslíkem, také zvýšený výskyt živočichů, kteří se rybami živí.

Houby jsou společně s rostlinami, živočichy a jinými organizmy nedílnou součástí přírody. Pro Podskalí je příznačný výskyt hub nejen pozemních, ale i dřevních. Z hub vřeckovýtrusých, tvořících nejpočetnější skupinu hub vůbec, lze v této oblasti vidět např. kornici otrubičnatou. Druhá výrazná skupina, houby stopkovýtrusé, patří mezi nejlépe známé a nejvíce nápadné houby. Podél cest lze vidět několik druhů pečárek. Z mykorhizních hub tu roste např. muchomůrka růžovka, holubinka sličná a nazelenalá, hřib Engelův a hřib modračka. Z břichatkovitých hub Podskalí je nápadná hvězdovka límečková, pestřec a hadovka smrdutá. Běžné druhy chorošovitých hub, které na pařezech a kmenech stromů vytvářejí často trvalejší plodnice, představují například choroše šupinaté.

Zdroje informací použitých v textu:

• Zpravodaj města Strakonice 8/2005
• Město Strakonice http://www.strakonice.eu/content/podskali-0
• Městská kronika z roku 1939
• Muzeum středního Pootaví
• Panely naučné stezky z roku 1992, 2005 a 2019
• http://web.quick.cz/v_hrdlicka/
• Brožura “Naučná stezka Podskalí“ Vydalo: Centrum ekologické výchovy při ČSOP ve Strakonicích, 1992

Souřadnice

Keš se nenachází na úvodních souřadnicích (úvodní souřadnice odkazují na rozcestník „U Havraní skály“). Odpovědi na otázky v listingu nenajdete. Naleznete je na panelech naučné stezky číslo 1, 3, 5, 6, 7, 8, 9 na levém břehu Otavy. Finálka se nachází poblíž již zmíněné Medvědí skály. Nespoléhejte příliš na GPS, použijte nápovědu a své geoinstinkty.

1) Panel č. 1 (Úvod): Která strakonická škola se podílela na výstavbě původní naučné stezky v roce 1992?

2) Panel č. 3 (Historie Podskalí): Jak dlouho trvala plavba na voru ze Strakonic do Prahy?

3) Panel č. 5 (Mykoflóra Podskalí): Která kriticky ohrožená houba byla na Podskalí nalezena?

4) Panel č. 5 (Mykoflóra Podskalí): Která tropická houba (v ČR roste zejména ve sklenících) se zde vyskytuje?

5) Panel č. 6 (Ptáci): Kterého silně ohroženého ptáka můžeme na Podskalí u Otavy spatřit?

6) Panel č. 7 (Lesní společenstva): Který z těchto stromů je na Podskalí nepůvodní?

7) Panel č. 8 (Skály): Kdy přišel největší rozmach rýžování zlata v Otavě?

8) Panel č. 8 (Skály): Která rostlina rostoucí na skalách je nepůvodní (vysazená)?

9) Panel č. 8 (Skály): Která velmi vzácná rostlina se na Podskalí vyskytuje?

10) Panel č. 9 (Život řeky): Kolik druhů ryb zhruba najdeme v Otavě na Podskalí?

11) Panel č. 9 (Život řeky): Jaký je typický zástupce tzv. proudomilných ryb na Otavě?

N 49° 15.ABC' E 13° 5D.EFG'

Dávejte pozor při odlovu nejen na kolemjdoucí, ale hlavně na sebe a své děti, po dešti může půda klouzat. V keši je pouze logbook a tužka (PET). Keš je přidělaná napevno – odšroubujte pouze víčko.  

Po odlovu finálky můžete navštívit také vyhlídku na Medvědí skále, dávejte ale pozor – nebezpečí pádu ze skály.

Hodně štěstí při odlovu!